Soud odmítl zrušit vyšší přídavky na děti pro pracující rodiče

author Lenka Rutteová     Publikováno 12.02.2020 Aktualita | Finanční mix

Soud odmítl zrušit vyšší přídavky na děti pro pracující rodiče

Od roku 2018 platí změna v systému vyplácení přídavků na děti, kdy rodiče, kteří se snaží si vydělávat prací, dostávají vyšší přídavky na děti než ti, co pracovat odmítají. Skupina dvaceti senátorů sice podala návrh na zrušení této změny, protože ji označila za diskriminační pro děti, ale Ústavní soud rozhodl, že zvýhodnění pro pracující rodiče zůstane.

Kdo dostane přídavek na dítě?

Dávka s názvem přídavek na dítě je přiznává na každé nezaopatřené dítě, jestliže takzvaný rozhodný příjem v jeho rodině nepřesahuje 2,7násobek životního minima rodiny. Výše přídavku se liší podle věku dítěte, a od roku 2018 tedy i podle toho, jak se chovají jeho rodiče.

 

Připomeňme si, že životní minimum je počítáno podle počtu členů domácnosti a jejich věku. I pro rok 2020 platí následující čísla:

  • 3410 Kč pro jednotlivce
  • 3140 Kč pro prvního dospělého v domácnosti
  • 2830 Kč pro druhého (a každého dalšího) dospělého
  • 1740 Kč pro dítě do 6 let
  • 2410 Kč pro dítě od 6 do 15 let
  • 2450 Kč pro nezaopatřené (studující) dítě od 15 do 26 let

Například modelová rodina se dvěma dospělými a se dvěma dětmi ve věku do šesti let má životní minimum 10 030 Kč. Výsledný 2,7 násobek životního minima je pro takovou rodinu 27 081 Kč. Připomínáme, že jde o součet různých druhů příjmů, viz níže.

Kolik je základní a zvýšený přídavek na dítě?

Pro dítě do šesti let činí základní přídavek na dítě 500 korun měsíčně, pro dítě od šesti do patnácti let je to 610 korun měsíčně a pro dítě ve věkové kategorii od patnácti do šestadvaceti let pak 700 korun každý měsíc

Zvýšený přídavek na dítě je u všech věkových kategorií vyšší o 300 Kč, takže se pak bavíme o částce 800 Kč, 910 Kč a 1 000 Kč, v závislosti na věku každého z dětí. Zvýšená dávka je vyplácena těm rodinám, kde alespoň jeden z rodičů prokazuje pravidelné příjmy získané prací. Anebo když pobírá dávky přiznané na základě předchozí práce, jako jsou nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, peněžitá pomoc v mateřství, důchod apod.

Porušený princip rovnosti

Podle některých senátorů však porušuje takový přístup k dávkám tzv. princip rovnosti. Děti přece nemohou za to, do jaké rodiny se narodily – to byl hlavní argument senátorů, se kterým se k soudu obrátili. Tvrdili, že stát tímto opatřením diskriminuje děti na základě sociálního původu či rodu. Přídavek na dítě je totiž podle nich určen dětem, a to i přes fakt, že u nezletilých dětí jdou peníze přes rodiče coby přes „platební místo“.

Motivace pro rodiče

Smyslem zvýhodnění rodičů však byla motivace rodičů k tomu, aby pracovali, a tím dokázali vytvořit podmínky, které jsou pro dítě příznivější. A právě to je v zájmu všech dětí. I proto soud souhlasil s původním návrhem koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která zvýhodnění pracujícím rodinám zavedla. Ústavní soud se vyjádřil, že: „Je nepochybně pro dítě dobrým vzorem, pokud alespoň někdo z rodiny získává prostředky k životu prací.

Sociální původ či rod nemají se zdrojem příjmů v rodině nic společného

Ústavní soud se většinově shodl i na prohlášení, že: „Sociální původ či rod jsou jednou pro vždy dané od okamžiku narození. Zdroje příjmů v rodině se však mohou měnit a tím se mění i možný nárok na přídavek na dítě.“

Ale ani ústavní soudci se na rozhodnutí neshodli jednomyslně. Mimo jiné se nechali slyšet, že dítě nijak nemůže ovlivnit pracovní morálku svých rodičů. A zda je mu v dospělosti vyplácena základní nebo zvýšená dávka, na tom nedokáže samo nic změnit. Padlo dokonce i přirovnání systému k nuceným pracím.

Ne všechny příjmy patří mezi příjmy

Do příjmů zohledňovaných pro porovnání s danou výší životního minima se ale nezapočítávají všechny příjmy rodiny. Započítány musejí být příjmy ze závislé činnosti, z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti – příjmy z pronájmu, z kapitálu, dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení nebo podpora v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, a to včetně obdobných příjmů z ciziny.

Nezapočítávají se příjmy ze seznamu výjimek tvořených jednorázovými nebo pravidelnými příjmy. Výjimka se týká:

  • příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek
  • příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby
  • náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy
  • peněžní pomoci obětem trestné činnosti
  • sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem
  • podpory z prostředků nadací a občanských sdružení
  • stipendií
  • odměn za darování krve
  • daňového bonusu
  • příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob)
  • té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů
  • dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů
  • zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa.
author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.