Zatímco všichni straší krizí, ekonomika EU si vesele roste!

Publikováno 27.11.2019 Aktualita | Finanční mix

Zatímco všichni straší krizí, ekonomika EU si vesele roste!

Co jsou okamžité platby? O okamžitých platbách už jsme vás podrobně informovali v tomto článku. Tak jen shrňme, že jde o okamžité přepsání peněz z účtu odesílatele na účet příjemce. Okamžité, tedy hned, v reálném čase. Žádné čekání přes noc nebo dokonce přes celý víkend a ještě celé pondělí. Prostě hned, i v neděli o půlnoci.

Evropský statistický úřad Eurostat

Data o stavu evropské ekonomiky pravidelně zveřejňuje Evropský statistický úřad s názvem Eurostat. Jde o podobu Českého statistického úřadu, ale samozřejmě na celoevropské úrovni, data nicméně čerpá právě ze zpráv svých národních „sourozenců“.

Eurozóna je o něco pomalejší

Ekonomika Eurozóny rostla malinko pomaleji než ekonomika celé EU, konkrétně šlo o růst rychlejší o 0,2 procenta ve srovnání s dobou o rok dříve. Eurozónu tvoří 19 zemí platících eurem. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt zvýšil o 1,1 procenta, což je o 0,2 % více než před rokem. 

Odhady byly mnohem horší

Odhady růstu ekonomiky, respektive jejího vývoje v těchto měsících byly spíše pesimistické, očekávaly nulové zrychlení růstu nebo jen 0,1% navýšení růstu. Celkový meziroční nárůst očekávali jen na 1,1 %, ale výsledek bude jistě mnohem vyšší.

Předběžný odhad totiž podle Eurostat „vychází z údajů od 17 členských zemí, které mají na HDP Eurozóny podíl 93 procent a na HDP celé EU pak 90 procent“. Zatím to vypadá, že tahounem růstu je domácní spotřeba (nákupy domácností, vlády a firem). Co zpomaluje, to je zahraniční obchod.

Inflace klesá

Jedinou známkou případného budoucího zpomalení tak zůstává klesající růst cen, tedy míra inflace. Ta se snížila na 0,7 %. Ještě v září byla na 0,8 %. Je díky tomu na nejnižší úrovni od listopadu 2016, což se samozřejmě nedá říct o České republice, kde inflace šplhá až závratným tempem, zejména v potravinách. 

 

Na poklesu inflace se podílelo snížení cen na evropském trhu o 3,2 %. Ceny potravin však rostly v EU dokonce o 1,6 %, ceny služeb také. A to jsou obory, kde utrácíme největší částky během měsíce. Evrospká centrální banka i tak chce reagovat dalšími opatřeními podporujícími růst ochoty firem i vlády být více ekonomicky aktivní. Dlouhdobý cíl je totiž držet inflaci těsně pod dvěma procenty.

Nové peníze

Nejjednodušším způsobem jak zvýšit inflaci, je napumpovat do ekonomiky více nových (nově natisknutých) peněz. Čím více peněz v ekonomice je, tím nižší pak mají hodnotu, takže inflace „uspokojivě“ roste. 

Evropská centrální banka tedy prostřednictvím programu nákupů dluhopisů, který skončil loni v prosinci, poslala do ekonomiky nově natištěné peníze, a to v hodnotě 2,6 bilionu eur (cirka 67 bilionů Kč). Další dodávka peněz se chystá v dohledné době, budou to dluhopisy v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard Kč) po několik měsíců.

Nezaměstnanost zatím klesá

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii zatím utěšeně klesá. Nejnižší je stále ještě v České republice, v září se pohybovala na 2,1 %, přičemž průměr Evropské unie je 7,5 %. Nejhorší situace je tradičně v jižních zemích, tedy Řecko (16,9 %), Španělsko (14,2 %), Itálie (9,9 %) a Francie (8,4 %). Všechny ostatní země už jsou pak pod průměrem celé EU. 

 

Hned po nás má nejnižší míru nezaměstnanosti Německo, a to 3,1 %, dále Polsko s 3,3 % a Maďarsko s Maltou, které jsou na tom s nezaměstnaností stejně (3,4 %). Slovensko se v září pralo s nezaměstnaností ve výši 5,6 %. Loni touto dobou byl průměr nezaměstnanosti v EU 7,9 procenta. Za poklesem průměrné evropské nezaměstnanosti stojí zejména pokles nezaměstnanosti v Řecku, na Kypru a v Estonsku. Situace se za poslední rok zhoršila jen ve Švédsku, Dánsku a v Litvě. 

Lidé do 25 let a sezónní pracovníci

Speciální sledovanou kategorií jsou mladí do 25 let. Vývoj jejich nezaměstnanosti je nyní pozitivní, v Eurozóně činila 14,5 procenta, přičemž loni to bylo 15 procent. A v celé EU bylo v letošním září 15,9 procenta nezaměstnaných lidí do 25 let věku, o rok dříve 16,7 procenta.

V srpnu byla nezaměstnanost v EU ještě o něco nižší, což je dáno pracemi na sezónních akcích. Koncem srpna se spousta sezónních zaměstnání klasicky ukončuje. Ukončení se dočkalo v celé EU 48 tisíc pracovních pozic, celkový počet nezaměstnaných osob v EU je 15 635 tisíc. Z toho v Eurozóně je nezaměstnaných 12 335 tisíc lidí. 

Jak vypadá spořicí plán na Stavebním spoření 55+?

Pojďme si ukázat konkrétní plán při uzavření smlouvy na 200 tisíc korun její cílové částky. Podle údajů Wüstenrot stavební spořitelny budou v tomto případě vklady 2 500 korun měsíčně. Po šesti letech vložíte tedy celkem 180 000 korun, státní podpora bude celkem 14 000 korun a získané úroky dohromady 6 850 korun. Celkově tak bude na stavebním spoření po šesti letech 200 850 korun. 

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.

Sledujte nás na Facebooku

Dejte nám "Like" a mějte vždy přehled o novinkách ve světě financí