Úroky z nesplácených úvěrů konečně dostaly strop, i pro OSVČ

Lenka Rutteová     Publikováno 13.05.2020 Aktualita | Půjčky

Úroky z nesplácených úvěrů konečně dostaly strop, i pro OSVČ

Dlouholetý problém, po jehož řešení se volá již od devadesátých let, byl konečně poposunut směrem k lepšímu řešení. Musela přijít koronavirová pandemie, aby k tomu bylo vedení státu přinuceno, proto strop úroků můžeme přičíst k jejím pozitivním přínosům. A co vlastně jde? O smluvní úroky při nesplácení úvěru trvajícím déle než 90 dní. Doposud zastropované nebyly. A na trhu je spousta poskytovatelů, kteří si rádi nasazovali úrokovou míru vysoko nad 100 %. Strop bude platit i pro úvěry vzaté živnostníkem. Vše je zaneseno do zatím poslední novely zákona o spotřebitelském úvěru, která již prošla parlamentem i senátem.

Velké změny se vešly do dvou odstavců jednoho paragrafu

Na chybějící zastropování jsme upozorňovali i v našem magazínu. Jak málo je ale někdy potřeba udělat k tomu, aby se změnily i velké věci! V případě zastropování smluvních úroků po splatnosti se do zákona o spotřebitelském úvěru jen vpasovaly dva malé odstavečky. Pojďme se na ně podívat.

Samotné zastropování

To, že budou smluvní úroky po splatnosti zastropovány, je řešeno v § 122 odst. 4, kde zákonodárce uvádí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“

Rozšíření kompetencí zákona i na OSVČ

V oblasti zastropování pak bylo do zákona dopsáno, že platí i pro živnostníky. Znění je v § 122 odst. 5 takové, že ustanovení odstavce 4, tedy o dluhu ze spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně i na „odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu“.

Jak bude vypadat celkové úročení po třech měsících neschopnosti splácet?

Novela zákona se dotýká pro spotřebitele jen zákonného úroku z prodlení (resp. smluvního úroku po splatnosti), ale u živnostníků aplikuje zastropování i v oblasti smluvní pokuty, které se jich doposud netýkalo, platilo pouze pro spotřebitele.

To však neznamená, že by stát odepřel poskytovatelům těchto úvěrů dostatečný výdělek. Stále totiž mají nárok na následující úročení poskytnutých úvěrů:

  • smluvní pokutu limitovanou na 0,1 % denně (36,5 % p. a.)
  • zákonný úrok z prodlení (aktuálně 8,75 %, což je zákonem daných 8 % plus repo sazba ČNB, v současnosti 0,75 %)
  • smluvní úrok po splatnosti nově zastropovaný na 8.75 % (aktuální hodnota)

Dohromady se jedná o 54 % při současné repo sazně 0,75 %.


 

A tak není divu, že i organizace Člověk v tísni, která se nebankovními půjčkami v České republice dlouhodobě zabývá, prohlásila, že: „I po schválení zastropování budou mít tedy věřitelé v součtu nárok na 54 % p. a., což považujeme za zcela dostatečné. Návrh proto vnímáme z hlediska vztahu věřitel – dlužník za více než vyvážený a jednoznačně ho podporujeme“.

Odůvodnění změny

Každá novela musí mít své oficiální odůvodnění. K zastropování úroků se jeho navrhovatel, v tomto případě ministerstvo financí a vláda, vyjádřili v tomto odůvodnění. Ukažme na základní myšlenku odůvodnění, se kterou nelze než souhlasit:

Omezení sankcí z nesplácení dluhů na úroveň judikovanou konstantně již mnoho let soudy v České republice by nemělo mít dopad na věřitele, kteří jsou féroví a dodržují platné předpisy. Dotčeni budou věřitelé, kteří necílí na zisk z řádného splacení úvěru, ale na zisk ze sankcí za jeho nesplácení. Lze se domnívat, že úročení dluhu v prodlení na aktuální úrovni cca 54,5 % p.a. (0,1x365 + 2x9 %) je úročením dostatečným, zajišťujícím věřiteli v případě vymožení dluhu zisk i za dobu prodlení dlužníka.“

Jak se tady projevila pandemie?

Jak souvisí zastropování s pandemií? Jde o obecný strach z velkého nárůstu nesplácených a vysoce úročených úvěrů, respektive o snahu zamezit, aby se z mnoha lidí v České republice stali další bezdomovci. V souvislosti s tím se připravuje i zvýšení hranice dluhu, se kterým je možné prodat dlužníkův zastavený dům, a to ze současných 30 000 Kč na 100 000 Kč.

I proto „Návrh eliminuje riziko masivního nárůstu nesplácených úvěrů v ekonomice - spotřebitelských i podnikatelských – a z nich plynoucích následků v podobě insolvencí, exekucí a dodatečných nároků na sociální výdaje státního rozpočtu. Současně se návrhem omezí působení tzv. predátorských poskytovatelů úvěrů, kteří mají svůj podnikatelský model postavený na spekulaci na platební neschopnost dlužníka“.

1. Podání návrhu na zastavení exekuce

Návrh na zastavení exekuce se podává k soudnímu exekutorovi, který exekuci přikázáním pohledávky z účtu nařídil. Ten může exekuci zastavit, v opačném případě ji postoupí exekučnímu soudu. Je-li bankovní účet postižen více exekucemi, je nutné domáhat se zastavení všech těchto exekucí, které postihují bankovní účet, na který si žadatel o kompenzační bonus nechal kompenzační bonus vyplatit.

2. Náležitosti návrhu na zastavení exekuce

V návrhu na zastavení exekuce musí žadatel o kompenzační bonus výslovně uvést, že na bankovní účet byl kompenzační bonus vyplacen, v jaké výši byl kompenzační bonus vyplacen, a že pro tyto peněžní prostředky na bankovním účtu navrhuje zastavení exekuce přikázáním pohledávky z účtu. Toto žadatel o kompenzační bonus doloží např. těmito dokumenty:  

  • žádostí o výplatu kompenzačního bonusu a
  • výpisem z bankovního účtu, na který byl kompenzační bonus vyplacen, s identifikací kompenzačního bonusu, tj. platbou se speciálním předčíslím 10719. Finanční správa upozorňuje: Kompenzační bonus nepodléhá exekuci (číslo bankovního účtu v ČNB)

3. Žádost o výplatu kompenzačního bonusu

Poté co soudní exekutor, případně soud, rozhodne o (částečném) zastavení exekuce a informuje o tom banku, může si žadatel o kompenzační bonus požádat v bance o jeho výplatu.“



Ještě se může jednat o případ, kdy exekuci neprovádí soudní exekutor, ale soud prostřednictvím vykonavatelů. Jestliže jste v této situaci, postupujte stejně, ale adresujte písemnosti soudu (nikoliv soudnímu exekutorovi).

Zdroje: Ministerstvo financí ČR / Finanční správa

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.