Dorovnávání mzdy po nemoci nebo úrazu z povolání bude snad již brzy jednotné

Publikováno 06.03.2018 Aktualita | Finanční mix

Dorovnávání mzdy po nemoci nebo úrazu z povolání bude snad již brzy jednotné

Vláda nedávno schválila návrh novely zákoníku práce, a to v oblasti, která se týká dorovnávání příjmů těm lidem, kteří prodělali pracovní úraz nebo mají nemoc z povolání. A zároveň jsou v evidenci nezaměstnaných. Nyní se nezaměstnaným lidem příjmy také dorovnávají, ale dvěma různými způsoby – podle toho, u které pojišťovny je jejich bývalý zaměstnavatel pojištěný.

Když se stane pracovní úraz nebo se rozvine nemoc z povolání

Jestliže se vám stane některá z těchto nepříjemností, máte nárok na několik typů odškodného. Zaměstnavatel vám musí nahradit příjem, o který tak přijdete. To je první a dlouhodobý typ odškodného. Dále vám musejí být zaplaceny ty léčebné výlohy, které neplatí pojišťovna, což je další typ dlouhodobého odškodného.

A v neposlední řadě je u nás schválen také nárok na náhradu za bolest a ztížené společenské uplatnění. U tohoto typu odškodnění se před dvěma lety zdvihaly vypočítané částky až čtyřnásobně. Teď přichází na řadu změny v oblasti dorovnávání příjmů

U České spořitelny míň a u Kooperativy víc

Současnost s sebou nese poměrně velkou rozpolcenost systému dorovnávání příjmů. Zaměstnavatelé mají podle legislativy povinnost se pojistit u jedné ze dvou komerčních pojišťoven. Konkrétně se jedná o Českou spořitelnu a o Kooperativu.

A každá z pojišťoven vypočítává částky k dorovnání původního příjmu současně nezaměstnaných osob trochu jinak, přičemž České pojišťovně vždy vyjde částka nižší, kdežto Kooperativa je méně skoupá. Čím to je? Základem výpočtu, od kterého se každá z pojišťoven při výpočtu odráží. Každá totiž vychází z něčeho jiného.

Minimální mzda v den nástupu na pracák a minimální mzda současná

Jak je to vlastně s náhradou mzdy po úrazu nebo při nemoci z povolání? Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a mezi následným příjmem po zranění či nemoci. Ten zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Tento rozdíl doplácejí zaměstnavatelé, ale platí jej z výše zmíněného povinného pojištění.

U v současné době nezaměstnaných osob, které se na pracovní úřad dostaly také vlivem úrazu či nemoci z povolání, se jako základ pro výpočet bere minimální mzda. Jenomže, každá z pojišťoven bere minimální mzdu z jiného data. A rozdíly jsou pak velké.

Aktuální minimální mzda nebo minimální mzda v den nástupu na pracák?

Česká spořitelna přistupuje k výpočtu rozdílu v příjmech, které je potřeba poškozenému bývalému zaměstnanci dorovnat, poměrně skoupě. Za základ totiž bere vždy aktuální minimální mzdu, která se však v poslední době několikrát navyšovala.

A tak výsledné částky k dorovnání, tedy příjem ze zaměstnání před úrazem či nemocí mínus minimální mzda, vycházejí u České spořitelny čím dál nižší. Kooperativa je k lidem přívětivější, protože bere pro výpočet tu minimální mzdu, která byla stanovena v den, kdy poškozený člověk nastoupil na úřad práce.

Výpočet Kooperativy je logičtější, protože i mzda, do které je dorovnáváno, se stále bere ta, kterou měl dotčený před ztrátou zaměstnání vlivem úrazu či nemoci. A ta se, na rozdíl od minimální mzdy, už nijak v čase nemění.

Nově by se měla brát původní minimální mzda

K tomuto závěru, že je správné brát pro výpočet k dorovnávání příjmu tu minimální mzdu, která byla aktuální v den nástupu na úřad práce, došla i vláda. A nedávno schválila novelu zákoníku práce, kde je zakotven právě tento výpočet částky k dorovnávání příjmů těm lidem, kteří jsou po úraze nebo při/po nemoci z povolání nezaměstnaní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí by si přálo, aby se novela projednávala ve Sněmovně zrychleně, takže aby byla schválená při prvním projednávání, tedy v takzvaném prvním čtení. V takovém případě by totiž mohla nová pravidla platit už od poloviny roku. Pokud se novela bude projednávat standardním způsobem, začne podle něj platit až v příštím roce.

Valorizace a zákon o úrazovém pojištění

I náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících, se od roku 2005 pravidelně valorizují, stejně jako je tomu u penzí. Avšak jen málo odráží růst mezd. Přitom jde o náhrady výdělků, které by lidé mohli mít, kdyby se nebyli zranili nebo kdyby nebyli onemocněli.

Celou problematiku, která je teď nevhodně roztříštěná do vyhlášek a nařízení vlády, se chce v budoucnu pokusit sjednotit zamýšlený zákon o úrazovém pojištění. Podobnou právní úpravu už jsme sice mohli mít od roku 2006, zároveň s novým zákoníkem práce, ale kvůli neshodám na podobě úrazového systému se několikrát odkládala, nakonec byla zcela zrušena. Tak snad budou noví zákonodárci brzy úspěšnější.

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.

Sledujte nás na Facebooku

Dejte nám "Like" a mějte vždy přehled o novinkách ve světě financí