Mzdy rostou. Důstojnou mzdu stále nemá ani polovina pracujících!

Lenka Rutteová     Publikováno 22.01.2020 Zajímavost | Finanční mix

Mzdy rostou. Důstojnou mzdu stále nemá ani polovina pracujících!

Média jsou plná stížností zaměstnavatelů, jak musejí navyšovat mzdy svým zaměstnancům a jak jim to snižuje jejich vlastní zisky. Všichni se ohánějí skvěle rostoucími mzdami a tím, jak se teď má český pracující lid dobře. Jenže ejhle, při hlubší analýze cen a z nich plynoucí kupní síly mezd se ukazuje, že na důstojný život stále ještě nemá ani polovina pracujících Čechů!

Co je důstojná mzda?

Pravidelně se setkáváme s pojmy minimální mzda, průměrná mzda, zaručená mzda, které se v souvislosti s výplatami odměn za práci používají poměrně často. Ale co je mzda důstojná? Jedná se o příjem, jehož výše je výsledkem výzkumu takzvané Platformy pro minimální důstojnou mzdu

Platformu tvoří skupina českých expertů z různých institucí, ale i z odborů a neziskových organizací, která tři roky pracovala na vypočítání částky minimální důstojné mzdy. Jde o příjem, který vystačí na důstojný život jedné osoby, která se stará o jinou osobu bez příjmu (o dítě). 

Do minimální důstojné mzdy v České republice byly zahrnuty náklady na osm skupin potřeb: bydlení, stravování, oblečení a obuv, doprava, telekomunikace, zdraví a hygiena, volný čas, vzdělávání a úspory. Nejsou sem ale zahrnuty žádné dražší speciální potřeby, dokonce ani výdaje na nákladnější spotřebu, kterou Platforma popsala jako mimořádně kvalitní, udržitelnou či lokální, tedy žádné věci a potraviny bio, farmářské nebo luxusní. Čistě základní důstojný život.

Kolik u nás vychází minimální důstojná mzda?

Možná se budete divit, ale částka minimální důstojné mzdy pro osobu, která se stará ještě o dalšího člověka bez příjmu (nejčastěji dítě), byla stanovena na 31 463 Kč hrubého mimo Prahu. A na 36 850 Kč hrubého v Praze, kde je bydlení o něco nákladnější. I když například s cenami bytů v Brně už si Praha také příliš nezadá. Brňáci si tedy představí svou minimální důstojnou mzdu okolo částky 34 tisíc hrubého

 

Náklady na zmíněné kategorie byly stanoveny takto: potraviny: 5 550 korun měsíčně, bydlení 8 216 Kč (v Praze 11 929 Kč), oblečení a obuv: 1 144 Kč, doprava: 1 711 Kč, poplatky za telefon a internet: 1 353 Kč, zdraví a hygiena: 1 007 Kč, volný čas: 2 818 Kč, úspory 3 226 Kč.

Nahlédněme na mzdu průměrnou a na medián mezd

S velkou pompou se u nás sleduje růst průměrné mzdy, která ve třetím čtvrtletí roku 2019 dosáhla na 33 697 Kč, což je nárůst o 6,9 % za jeden rok. Po odečtení inflace se dostávají statistikové na reálný růst okolo 4 %.

Jenže oficiální spotřebitelský koš moc neodpovídá reálným nákupům běžné domácnosti, a tak se se skutečným růstem mzdy běžné domácnosti (výdaje zejména na bydlení, energie, potraviny a dopravu) dostaneme někam na 2 – 2,5 %. To znamená, že na vyhození si z kopýtka nebo na úspory máme nyní v průměru o 2 – 2,5 procenta víc, než jsme měli ve stejnou dobu o rok dříve. 

Ještě ten medián. Jedná se o mzdu, která je přesně uprostřed, co se výše výplat týká. Tedy padesát procent lidí bere méně a padesát procent bere více. Zjednodušeně se dá říci, že je to střední hodnota mezd, takzvaná centrální tendence. Rozhodně o stavu ekonomiky více vypoví mzda mediánová než ta průměrná, na kterou nedosáhnou více než dvě třetiny lidí.

Ve třetím čtvrtletí roku 2019 byl medián mezd na částce 29 549 korun. Polovina všech mezd byla u nás tou dobou vyšší a polovina byla nižší. 

A teď srovnejme minimální důstojnou mzdu se mzdou průměrnou a mediánovou

Asi netřeba dodávat, že dokonce ani průměrná mzda, na kterou nedosáhnou dvě třetiny lidí v tomto státě, nestačí na minimální důstojný život v Praze. Možná pokryje minimální důstojný život mimo Prahu, v Brně už jen stěží. 

Mediánová mzda, tedy přesný střed všech mezd, které jsou u nás vypláceny, nevystačí ani na minimální důstojný život kdekoliv v České republice. Snad jen na venkově, kde si lidé vypěstují kvalitní bio potraviny, a tak pokryjí velkou část výdajů vlastní produkcí. Jenže na venkově se mediánová mzda hledá jen stěží, u malých zaměstnavatelů převládají mzdy výrazně nižší. 

Až vám zase budou povídat, že mzdy rostou příliš rychle…

Až zase budeme z médií krmeni informacemi o tom, jak neúměrně se zdražuje naše pracovní síla, zkusme si opět najít i doplňující informace. Tedy nejen průměrnou a mediánovou mzdu, ale právě i inflaci, která reálnou mzdu výrazně snižuje, nebo náklady na minimální důstojný život jednotlivce, který má rodinu a stará se o jedno své dítě.

Tehdy uvidíme, že na důstojný život u nás stále ještě nemá více než polovina všech, kdo pracují. Rodiče samoživitelé, dělníci, úředníci, někteří zdravotníci, pečovatelé, divadelníci, vysokoškolští profesoři (!) nebo kuchaři, tedy nejen základní pracovní pozice. A často se jedná o profese, bez kterých se společnost absolutně neobejde

Důstojný život se zkoumá i jinde než u nás

Výpočet minimální důstojné mzdy se samozřejmě provádí i v jiných zemích, nejde o český vynález. Nutno ale dodat, že ve spoustě zemí se do minimálního důstojného života vejde mnohem vyšší procento pracujících, než je tomu u nás.

Po revoluci záměrně nastavený model ekonomiky chudých bychom snad už měli konečně překonat a umět si ohodnotit svou práci a vážit si jí. Nic se u nás přece neprodává levněji než v jiných zemích, kde jsou výplaty třikrát tak vysoké nebo vyšší. Tak proč prodávat svou práci a svůj čas o tolik levněji?

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.