ČNB opět zvýšila základní úrokovou sazbu

Publikováno 12.02.2018 Aktualita | Finanční mix

ČNB opět zvýšila základní úrokovou sazbu

Česká národní banka, respektive Bankovní rada ČNB se rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, a to na 0,75 procenta. To je důležitým signálem o stálém růstu ekonomiky, který se banka navýšením sazby snaží zkorigovat. Od základní sazby se pak odvíjejí mimo jiné i úroky na komerčních úvěrech. O posilování naší ekonomiky vypovídá i kurz koruny k euru.

Očekávání se splnilo

Další navýšení základní úrokové sazby všichni víceméně čekali. A analytikové očekávají letos ještě alespoň jedno navyšování a guvernér ČNB jejich slova potvrzuje. Uvedl totiž, že pokud další okolnosti a vývoj setrvají vysoce růstové, bude letos opravdu prostor ještě pro jedno další zvýšení úrokových sazeb.

Centrální banka, dle slov ekonomů, tak reaguje na velmi dobrou kondici domácí ekonomiky, která vykazuje velmi slušná růstová tempa. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. A pro zvýšení úrokových sazeb hlasovala bankovní rada jednomyslně.

Úrokové sazby neodpovídají ekonomickému růstu

Centrální bankou nastavené současné úrokové sazby, tedy ta základní na 0,75 procenta, lombardní na 1,5 procenta a diskontní na 0,05 procenta, jsou stále ještě neadekvátně nízké. Zpřísňování měnové politiky prostřednictvím dalšího zvýšení sazeb je proto více než žádoucí.

Ekonomiku je potřeba korigovat, protože inflační tlaky začínají být příliš velké. Cílem centrální banky v takové situaci je ekonomiku zchladit. A díky tomu také ztlumit růst cen. Ten by totiž jinak byl zcela nevyhnutelný.

Na konci roku bude jedno procento

Analytici dle současných indikátorů vývoje ekonomiky očekávají, že ke konci roku bude základní úroková sazba jedno procento. Možná ale i více. Ke zvýšení by pravděpodobně mohlo dojít v srpnu. A k dalšímu navyšování, pokud bude nutné, pak až v roce 2019.

Růst sazeb, jak už jsme poznamenali, přibrzďuje ekonomiku, aby se zabránilo tvorbě větších nerovnováh nebo dokonce bublin. Jedna z nich se tvoří na trhu s nemovitostmi, druhá na trhu práce. A dalo by se ve výčtu pokračovat.

Pokud by bubliny tzv. praskly, dopad na celkovou ekonomiku by byl velmi tvrdý. Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí si vzpomenout na bublinu amerických hypoték, která odstartovala vleklou krizi v roce 2008.

Koruna posilovala už předem

Česká měna před rozhodnutím České národní banky o nastavení úrokových sazeb posilovala. Obchodovala se za 25,22 koruny za euro, a byla tak nejsilnější od února 2013.

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.

Sledujte nás na Facebooku

Dejte nám "Like" a mějte vždy přehled o novinkách ve světě financí