Jak na příspěvek na živobytí v roce 2023? | Hyperfinance.cz

Jak na příspěvek na živobytí v roce 2024?

Lenka Rutteová   Publikováno 02.01.2023 Rada| Finanční mix

Jak na příspěvek na živobytí v roce 2024?

Aktualizováno:5/1/2024

Hmotná nouze není nic příjemného. Ale můžeme si trochu oddechnout při zjištění, že český stát na lidi v hmotné nouzi myslí a vyčleňuje speciální dávky právě pro případy jednotlivců či rodin, kterým po zaplacení nákladů na bydlení už nezbývají peníze na obyčejný život. Sice se nejdná o nijak závratné dávky, ale do rodinného rozpočtu se jistě budou hodit. Příspěvek na živobytí však má jednu velkou nevýhodu: nepřijde za vámi sám. Musíte si o něj na úřadě požádat. Kdy je nárok na příspěvek na živobytí? Co je potřeba pro přiznání příspěvku splnit a kde o něj žádat?

 

 

Zajištění základních životních podmínek

Listina základních práv a svobod zaručuje, že: „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ Pomoc může mít podobu jednorázovou, ale i pravidelnou. A co je to ta hmotná nouze?

Naše legislativa, konkrétně zákon o pomoci v hmotné nouzi, č. 111/2006 sb., praví, že v hmotné nouzi je ten, komu jeho příjmy, sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb ani na nejnižší úrovni. Stanovena je samozřejmě i ona „nejnižší úroveň“.

Příspěvek na živobytí je onou pravidelnou dávkou, která může připutovat na účet každému, kdo se v hmotné nouzi ocitne. Jednorázovou platbou v hmotné nouzi pak je například mimořádná okamžitá pomoc.

 

Hmotná nouze má několik charakteristik

Český sociální systém vymezuje hmotnou nouzi jako stav, kdy jednotlivcům, rodinám nebo tzv. okruhu společně posuzovaných osob nezbývá po zaplacení přiměřených nákladů na bydlení už víc než takzvaná částka živobytí.

Přitom částka na živobytí se posuzuje individuálně – zohledňuje se konkrétní situace, ale i možnosti a úsilí na pracovním trhu. Vždy se však vychází z tzv. existenčního a životního minima, která jsou nastanovována podle ekonomického vývoje.

Existenční minimum je nezbytné k zajištění jídla a ostatních potřeb umožňujících přežití. Existenční minimum bylo pro rok 2024 stanoveno na 3 130 Kč. Tato hranice může být použita, pokud člověk žádá o dávky v hmotné nouzi, ale nesnaží se nijak zvýšit své příjmy - například odmítá zaměstnání.

Životní minimum má pokrýt základní potřeby, kterými je jídlo, oblečení a hygiena. Stanovuje se pro několik věkových kategorií a je „odrazovým můstkem“ pro nárok na některé sociální dávky a určení jejich výše. Jednotlivé částky životního minima jsou v roce 2024 následující:

  • 4 860 Kč pro jednotlivce
  • 4 470 Kč pro prvního dospělého v domácnosti
  • 4 040 Kč pro druhého (a každého dalšího) dospělého v domácnosti
  • 2 480 Kč pro dítě do 6 let
  • 3 050 Kč pro dítě od 6 do 15 let
  • 3 490 Kč pro nezaopatřené (studující) dítě od 15 do 26 let

Takže pokud jste doma dva dospělí a dvě děti od 6 do 15 let, je životní minimum vaší domácnosti 14 610 Kč. Připomínáme, že pro potřeby hmotné nouze se vaše příjmy počítají až po zaplacení nákladů na bydlení. Tedy příjmem vaší domácnosti je to, co vám zbude po zaplacení nájmu. Některý druh příjmu se započítá jen z části a další vůbec. Podrobnosti se dozvíte o kousek dál v textu.

 

A jak je to s tím úsilím a možnostmi?

Úředníci po podání žádosti o příspěvek na bydlení posuzují, zda jste opravdu v hmotné nouzi. A přitom berou v úvahu i ustanovení legislativy, podle které v hmotné nouzi není ten, kdo:

  • prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním výdělkem;
  • nepracuje nebo nepodniká alespoň 20 hodin měsíčně, ale není ani veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Výjimkou jsou samozřejmě osoby dostávající některou z podob nárokových sociálních dávek, kterými jsou důchod starobní, důchod invalidní ve III. stupni, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, osoby pečující o osobu, která pobírá příspěvek na péči;
  • je veden na pracovním úřadě, ale bez vážných důvodů odmítl vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo se účastnit rekvalifikačního kurzu,
  • si úmyslně přivodil pracovní neschopnost,
  • je osobou samostatně výdělečně činnou a nepřihlásil se k nemocenskému pojištění,
  • uloženu sankci za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky,
  • je při nebo po trestním řízení v zabezpečovací detenci, vazbě nebo v trestu odnětí svobody.

 

Příjem a jeho dokládání

Je jasné, že při posuzování nároku na příspěvek na živobytí se budou úředníci zajímat o příjmy všech společně posuzovaných osob – tedy těch, které žijí v té domácnosti, o které se rozhoduje. Konkrétně se jedná o výdělky za poslední tři měsíce před podáním žádosti.

Ale může nastat i jiná situace: můžete se dostat do nouze proto, že vaše příjmy klesly znenadání, náhle. V takovém případě se posuzuje jen ten měsíc, ve kterém k nenadálému poklesu došlo.

Dále je potřeba si říci, že se v potaz nebere celý příjem, ale v určitých případech jen jeho jasně definované části. Konkrétně jde o:

  • sedmdesát procent příjmů ze zaměstnání (a jiné závislé činnosti) a podnikání;
  • osmdesát procent příjmů z nemocenských dávek (mateřské, nemocenské, ošetřovného), z podpory v nezaměstnanosti nebo příjmy z důchodů;
  • sto procent z příjmů z pronájmu, rodičovského příspěvku, přídavků na děti nebo z výživného;
  • nula procent, tedy nic, z doplatků na bydlení, příspěvku na bydlení a některých mimořádných jednorázových dávek, které byly úřadem dříve přiznány.

Jak se příjem dokládá? Tak, jak jsme na úřadech zvyklí: pomocí tzv. Dokladu o výši měsíčních příjmů, který musí vyplnit všechny společně posuzované osoby, tedy za všechny členy domácnosti. V elektronické podobě ho najdete tu.

 

Majetek a jeho dokládání

Vedle pravidelných příjmů budou úřady posuzovat i váš majetek – tedy případnou nemovitost, auto, vnitřní vybavení bytu. Zajímat se budou ale i o míru potřeby onoho majetku - tedy auto vám ponechají, pokud se jím prokazatelně musíte dopravovat do práce anebo k lékaři.

Pokud však například auto prokazatelně nepotřebujete, budete vyzváni, abyste jej prodali, a tím si zvýšili svůj příjem. Nárok na dávku pak samozřejmě dalších několik měsíců nebude.

 

Jak se nakonec částka na živobytí vypočte?

Jde jednoduše o rozdíl mezi životním minimem a skutečným příjmem posuzovaného jednotlivce nebo rodiny. Přitom se skutečný příjem vypočítává až po zaplacení nákladů na bydlení, které mohou dělat maximálně třicet procent příjmu, v Praze však třicet pět.

Když po zaplacení bydlení zůstane jednotlivci nebo rodině míň než tzv. částka na živobytí, dorovná stát pomocí příspěvku na živobytí příjmy na její úroveň. Ona částka na živobytí vždy odpovídá alespoň existenčnímu minimu, tedy částce 3 130 korun. Když ale posuzovaná osoba nebo osoby splní jisté podmínky, může jim stát dorovnávat až do částky tzv. životního minima.

 

Podmínky pro navýšení výpočtu až k životnímu minimu

Podmínkou přitom je aktivní přístup posuzovaných lidí ke snaze o řešení svého nízkého příjmu, respektive své hmotné nouze. Například že se nechá zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, kde podléhá jistým pravidlům. Tato podmínka však platí jen pro lidi, kteří jsou prokazatelně schopní pracovat.

Žádné podmínky se nevztahují na důchodce, invalidy ve třetím stupni, rodiče dětí do 10 let, osoby s příspěvkem na péči a nezaopatřené děti. Tyto dostávají příspěvek na živobytí automaticky do výše životního minima.

 

Za půl roku přijde změna

Prvotní podmínky jsou nastaveny na prvního půl roku čerpání příspěvku na živobytí. Po půl roce nastanou změny. Částka živobytí automaticky klesne na 3 130 korun, aktivita v přístupu se tu totiž evidentně neprokázala.

Výjimkou samozřejmě zůstávají ti, na které se nevztahovala podmínka ani prvních šest měsíců, tedy na důchodce, invalidy ve třetím stupni, rodiče dětí do 10 let, osoby s příspěvkem na péči a nezaopatřené děti. Po onom půl roku k nim přibydou ještě i ti, co čerpají podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci nebo jsou invalidní ve druhém stupni.

Ale i po půl roce pobírání příspěvku na živobytí lze dosáhnout na vyšší částku. Především je potřeba se snažit o zvýšení příjmu vlastní prací. Jak?

  • přihlásit se k výkonu veřejné služby a odpracovat minimálně 20 hodin měsíčně
  • najít si výdělečnou činnost v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně
  • zúčastnit se projektů organizovaných krajskou pobočkou úřadu práce

Pokud posuzovaná osoba vykoná veřejně prospěšné práce alespoň v rozsahu 30 hodin měsíčně, částka příspěvku na živobytí se zvedne o 865 korun.

Kdo naopak navýšení nedostane, jsou lidé, kteří dluží za alimenty, dostali výpověď ze zaměstnání pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností anebo byli celý kalendářní měsíc hospitalizováni.

 

Po půl roce začnou chodit poukázky

Od prosince roku 2017 došlo i na změnu formy příspěvku na živobytí. Těm, kdo ho pobírají déle než půl roku, začnou chodit poukázky. Poukázkami může být vyplaceno 35 – 65 procent dávky. Vyšší procento dávky v poukázkách se vyplácí těm, kdo jsou v podezření, že z dávek nehradí náklady spojené s uspokojením základních životních potřeb. Ale třeba alkohol, cigarety a jiné nežádoucí komodity.

Poukázky mají podobu šeků určených k zaplacení nákupu základních životních potřeb, kam zákon řadí pořízení základních hygienických prostředků, dětského a lékárenského zboží, školních potřeb, obuvi a oděvů. Jedná se o podobné šeky, jako jsou stravenky pro zaměstnance.

Poukázky mohou být: Edenred Service (seznam obchodů, kde je uplatnit, najdete tady), Asistence Pass (seznam obchodů, kde berou tyto poukázky, je na tomto odkazu), Šek Servis (seznam obchodů, kde berou třetí typ poukázek v hmotné nouzi, je tady).

 

Kde žádat o příspěvek na živobytí?

O příspěvek na živobytí se žádá na kontaktním pracovišti úřadu práce. Ty jsou v každé obci s rozšířenou působností. Pro vyřízení příspěvku na živobytí potřebujete odevzdat vyplněné formuláře. Jejich přehled najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí

Dokládat ovšem nebudete všechny formuláře. Jen ty, co se pojí k vaší životní situaci. Bez výjimky ale vyplňuje každý žadatel následující Doklad o výši měsíčních příjmů. Ten navíc musejí vyplnit všechny společně posuzované osoby žijící v jedné domácnosti.

Přímo na jednání s úřadem pak budete potřebovat občanský průkaz a také rodné listy dětí, které jsou s vámi domácnosti, ale nemají ještě 15 let. Proces je nutno opakovat každého půl roku.

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více