I dnes se rizikově zadlužuje osmina populace, řeší tím starší dluhy

Lenka Rutteová     Publikováno 28.10.2020 Průzkum | Půjčky

I dnes se rizikově zadlužuje osmina populace, řeší tím starší dluhy

Pravidelný průzkum v oblasti nákupů na dluh, který pro Českou bankovní asociaci (ČBA) provádí agentura SC&C, ukázal, že i v roce 2020 si Češi nejčastěji půjčují na auto, rekonstrukci a také na spotřební elektroniku. S nákupem za vypůjčené peníze má přitom zkušenost již 59 % z nás, z toho však jen čtvrtina má všechny své spotřební dluhy splacené, tři čtvrtiny jsou v procesu splácení. Někteří i s více úvěry najednou nebo si dokonce berou nové půjčky na starší dluhy.

Třetina populace s novými úvěry na spotřebu

Jen v roce 2019 se spotřebním úvěrem zadlužila třetina populace, a to s vidinou ekonomického blahobytu a jistoty zaměstnání nebo podnikání. Že se za pár měsíců situace zcela otočí, to nemohl nikdo tušit, protože krize nastupují většinou pozvolna, tedy až na výjimky (třeba koronavirová).

Oproti minulému roku se zvýšil počet osob, které aktuálně splácí půjčku na 75 %, tedy o 10 procentních bodů více než loni. Jedním z faktorů obecně zvyšujícího se zadlužování může být dobrá ekonomická situace v Česku, a tím i lepší finanční situace Čechů, kdy se nebojíme zadlužit a na naši budoucí schopnost splácet se díváme velmi pozitivně,“ uvedla v odborném výstupu ČBA Helena Brychová, odborná gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace.


Připočtěme hypotéky a úvěry ze stavebního spoření

S úvěrem na spotřebu, tedy s krátkodobým dluhem, který není určen k pořízení bydlení, má zkušenost 59 % populace. Ale pozor, číslo nezahrnuje hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, tedy úvěry dlouhodobé. S dlouhodobými dluhy se u nás potkalo již 47 % populace.

A ještě připočtěme kreditní karty či kontokorent

Do skupiny lidí, kteří mají dluh s nákupem na úvěr, nebyli zahrnuti ani ti, kdo již mají zkušenosti s kreditní kartou nebo s kontokorentním účtem. Nadpoloviční většina jejich uživatelů si je zřizuje jako rezervu pro akutní vyšší výdaje, někteří Češi umějí využívat cashback a zdarma bezúročné období, který kreditní karty často nabízejí. Tahle skupina však ve výsledcích průzkumu také zahrnuta není.

Kdy se v dluhu cítíme bezpečně?

Než se posuneme k rizikovému zadlužování, ukažme si ještě, kdy se Češi cítí bezpečně zadluženi. Ze 70 % odpovědí vyplynulo, že je to tehdy, když výše všech splátek nepřesáhne pětinu čistých měsíčních příjmů.

Respondenti také uvedli, že pokud by přece jen nastaly potíže se splácením, vyjednávali by o odkladu splátek přímo s poskytovatelem půjčky. Ovšem ještě koncem února 2020 se tři čtvrtiny dotázaných o svou schopnost včas uhradit splátky nebály.

Na 63 % Čechů se zkušeností s půjčkami se v případě neschopnosti splácet pokusí dohodnout s poskytovatelem na odkladu splátek. Jako nejčastější způsob to uvedli i lidé bez úvěrové zkušenosti, nicméně ti v polovině případů vidí řešení také v konsolidaci půjček u banky. K té se nejvíce přiklánějí vysokoškoláci. Z mladších věkových kategorií se pak lidé také častěji rozhodovali pro půjčku od rodiny,“ komentovala výsledky průzkumu Jana Hamanová, ředitelka agentury SC&C, která výzkum pravidelně realizuje.

Kam si jdeme pro úvěr nejčastěji?

Stále nejčastěji si pro úvěr jdeme do banky, a to v 65 % úvěrů. Z více než třetiny si půjčujeme u příbuzných (34 %), rádi nakupujeme na splátky přímo u prodejce produktu (24 % úvěrů) ale roste i obliba nebankovních poskytovatelů. K nim si lidé chodí pro peníze hlavně tehdy, když stojí o rychlejší a hlavně jednodušší vyřízení úvěru, viz infografika v obrázku 1.

Obrázek 1: Proč pro úvěr k nebankovní společnosti? Průzkum ČBA za rok 2020

/data/hyperfinance.cz/multimedia/documents/proc-pro-uver-k-nebankovni-spolecnosti.png

Zdroj: Prezentace České bankovní asociace k odbornému výstupu

Jen asi třetina lidí, kteří mají zájem o nebankovní půjčku, si ověří, zda má nebankovka potřebnou licenci České národní banky. Jen dodejme, že tohle ověřování odpadá pro každého, kdo k výběru nebankovní půjčky použije spolehlivý online srovnávač.

Jak se pozná rizikové zadlužení, resp. rizikový spotřebitel?

Česká bankovní asociace vytvořila metodiku výpočtu Indexu rizikového zadlužování. Ta spočívá v šesti tvrzeních, u kterých se zjišťuje, zda na spotřebitele „sedí“ nebo ne. Za kladné odpovědi se udělují body. Jako rizikový je spotřebitel vyhodnocen, když dosáhne alespoň čtyř bodů z  devíti možných.

Zde jsou tvrzení:

  1. Spotřebitel je ochoten krýt splátky další půjčkou -> 2 b.
  2. Neschopnost splácet chce spotřebitel řešit další půjčkou -> 2 b.
  3. Aktuálně spotřebitel splácí 3 a více půjček -> 2 b.
  4. Spotřebitel si půjčil při dlouhodobém nedostatku financí -> 1 b
  5. Spotřebitel si půjčil na běžnou spotřebu nebo zábavu -> 1 b.
  6. Spotřebitel si půjčil u nebankovní společnosti, aniž by si zjistil, zda má licenci od ČNB -> 1 b.

Rizikových spotřebitelů loni byla pětina, letos 13 %. Ale k jásání to není

Na první pohled vypadá pokles v Indexu rizikového zadlužování neskutečně pozitivně. Jenže index není vše. Jeho pokles totiž vůbec neznamená, že by Češi byli najednou ve vztahu k půjčkám obezřetnější. Proč?

Protože jak se ukázalo, roste počet případů, kdy rizikoví spotřebitelé splácí stávající dluh s pomocí další půjčky, a to dokonce 42 % z nich. Loni to bylo cirka 33 %. Nejvíce je rizikové zadlužování zastoupeno mezi lidmi s nižším vzděláním a ve věku mezi 18 a 34 lety. Alarmující výsledky vycházejí z jiných průzkumů, jak jsme nedávno psali.

Letošní průzkum přinesl překvapivé zjištění. Zatímco v loňském roce si rizikoví spotřebitelé brali další půjčky nejčastěji na spotřební elektroniku, letos jednoznačně vede splacení předchozí půjčky. Přestože index rizikovosti klesl, o jednoznačně pozitivním trendu hovořit nelze, neboť rizikoví spotřebitelé s více půjčkami představují ohroženější skupinu. Vzít si půjčku na splacení předchozí půjčky je totiž typicky rizikové chování, které za určitých okolností může končit až v dluhové spirále.“ objasnila Brychová.

Na co bychom si nikdy nepůjčili?

Jestliže zkoumáme rizikové zadlužování, je vhodné se zeptat i na to, co by nikdy nestálo za dluh. Většina dotázaných by si nikdy nepůjčila na zážitky, a to ani na ty sportovní, na dovolenou (80 %). Dalším v pořadí je s první příčkou související sportovní vybavení (58 %) a následuje zadlužení na splácení starších dluhů (42 %), které by dotázaní, co už mají s úvěrem zkušenost, řešili spíše snahou o odložení splátek, konsolidací nebo refinancováním.

Obrázek 2: Na co by si Češi nikdy nepůjčili, průzkum ČBA za rok 2020

/data/hyperfinance.cz/multimedia/documents/na-co-by-si-cesi-nikdy-nepujcili.png

Zdroj: Prezentace České bankovní asociace k odbornému výstupu

Dalšími v pořadí, jak vidíte v obrázku 2, jsou spotřební elektronika, velké spotřebiče, vybavení bytu, auto, půjčka pro člena rodiny nebo třeba lékařský zákrok. V obrázku 2 jsou zaneseny výsledky dvěma barvami – zelená reprezentuje odpovědí lidí, co už mají zkušenost se zadlužením, šedá pak logicky těch, co nikdy nedlužili.

Nejoblíbenějšími jsou půjčky na auto

Téměř polovina nákupů na úvěr (48 %) přesahuje hodnotu 100 tisíc Kč, pětina jde dokonce přes 300 tisíc korun – a to proto, že nejčastěji si na úvěr kupujeme auto. Proč zrovna auto? Jedná se o nezbytnou věc, zejména na vesnicích. A věc drahou, na kterou je u nás stále těžké (hlavně pro mladé lidi) našetřit předem - vzhledem k tomu, že ve většině případů nedosáhneme ani na minimální důstojnou mzdu. Rádi se však necháme zlákat i na akce na splátky. Podrobnosti najdete v obrázku 3.

Obrázek 3: Proč se Češi zadlužují, průzkum ČBA za rok 2020

/data/hyperfinance.cz/multimedia/documents/proc-se-cesi-zadluzuji.png

Zdroj: Prezentace České bankovní asociace k odbornému výstupu

Hlavním důvodem zadlužování je stále nedostatek hotovosti. Právě z tohoto důvodu sáhne po půjčce více než polovina Čechů. Často se ale necháme nalákat také výhodnou akcí na splátky, tomu podléhá především starší generace. Trojici nejčastějších důvodů uzavírá neochota lidí čekat a na to, co chci, si postupně šetřit,“ dodala Brychová.

Zdroje: ČBA.cz / Novinky.cz

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.