Změny v daních z příjmu? Nově si odečteme nejen životko a penzijko

Publikováno 11.09.2019 Novinka | Spoření

Změny v daních z příjmu? Nově si odečteme nejen životko a penzijko

Ministerstvo financí chystá velké změny v systému odpočtů ze základu daně z příjmů. Doposud si můžeme odečítat pouze životní pojištění a penzijní spoření, a to až do 48 000 tisíc za rok. Nově bychom ve stejném limitu mohli mít zahrnuty i další produkty dlouhodobých investic a spoření, takže bychom své úspory mohli rozdělit do výhodnějších finančních produktů s vyšším zhodnocením, než mají současná „penzijka“ a životní pojistky.

Minimální spoření na důchod, to je pro Čechy stále typické

My Češi si stále ještě spoříme na důchod mnohem méně, než kolik by bylo z pohledu budoucí demografické a s tím spojené ekonomické situace potřeba. A tak se Ministerstvo financí rozhodlo, že nás bude motivovat k dostatečnému finančnímu zajištění ještě dalšími prostředky. 

V plánu je například zvýšení státního příspěvku. Ale chystá se také rozšíření daňových úlev i pro jiné formy dlouhodobého spoření či investic, které budou sloužit k zajištění na stáří, tedy které budeme moci vybrat až v 60 letech, po minimálně 60 měsících spoření.

Ministerstvo financí poslalo k veřejné konzultaci text, kde v úvodu k tomuto záměru podotklo, že: „Na finančním trhu se nabízí řada produktů s dlouhodobým investičním horizontem, které jsou vhodné ke kumulaci majetku jako zaopatření na stáří, státem daňově podporované jsou ale pouze některé.“ 

Produkty s dlouhodobým investováním jsou součástí koncepce rozvoje kapitálového trhu v ČR

Ministerstvo financí sestavilo Koncepci rozvoje kapitálového trhu (Poznámka redakce: odkaz směřuje na soubor .pdf), kterou v březnu tohoto roku schválila vláda. Z ní vycházejí i plánované změny podpory spoření na penzi. Ty jsou momentálně určeny k odborné veřejné debatě. A pokud se budou realizovat, tak nejdříve od roku 2021.

Státní příspěvek na penzijní spoření se má trochu změnit

Spoření ve výši více než tisíce korun za měsíc bude v budoucnu státem podporováno trochu jinak, než to známe doposud. Příspěvek od státu se bude stanovovat ve dvou variantách, a to podle celkové spořené měsíční úložky.

U prvního intervalu bude pravděpodobně nastaven horní strop, na který se bude přispívat, na 2 999 Kč měsíční úložky. Nyní je příspěvek 230 Kč, nově by mělo v tomto intervalu přibýt ještě 15 procent z částky nad 1 000 Kč, což znamená maximálně 299,85 Kč navíc, dohromady 529,85 Kč. Ale zde si musíme říct, že do této hranice nebude možné odečíst si placené příspěvky z daní (což je také 15 %). V prvním intervalu se tedy změna v částce podpory od státu vlastně nekoná.

V druhém intervalu, tedy od 3 000 Kč měsíčně výš, dostane účastník penzijního spoření rovnou celých 530 Kč. A k tomu si bude moci odečíst z daní to, co doposud, tedy celou dosavadní daňovou úlevu. Tady už se celková podpůrná částka navýší. Jenže tahle změna není tou poslední. Kartami se zamíchá i v životním pojištění.

V přípravě je společná hranice odpočtu z daní

V současnosti můžeme odečítat ze základu daně z příjmů 24 tisíc korun na životním pojištění a dalších 24 tisíc korun na penzijním spoření. Dohromady jde tedy o 48 000 korun za rok, o které můžeme snížit základ pro výpočet daně z příjmů, celkově je možné si daň snížit o 7 200 Kč za rok. A to se rozhodně hodí.

 

Jenže v současnosti můžeme odečítat právě jen z penzijního spoření nebo životního pojištění, což rozhodně nejsou nijak výhodné spořící produkty. Výhodný je na nich jen ten státní příspěvek, který ale chodí pouze za právě vloženou částku. Zhodnocení dříve vložených peněz je, zejména v případě konzervativních variant, opravdu minimální, rozhodně menší než na spořicím účtu, o jiných způsobech investic (realitní fond, podílový fond, korporátní dluhopisy apod.) ani nemluvě.

A tak stále více lidí se úsporám na životním pojištění vyhýbá, uzavírají si toto pojištění jen tak, jak opravdu sloužit má, tedy jako rizikový produkt pro případ nemoci či úrazu. Ani penzijní spoření není lidmi příliš používáno, spíše se spoléhají na příspěvky od zaměstnavatele, na které se však nevztahuje příspěvek státu. Motivace ke spoření na penzi se tedy vlivem hrabivosti penzijních fondů a pojišťoven s životním pojištěním minula úspěchem.

Penzijní společnosti spoléhají jen na státní příspěvky, ale my už si dokážeme spočítat, že zhodnocení je zde i přes státní příspěvek jen minimální. Spoření kdekoliv jinde se zkrátka vyplatí víc. Anebo nespořit vůbec, protože penzijní spoření na konzervativním nastavení nebo fondy na životním pojištění nepokryjí ani inflaci.

 

Sjednocený účet dlouhodobých investic snad nabídne změnu k lepšímu

Z výše uvedených důvodů se stát rozhodl, že rozšíří možnost odpočtu z daní i na jiné dlouhodobé investice, které splní základní dvě podmínky. Těmi jsou trvání investice do 60 let a délka spoření alespoň 5 let (podmínky 60 /let/ + 60 /měsíců/).

Všechny dlouhodobé investice, které splní tyto dvě podmínky, budou podle plánu Ministerstva financí, sjednoceny pod jedním osobním Účtem dlouhodobých investic, který bude mít k dispozici každý člověk, co o něj projeví zájem. A ze všech dlouhodobých investic vedených na tomto účtu si budeme moci ze základu daně každý rok odečíst maximálně 48 000 korun, celkem tedy 7 200 Kč.

Částka se tedy nezmění, ale změní se rozsah investic, ze kterých bude možné uplatnit daňový odpočet. Možná, že tohle bude mnohem úspěšnější cesta, jak motivovat Čechy k efektivnějšímu spoření na penzi.

Co bude součástí účtu dlouhodobých investic?

Co jsou podle vyjádření Ministerstva financí další produkty, na které se daňové úlevy pravděpodobně rozšíří? Jde o následující: podílové investiční fondy, jednotlivé akcie či dluhopisy, realitní fondy, ale třeba také termínované vklady v bankách, pokud splní podmínku 60 + 60.

I zaměstnavatelé budou moci zaměstnancům přispívat na tyto druhy úspor nebo investic, čerpat z nich své daňové úlevy, a to až 50 000 Kč ročně na jednoho zaměstnance.

Konec danění průběžných výnosů?

Ministerstvo navrhuje i možnost zrušení zdanění průběžných výnosů u investic, které budou uzavřeny podle pravidla 60 + 60. Ty by pak logicky nešly odečítat z daní. A pokud by z nich spotřebitel vybral peníze dřív, musel by je dodanit podobně, jako je tomu doposud u vratek státních příspěvků nebo u dodanění investic čerpaných dříve než za tři roky.

I pro tento návrh je nutné mít investice jednoho občana pod kontrolou, aby bylo možné stanovit a dodržovat splnění podmínek 60 + 60. Takový účet nám, mimochodem, již několik let doporučuje i Světová banka. A v západních zemích jde o běžnou záležitost prověřenou dlouholetou úspěšnou praxí.

Penzijka dostanou možnost být odvážnější

Aby se penzijní spoření mohla udržet v konkurenci jiných výhodnějších investic, které stát ještě více zvýhodní právě plánovanými možnými odpočty z daní, budou mít možnost chovat se na trhu s investicemi trochu odvážněji než doposud. Budou moci začít i s investicemi do private equity fondů

To jim přinese možnost vyššího zhodnocení, ale také možnost podstupovat vyšší risk. To bude pro změnu spojeno s vyššími poplatky, které by nebyly tolik regulované jako u dosavadních dynamických fondů. Správa rizikovějšího portfolia je totiž přece jen náročnější. Tak se nechejme překvapit, zda se penzijní fondy nechají poučit a nabídnou produkt, kde se dá mluvit o dobrém zhodnocení, anebo zda pro svůj dlouhodobý neúspěch nakonec zcela zaniknou.

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.

Sledujte nás na Facebooku

Dejte nám "Like" a mějte vždy přehled o novinkách ve světě financí