Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu a kolik budete dostávat?

Lenka Rutteová   Publikováno 08.07.2021 Analýza| Finanční mix

Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu a kolik budete dostávat?

Odchod do důchodu a posun důchodového věku za posledních dvacet let jsou stále živým tématem. Rok od roku se všechno mění, každý ročník odchází do penze v jiném věku, musí mít odpracovaný jiný počet let a dostává jiný důchod. Ale už nemusíte tápat, v našem textu najdete vše potřebné: kdy máte nárok na důchod starobní, na důchod předčasný i na předdůchod, o kolik peněz přijdete odchodem do předčasného důchodu i jak se financuje předdůchod a jak se projeví na důchodu řádném. Ukážeme vám, na kterých stránkách provozuje Česká správa sociálního zabezpečení důchodovou kalkulačku s možností automatického vyplnění všech vašich dat - a jak ji pro výpočty vašeho důchodu využít.


Začněme věkem odchodu do důchodu

Věk odchodu do starobního důchodu se mění už spoustu let. A ještě pár let si jeho změnami budeme procházet tak, jak je nastaveno v zákoně č. 155/1995 S., o důchodovém pojištění. Stropem by se měla stát číslovka 65. Zatím je ustanoveno, že nad 65 let se hranice odchodu do důchodu posouvat nebude – a doufejme, že to tak i zůstane. Ona ani jinde věková hranice o moc vyšší není, spíš naopak, ve většině zemí se do důchodu jde dříve.

Prvními ročníky, které půjdou do penze celé až v 65 letech (včetně žen, co vychovaly 5 a více dětí), jsou lidé narození v roce 1972. U všech starších ročníků se vždy najde někdo, kdo se může na penzi těšit přece jen o něco dříve.


Důchodový věk 2021

V roce 2021 je minimálním věkem odchodu do důchodu 57 let a 8 měsíců – a týká se žen, co vychovaly 5 a více dětí. Muži jdou v tomto roce do penze v 63 letech a 6 měsících. Ale jaký bude v nejbližších letech věk odchodu do důchodu pro všechny skupiny, v dělení na muže a na ženy podle počtu vychovaných dětí?  

Detaily najdete v tabulce 1, která přesně ukazuje, v jakém věku mohou jít do penze lidé narozeni mezi roky 1956 a 1971. Všichni později narození budou mít nárok na důchod až v 65 letech (nastane v roce 2037), a to bez ohledu na počet dětí (plus je vyžadována další podmínka, viz pokračování článku).

 

Tab. 1. Důchodový věk pojištěnců v ČR podle roku narození, pohlaví, u žen ještě i podle počtu dětí

Rok narozeníMužŽena bezdětnáŽena s 1 dítětemŽena se 2 dětmiŽena se 3 a 4 dětmiŽena s 5 a více dětmi
195663r+6m63r+2m61r+8m60r+4m59r57r+8m
195763r+8m63r+8m62r+2m60r+8m59r+4m58r
195863r+10m63r+10m62r+8m61r+2m59r+8m58r+4m
195964r64r63r+2m61r+8m60r+2m58r+8m
196064r+2m64r+2m63r+8m62r+2m60r+8m59r+2m
196164r+4m64r+4m64r+2m62r+8m61r+2m59r+8m
196264r+6m64r+6m64r+6m63r+2m61r+8m60r+2m
196364r+8m64r+8m64r+8m63r+8m62r+2m60r+8m
196464r+10m64+10m64r+10m64r+2m62r+8m61r+2m
196565r65r65r64r+8m63r+2m61r+8m
196665r65r65r65r63r+8m62r+2m
196765r65r65r65r64r+2m62r+8m
196865r65r65r65r64r+8m63r+2m
196965r65r65r65r65r63+8m
197065r65r65r65r65r64r+2m
197165r65r65r65r65r64r+8m

Zdroj: Příloha k zákonu č. 155/1995 Sb. „Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971“. URL: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155#prilohy


Do důchodu již v 55 letech? O tom si můžeme nechat jen zdát. Rozdíl mezi odchodem do penze počátkem devadesátých let a v roce 2035 bude činit i 12 let! To platí pro ženy, které bývaly zvýhodněny počtem vychovaných dětí. V novém penzijním systému se pro děti místo jaksi nenašlo. Muži s touto reformou ztrácejí necelých pět let důchodového života.

 

Pouhý věk ale nestačí, ještě musíme mít odpracované roky

Druhou nezbytnou podmínkou pro pobírání českého starobního důchodu jsou tzv. odpracované roky. Co je jeden odpracovaný rok? Jde o zaplacené částky na důchodovém pojištění, které je součástí tzv. sociálního pojištění, stát do odpracovaných let započítává ale i tzv. vyloučené doby. Takže ve skutečnosti vlastně ani pracovat nemusíte, jen je nutné být v režimu vyloučené doby nebo odvádět státu alespoň základní částky na důchodové pojištění. Lze je doplatit i zpětně během vyřizování důchodu. 


V případě zaměstnanců hradí zálohy na sociální pojištění z části zaměstnanec, ale z většiny jsou odváděny zaměstnavatelem. OSVČ si musejí celé sociální pojištění hradit sami. Jde o povinně placenou částku, v současnosti už k dobrovolným nepatří. Dobrovolně si sociální pojištění mohou platit jen studenti nad 18 let věku.

U OSVČ se toto pojištění platí i v případě nového režimu tzv. „paušální daně“, zde je sociální pojistné dokonce vyšší než státem nastavené minimum. Sociální pojištění je hrazeno i za tzv. státní pojištěnce, kterými jsou lidé nezaměstnaní, rodiče na rodičovské dovolené, lidé pečující o blízké osoby v určitém stupni závislosti a další. Doba, kdy je člověk státním pojištěncem, se do odpracovaných let počítá, viz níže.

 

Alespoň 35 odpracovaných let, jinak pozdější nástup do penze

Kdo chce do starobního důchodu, musí mít odpracováno alespoň 35 let (resp. zaplaceno sociální pojištění za alespoň 35 let), případně nasbírány vyloučené doby tak, aby součet odpracovaných let a vyloučených dob dal do kupy 35 let. Vše se vypočítává na kalendářní dny.


Tato podmínka platí pro odchody do důchodu od roku 2019. Pokud byste ale chtěli žádat o starobní důchod zpětně, na což máte nárok kdykoliv, pokud jste starší než je stanovený minimální důchodový věk, pak vězte, že v roce 2018 byl požadavek na odpracované roky 34 let, v roce 2017 33 let a v roce 2016 to bylo 32 let. Více do historie nemá smysl jít, neboť přiznaný starobní důchod se proplácí maximálně 5 let zpátky.

Kdo má splněnu podmínku 35 odpracovaných let, může jít do starobního důchodu ve věku odpovídajícím tabulce 1. Kdo však má v důchodovém věku odpracováno méně, půjde do penze podle zvláštních pravidel. Splnit totiž musí alespoň jednu z následujících podmínek:

  • alespoň 20 odpracovaných let (včetně vyloučených dob) a věk alespoň o 5 let vyšší, než je odpovídající věk důchodový,
  • mít důchodový věk po roce 2014 a vykázat alespoň 30 odpracovaných let (včetně vyloučených dob),
  • dosáhnout věku 65 let a splnit podmínky pro invalidní důchod (pro účely zjištění nároku na invalidní důchod se studium stále počítá do vyloučené doby, pro starobní důchod už ne).

 

Náhradní doba pojištění versus vyloučená doba

Jak jsme již zmínili, do odpracovaných let se započítávají i dny, kdy žadatel o důchod ve skutečnosti nepracoval, ale měl nárok na započtení náhradní doby důchodového pojištění. Takovým dnům se často říká vyloučená doba. Vztah mezi pojmy náhradní doba a vyloučená doba je následující: pokud během náhradní doby pojištění neměl žadatel o důchod příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, jedná se o tzv. vyloučenou dobu.

Typicky jde o mateřskou, rodičovskou, studium (od 2010 už ne), nezaměstnanost, invalidní důchod, o vojenskou nebo civilní službu, péče o dítě s postižením, péče o osobu blízkou v daném stupni závislosti atd. Podívejme se na podrobnosti.


Jak se do odpracovaných let počítá studium, nezaměstnanost, otcovská dovolená, péče o člena rodiny, vojenská služba, mateřská, invalidní důchod nebo předdůchod?

Všechny v nadpisu této kapitolky vyjmenované situace byly nebo doposud jsou vyloučenými dobami.  Berou se jako kalendářní dny, které jsou (z důvodu nízkého nebo žádného příjmu) vyloučeny z výpočtu výše starobního důchodu, nikoliv z výpočtu odpracovaných let. Takže vliv na výši důchodu nemají, na přiznání důchodu však ano. 

Ale pozor, v čase se náhled na vyloučené doby měnil – největší změny se odehrály u studia po roce 2010. Počítat musíme však i s dalšími úpravami vyloučených dob platnými pro žadatele o důchod s žádostí podanou po 31. 12. 2018.

 

Začněme studiem

Studium se do roku 1995 (včetně) započítává sty procenty i před dosažením 18. roku věku. Od roku 1996 do konce roku 2009 se do vyloučené doby zahrnuje již jen studium po 18. roku věku, a to ještě jen z 80 %, a ještě navíc s následujícím omezením: 

“Součet všech vyloučených dob z důvodu studia a teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání může být u jednoho člověka započten sty procenty pouze prvních 1825 kalendářních dnů” (tedy 5 let, ale z důvodu krácení na 80 % vlastně šest let).  “Vše, co je v rámci studia nad tento limit, se započítává pouze jednou polovinou” – jinými slovy se vše nad šest let krátí o 50 %.

Od roku 2010 není studium vyloučenou dobou, do nároku na důchod se tedy vůbec nezapočítává, nehraje žádnou roli. Kdo studuje (studoval) po 18. roce věku v období po roce 2009, připravuje (připravoval) se o odpracované roky na důchod. Pokud by takovému člověku pak roky chyběly, může si je zpětně „doplatit“ formou dobrovolného důchodového pojištění.

 

Ostatní vyloučené doby před rokem 2019 a po něm

Všechny ostatní vyloučené doby se pro žadatele o důchod s žádostí podanou do konce roku 2018 počítaly jako stoprocentní. Ale pro všechny žadatele o důchod, kteří o něj žádají po roce 2018, se vyloučené doby vzniklé po roce 2009 (od 1. 1. 2010, některé dokonce již po roce 1996 – týká se nezaměstnanosti) zkrátí na 80 % jejich skutečného trvání.

Výjimku tvoří jen následující situace, tyto jsou do vyloučené doby počítány ze 100 %:

  • péče o dítě do 4 let věku,
  • péče o dítě do 10 let, které je závislé na pomoci v 1. stupni (rodič pobírá základní příspěvek na péči),
  • péče o osobu závislou na pomoci (ve stupni 2 až 4), která je blízká nebo žije ve stejné domácnosti
  • vojenská služba
  • studium před 18. rokem života, pokud probíhalo před rokem 1996.

Všechny ostatní vyloučené doby, čili nezaměstnanost, civilní služba, invalidní důchod, předdůchod, studium po 18. roce života (ale realizované jen do 31. 12. 2009), otcovská dovolená, se započítají jen ze čtyř pětin skutečné doby. V případě nezaměstnanosti trvající i poté, co skončil nárok na podporu v nezaměstnanosti, lze do náhradní doby započítat maximálně tři roky.

Vzhledem k tomu, že v roce 2021 začíná rozhodné období pro výpočet důchodu rokem 1986 a trvá do roku před důchodem, s redukovanými náhradními dobami vzniklými po roce 2009 se zatím moc často nesetkáme. Jejich čas teprve přijde – u mladších ročníků, cirka od ročníku 1972, což se shoduje i se změnami věku odchodu do starobní penze.


Raději byste do důchodu dříve? Máte dvě možnosti

Stát počítá i s tím, že lidé budou chtít do důchodu o něco dříve, než stanoví zákon. V takovém případě lze využít předčasného důchodu nebo do takzvaného předdůchodu. Rovnou prozraďme, že předčasný důchod trvale snižuje vyplácenou penzi, a pro změnu na předdůchod musíte mít dostatečně naspořeno u penzijní společnosti.

Předčasný důchod

Do předčasného důchodu, v němž penzista od prvního měsíce pobírá starobní důchod od státu, lze odejít v 60 letech a později. Podmínky nároku na předčasný důchod jsou nastaveny následovně: žadatel má odpracovaný minimální vyžadovaný počet let a:

  • do dosažení důchodového věku mu chybí: 3 roky, pokud je důchodový věk nižší než 63 let (nyní platí již jen pro ženy s dětmi),
  • do dosažení důchodového věku mu chybí maximálně 5 roků, pokud je důchodový věk alespoň 63 let a žadatel o důchod dosáhl věku alespoň 60 let.

A o kolik nižší penze se pak pobírá? Krácení je odstupňováno podle toho, o kolik dříve se o důchod požádá. Předčasný důchod (a následně i ten řádný starobní) se snižuje za každé devadesátidenní období následovně:

  • o 0,9 % výpočtového základu za každých 90 dnů od 0 do 360 kalendářních dnů,
  • o 1,2 % výpočtového základu za každých 90 dnů od 361. do 720. kalendářního dne,
  • o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dnů od 721. kalendářního dne.

Snížení je trvalé, platí i po dosažení důchodového věku - nástupem do klasického důchodu se částka pak už nikdy nezdvihá. V předčasném důchodu si lze přivydělat, ale vejít se musíte do následujících omezení částek:

  • coby zaměstnanec do 3 000 Kč měsíčně
  • coby brigádník na DPP do 10 000 Kč měsíčně
  • coby OSVČ do příjmu ve výši hranice, která zakládá povinnost platit sociální pojištění (v roce 2021 je to celkem 85 058 Kč za rok).

Co se bude dít, když výdělek překročíte? Výplata předčasného důchodu bude zastavena a obnoví se, až tuto činnost ukončíte. Dojde též k úpravě procentní výměry a předčasného starobního důchodu podle doby, jakou jste odpracovali. V důchodu řádném pak už tolik omezení výdělku neplatí.

Předdůchod

Pokud nechcete snižovat svou budoucí penzi, můžete jít do důchodu sice dříve, ale nechat si vyplácet své vlastní peníze našetřené v rámci doplňkového penzijního spoření u penzijní společnosti. V předdůchodu vám tedy peníze nechodí od státu, ale od penzijního fondu, kam jste je vy předtím “nastrkali”. Po dosažení důchodového věku pak začnete čerpat starobní penzi od státu v normální výši. 


Abyste mohli do předdůchodu, splnit musíte tyto podmínky:

  • předdůchod musíte naplánovat na minimálně 2 roky a také musíte být ve věku maximálně 5 let před starobním důchodem určeným pro váš ročník,
  • musíte mít doplňkové penzijní spoření a v něm naspořenu alespoň takovou částku, aby měsíční výplata z předdůchodu činila nejméně 30 % průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku (potřebnou částku do penzijka můžete dodat i jednorázově),
  • spořit jste museli začít nejpozději 5 let před počátkem předdůchodu, jinými slovy až 10 let před důchodovým věkem vašeho ročníku.

Předdůchod patří do tzv. vyloučených dob, takže se započte jako roky odpracované, ale bez vlivu na výpočet výše důchodu. I tato doba se však započítá jen 80 procenty, proto po pěti letech v předdůchodu můžete mít o několik set korun méně na starobní penzi, než byste měli po řádně odpracovaných letech. Jde však o minimální úbytek ve srovnání s tisícovkovými ztrátami u důchodu předčasného. 

Na druhou stranu se zde vlastně sponzorujete sami, svými naspořenými penězi a šetříte tím prostředky státu. Nutno dodat, že po dobu trvání předdůchodu smíte být na podpoře v nezaměstnanosti, můžete čerpat nemocenské dávky anebo si neomezeně přivydělávat – jde tu totiž o čerpání vašich peněz, ne státních. Podrobnou úpravu najdete v zákoně č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření.

 

Náročné profese by měly chodit do důchodu beztrestně dříve, pravděpodobně od roku 2024 

Od 1. 1. 2024 se počítá s účinností několika novinek, z nichž zatím nejvýraznější je dřívější odchod do penze pro lidi s fyzicky náročnou profesí, a to bez snižování penze. V současnosti je totiž důchodce, který pobírá předčasný důchod i proto, že fyzicky již na svou náročnou práci nestačí, trestán trvale sníženým starobním důchodem. 

U fyzicky náročných profesí už se tento trest realizovat nebude. Za každých deset let by měl vzniknout nárok na jeden „odpuštěný“ rok pro výpočet odpracovaných let. Zákon se plánuje s účinností deset let zpětně, tedy od roku 2014. Vše je ale pořád ve stádiu příprav a může dojít ke spoustě změn.

 

Kolik budete v důchodu dostávat?

Česká správa sociálního zabezpečení spustila službu online důchodové kalkulačky, v níž si můžete nechat předběžně spočítat váš důchod. Kalkulačka funguje lidem starším 47 let. Pro její využití je potřeba se přihlásit, identifikovat, protože ČSSZ do ní automaticky načte vaše přesná data, která jsou v evidenci tohoto úřadu. Díky tomu dost přesně uvidíte, jak na tom jste nejen s předpokládanou výší důchodu, ale i s odpracovanými roky, včetně všech započítávaných vyloučených dob.


Přihlásit se (identifikovat) je možné například datovou schránkou, přes portál e-identita, eObčankou, bankovní identitou, přes IIG, moje ID nebo skrze elektronický podpis anebo i mobilním klíčem eGovernmentu. Výhodou je automatické načtení všech dat, která odpovídají tomu, co o vás má “sociálka” vedeno.

K mání je však i důchodová kalkulačka offline v podobě tabulkového procesoru, kam si všechna data můžete po stažení xls souboru (Excel) v klidu doma zadat a vyzkoušet různé varianty. Výhodou je, že se není potřeba přihlašovat, nevýhodou samozřejmě bude ruční zadávání a hlavně vlastní výpočet vyloučených dob a přehled o vašich historických příjmech (resp.odvodech na soc. pojištění).

 

Co si odsud odnést?

Problematika důchodů není vůbec snadná, stále se vyvíjí a stále to vypadá, že ještě nejsme ve fázi, kdy by bylo možné podmínky pro penze dlouhodoběji zakonzervovat. V současnosti platí, že lidé narození v roce 1972 a později půjdou do starobního důchodu v 65 letech, ti starší o něco dříve.

Pro ročníky mladší než 1971 se ruší zohlednění počtu dětí a snižuje se míra započtení vyloučených dob do odpracovaných let, těch musí být pro nárok na důchod alespoň 35. Studium po roce 2009 se do důchodu nezapočítává vůbec, lze ho ale zpětně doplatit na sociálním pojištění, a tím si odpracované roky „přikoupit“. Studium mezi lety 1996 a 2009 se započítává jen z 80 % a pouze po 18. roku věku, studium před rokem 1996 ze 100 % i před 18. rokem věku.


Můžete také využít předdůchodu nebo předčasného důchodu, jen pozor, každý z nich má jiné finanční podmínky a omezení přivýdělku. Fyzicky náročné profese možná budou mít nárok na důchod dříve, s novinkou se počítá od roku 2024 (zatím je to však jen ve fázi návrhu).

Česká správa sociálního zabezpečení provozuje online důchodovou kalkulačku, do níž se můžete přihlásit, a tak si nechat automaticky spočítat vaše současné důchodové vyhlídky - ale jen tehdy, když je vám více než 47 let. Mladším lidem kalkulačka fungovat nebude, ale ukáže, od kterého roku pak ano. K mání je na stránkách ČSSZ i offline kalkulačka s ručním zadáváním dat pro výpočet.

Zdroje: zákon o důchodovém pojištění / Česká správa sociálního zabezpečení /zákon o doplňkovém penzijním spoření

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více