Pracujete za minimální mzdu? Od ledna si vyděláte víc

Publikováno 12.12.2018 Aktualita | Finanční mix

Pracujete za minimální mzdu? Od ledna si vyděláte víc

Vláda schválila další posun minimální mzdy v řadě za sebou. Už pátý. Od ledna 2019 se minimální mzda posune na 13 350 korun, přičemž ta současná je 12 200 Kč. Nárůst tedy činí 1 150 korun, což jistě není nezanedbatelná změna. Hodinová mzda narost ze 73,20 na 79,80 Kč. A důvod pro zvýšení mzdy? Vládě konečně došlo, že lidem se musí práce vyplatit.

Za minimum pracuje asi 150 tisíc lidí, převážně invalidé

Na první pohled se může zdát, že minimální mzda se mnoha lidí netýká. Ale opak je pravdou. Asi 150 tisíc lidí si od svého zaměstnavatele odnáší každý měsíc jen holé minimum. Do této skupiny lidí velmi často patří invalidé, kterým se práce obecně těžce shání, a tak kývnou i na nuznou minimální nabídku.

Od minimální mzdy se odvíjí spousta dalších výpočtů

Minimální mzda je základní sazbou pro výpočet spousty věcí. Například daňový bonus, minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění, ovšem také takzvaná zaručená mzda. O co jde? O tarifní mzdy v tabulkových vyjádřeních, kdy každá profese a pracovní pozice ve veřejném (ale lze i v soukromém) sektoru má svůj koeficient přepočtu z minimální mzdy.

Skupin prací, kterých se zaručená mzda týká, je osm. Nejnižším stupněm je ona minimální mzda, stupněm nejvyšším je dvojnásobek minimální mzdy. Ostatních šest stupňů má přepočetní koeficienty mezi jedničkou a dvojkou. Kdo je v osmé skupině, má zaručenou mzdu na úrovni 26 700 korun. Méně dostávat nesmí.

Na co má minimální mzda ještě vliv?

Vedle výplatních pásek mnoha lidí ovlivní minimální mzda i další záležitosti, například maximální výši daňové slevy za umístění dítěte do školky, kdy to bude maximálně 13 350 Kč. Dále se zvýší hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus na 80 100 Kč.

Růst minimální mzdy posune i minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů a také pro lidi, kteří pracují jen na část úvazku a berou méně než minimální mzdu. Zde zálohy narostou na 1 803 Kč. Kdo je evidován na úřadu práce, může si od ledna přivydělat až 6 675 korun. A v neposlední řadě se navýší limit pro osvobození důchodu od daně z příjmů na 480 600 Kč.

Budeme na necelých 40 procentech

Od ledna 2019 se poměr mezi minimální a průměrnou mzdou navýší na cirka 39,3 procenta. Dnes činí asi 38,2 procenta. Nejvyšší poměr mezi minimální a průměrnou mzdou jsme měli v roce 2006, a to bylo zhruba 39,7 procenta. V roce 2006 sice ještě neexistoval institut „zaručené mzdy“, která se od té minimální odvíjí, i tak ale ekonomika vyprodukovala průměrnou mzdu na (poměrově) srovnatelné úrovni s dneškem.

Jaké jsou skupiny zaručené mzdy?

Skupiny jsou definovány zákoníkem práce, respektive Katalogem prací. Skupiny prací nastavil podle jejich složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Z toho plyne, že první stupeň s minimální mzdou jsou práce nekvalifikované. Tedy běžný úklid, doručování, práce „vrátného“ apod.

Ve druhé skupině jsou lidé, co vykonávají nenáročné stavební práce, sanitáři, prodejci tisku a tabáku, domovníci, školníci. Ve třetí skupině najdeme ošetřovatele, pokladní, strojvedoucí metra, klempíře, kadeřníky, prodavače, kuchaře a kuchařky.

Čtvrtá skupina náleží zdravotním sestrám, porodním asistentkám, záchranářům pracujícím pod dohledem, krejčím nebo třeba instalatérům. V páté skupině jsou řidiči linkových autobusů, IS správci, záchranáři bez odborného dohledu, personalisté, mzdoví účetní a tak dále. Skupinu šestou tvoří zajišťování obchodní činnosti, dále třeba organizace prodeje, tvorba přípravné dokumentace a projektů technicky náročných staveb.

Sedmá skupina náleží lékařům, zubařům, farmaceutům, tvůrcům strategií a prognóz, lidem vyučujícím studenty či absolventy vysokých škol. No a v poslední skupině jsou lidé, kteří musejí zvládat tvůrčí systémové práce nebo plánování podnikatelské obchodní a finanční strategie, například také operace na finančním a kapitálovém trhu. Léčba lidského těla je asi méně náročná než chůze po kapitálovém trhu. Kde je vyšší odpovědnost, na to zákonodárce jaksi „zapomněl“ myslet.

Důvody k růstu minimální mzdy? Motivace

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová zdůvodnila růst minimální mzdy jasným motivačním cílem: „Pracovat se musí lidem vyplatit. Není možné, aby lidé, kteří chodí do zaměstnání, měli existenční problémy a museli brát sociální dávky. Ekonomika je ve velmi dobré kondici. Výkon české ekonomiky dosahuje na 70 procent té německé, ale naši zaměstnanci vydělávají jen přibližně 30 procent německých mezd. Proto jsem navrhovala ještě rychlejší růst minimální mzdy, než na jakém jsme se v rámci koalice dohodli. Zvyšování minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd.“

Z výše uvedených důvodů počítá ministryně i celá vláda s dalším navyšováním minimální mzdy i v příštích letech. Jde jim zejména o to, aby „růst platů a mezd byl pravidelný, jednoduše a včas předvídatelný a bez výrazných výkyvů“, což je pro ekonomiku cennější parametr než stagnující mzda a stále více vydělávající firmy a jejich vedení.

I proto si Maláčová hraje s myšlenkou zavedení automatické valorizace minimální mzdy, která by vycházela z procentního podílu na mzdě průměrné. Ráda by ministryně práce a sociálních věcí viděla uvedený poměr na 50 procentech. Zda se takové změny někdy dočkáme, na to si budeme moci odpovědět až za několik let. Skoková změna totiž v možnostech ekonomiky není.

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.

Sledujte nás na Facebooku

Dejte nám "Like" a mějte vždy přehled o novinkách ve světě financí