Dopady nouzového stavu na naše peněženky? Často téměř žádné

Lenka Rutteová     Publikováno 19.08.2020 Aktualita | Půjčky

Dopady nouzového stavu na naše peněženky? Často téměř žádné

Jak to vypadalo v našich peněženkách v době nouzových opatření a v následujícím měsíci? Zatím jsme na tom překvapivě dobře, protože 60 % dotázaných se v průzkumu vyjádřilo, že citelný dopad v oblasti příjmů nezaznamenali. A to je skvělá zpráva pro celou českou ekonomiku. Možná však byla pandemická zkušenost impulsem k zodpovědnějšímu hospodaření, protože velká část respondentů se vyjádřila, že začali plánovaněji šetřit. Výdaje se jim v tomto období naopak snížily, často díky nerealizovaným zahraničním dovoleným.

Výsledky průzkumu předčily očekávání – v pozitivním smyslu slova

Equa bank si nechala zpracovat dotazníkové šetření, kde hlavním tématem byl dopad nouzových opatření a koronakrize na příjmy domácností. S velkým překvapením zjistila, že 60 % dotázaných zatím dlouhodobější dopad nepocítilo, spíše naopak, letos méně utrácejí, a tak mají ve výsledku více úspor, než ve stejné době před rokem.

Snížení příjmů sice zaznamenali téměř všichni, ale většinou se jednalo o krátkodobou záležitost, do cirka třicetiprocentního propadu. U zbývajících 40 % dotázaných se jednalo o snížení příjmů dokonce až do výše 100 %, což naštěstí bylo jen minimum případů, jak vidno v grafice Equa bank.

/data/hyperfinance.cz/multimedia/documents/jaky-velky-propad-v-prijmech-jste-dosud-zaznamenali.png

Zdroj: Průzkum Equa bank

Ze skupiny dotázaných, které se pandemie citelněji dotkla, uveďme tu největší část, jíž se příjmy snížily o 40 a o 50 %, tito lidé jsou v průzkumu zastoupeni přibližně jednou pětinou. Strach z budoucího vývoje ekonomické situace, a tak i příjmů z podnikání nebo ze zaměstnání, má však jen 13 % dotázaných – z čehož plyne, že i ti, kdo o své příjmy v nouzovém stavu přišli, věří, že si je znovu dokáží zajistit.

88 procent dotázaných nepotřebovalo pomoc od státu

Podle výsledků průzkumu si 88 procent Čechů neřeklo o žádnou finanční podporu od státu, a ani se k tomu nechystají. Ondřej Hák, ředitel retailového bankovnictví Equa bank, vidí výsledky výzkumu jako velké pozitivní překvapení:

„To, že Češi ve větší míře nepocítili finanční dopady koronavirové krize a rychle se zotavují z úsporných opatření, považuji za velmi dobrou zprávu pro českou ekonomiku a pro její oživení. Ochota Čechů utrácet pomůže řadě firem v restartu. Že se Češi postupně vrací k normálu, vidíme i na růstu zájmu o spotřebitelské půjčky. Sazby půjček jsou totiž nyní na rekordně nízké úrovni, a proto není důvod odkládat plánované rodinné investice. Dopřejme si to, co potřebujeme a současně pomůžeme české ekonomice.

Věříme v trvání svého zaměstnání

Češi podle průzkumu také věří svým zaměstnavatelům, že zachovají pracovní místa se stejnou mzdou. Důvěra zdaleka není stoprocentní, ale dosahuje 60 %, mírné většiny. Nutno však dodat, že podle předchozích průzkumů banky zůstává důvěra na stejné úrovni jako před pandemií, jinými slovy: koronakrize naší důvěrou ve stabilitu zaměstnání nijak neotřásla.

Tragický výhled se nekoná, přesto jsme se poučili

I když jsme v otázce koronaviru spíše národem s optimistickými očekáváními, alespoň co se ekonomiky týká, nechali jsme se poučit v oblasti spoření. Omezili jsme zbytečné výdaje, naopak jsme začali mnohem více šetřit.


Největší částky jsme omezili v oblasti výdajů na dovolené, a to ve 40 % odpovědí všech dotázaných. Ve 35 % chceme utrácet méně za stravování v restauracích, ve 27 % plánujeme méně utrácet za oblečení, dokonce bylo 14 % odpovědí, kdy se plánují nižší výdaje za vánoční dárky (v dotazníku bylo možné zaškrtnout více odpovědí). Ušetřené peníze plánují dotazovaní lidé přeměnit v rodinné úspory.

„Určitě je správné, že si Češi s rozvahou plánují své výdaje a chtějí si vytvářet finanční rezervu. Mít úspory pro nenadálé životní situace alespoň ve výši jedno až dvou měsíčních platů považuji za důležité. Vedle klasického spořicího účtu, lze uvažovat i o investicích do fondů. Je nutné si uvědomit, že zhodnocení v nich není garantováno, ale na druhou stranu může být vyšší než inflace. Do fondů lze vkládat peníze každý měsíc po malých částkách a lze si tak vytvářet finanční polštář,“ vysvětlil Ondřej Hák.

Doposud jsme totiž příliš nespořili

Dotazovaní se v průzkumu přiznali, že doposud nespořili tak, jak by asi bylo vhodné. To ostatně vyplývá i z dříve realizovaných průzkumů jiných bank nebo neziskových organizací, o kterých jsme vás informovali již v minulosti. Loni ale naše úspory poprvé významněji rostly.

V současnosti je podle grafiky Equa bank situace taková, že úspory do 10 tisíc korun má k dispozici cirka třetina domácností. Do dvaceti tisíc má naspořeno desetina domácností, do třiceti tisíc cirka 8 % dotazovaných. Hranice padesáti tisíc dosahuje v úsporách asi 9 % domácností.

/data/hyperfinance.cz/multimedia/documents/jka-velkou-financni-rezervu-v-tuto-chvili-mate.png

Zdroj: Průzkum Equa bank

Mezi 50 tisíci a 100 tisíci korunami má naspořeno přibližně 14 % dotázaných, do 200 tisíc je to asi desetina domácností, do půl milionu si nastřádalo cirka 12 % domácností. Dvacetina se může pochlubit rezervou ve výši mezi půl milionem a milionem korun, zbylá čtyři procenta pak mají k dispozici více než milion (z nich polovina dokonce nad dva miliony).

Nad 100 tisíc má tedy naspořeno asi 31 % domácností, takže vidíme, že jen třetina dotázaných by pokryla náhlé vyšší výdaje nebo výpadek příjmů. Se svými úsporami jako s dobrou finanční záchranou však počítá mnohem větší část z nás.

Do úspor by sáhly dvě třetiny Čechů

Přestože jen jedna třetina Čechů má naspořeno nad 100 000 Kč, v průzkumu celé dvě třetiny dotázaných uvedly, že by sáhly do úspor, pokud by jim vypadl příjem nebo pokud by museli náhle zafinancovat nečekaný výdaj.

Jen dodejme, že třetina lidí má naspořeno pouze do 10 tisíc korun, u zbývajících dvou třetin se tedy bavíme i o lidech s úsporami mezi 10 a 20 tisíci. Je evidentní, že si neumějí výpadek příjmů ani představit, když se domnívají, že by svými úsporami mezi 10 a 20 tisíci cokoliv pokryli.

Zbývající třetina by si půjčila v rodině (5 %), v bance (5 %), případně by požádali o pomoc státu, a to hlavně v souvislosti s pandemií. Doposud o státní pomoc požádalo 8 % dotázaných, 4 % to mají teprve v plánu.

Využíváme i odkladu splátek

Velkou úlevou pro rodinný rozpočet během koronakrize jsou a byly odložené splátky. Ty se sice ve výsledku u většiny bank prodraží, protože úroky běží i nadále, ale nyní jde často o velké finanční rezervy navíc.

Odložili jsme splátky všem, kteří o to požádali, což bylo zhruba 10 % klientů s hypotékou nebo spotřebitelským úvěrem. V současné době je již řada těchto úvěrů splácena a další postupně nabíhají. Někteří klienti, kteří původně o odkladu uvažovali, ho nakonec nevyužili, protože u nich nedošlo k razantnímu propadu příjmů. Proto se rozhodli raději své dluhy v co nejkratší době umořit, “ dodal k výsledkům průzkumu Ondřej Hák.

Zdroj: Equabank.cz

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.