Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu a kolik budete dostávat?

Osnova

• Začněme věkem odchodu do důchodu
• Důchodový věk 2026
• Pouhý věk ale nestačí, ještě musíme mít odpracované roky
• Alespoň 35 odpracovaných let, jinak pozdější nástup do penze
• Náhradní doba pojištění versus vyloučená doba
• Jak se do odpracovaných let počítá studium, nezaměstnanost, otcovská dovolená, péče o člena rodiny, vojenská služba, mateřská, invalidní důchod nebo předdůchod?
• Raději byste do důchodu dříve? Máte dvě možnosti
• Náročné profese: dřívejší odchod do důchodu bez krácení penze
• Kolik budete v důchodu dostávat?
• Co si odsud odnést?

Začněme věkem odchodu do důchodu

Věk odchodu do starobního důchodu se mění už spoustu let. A ještě pár let si jeho změnami budeme procházet tak, jak je nastaveno v zákoně č. 155/1995 S., o důchodovém pojištění. Stropem je podle platného zákona 67 let.

Důchodová reforma schválená v roce 2024 ukončila dřívější strop 65 let. Od ročníku 1966 se důchodový věk zvyšuje o jeden měsíc za každý další ročník, až dosáhne 67 let. Tento věk se týká lidí narozených v roce 1989 a později. Současná vláda sice slibuje vrátit strop na 65 let, první důchodová novela, kterou schválila v červenci 2026, ale tuto změnu neobsahuje. Dokud se zákon nezmění, platí postupné zvyšování až na 67 let.

Prvním ročníkem, v němž nikdo nepůjde do penze dříve než v 65 letech (včetně žen, které vychovaly 5 a více dětí), jsou lidé narození v roce 1972. U všech starších ročníků se vždy najde někdo, kdo se může na penzi těšit přece jen o něco dříve.

Důchodový věk 2026

V roce 2026 odcházejí do důchodu jako nejmladší ženy, které vychovaly 5 a více dětí, a to ve věku 61 let a 2 až 8 měsíců (ročníky 1964 a 1965). Muži jdou v tomto roce do penze ve věku 64 let a 4 až 6 měsíců (ročníky 1961 a 1962). Ale jaký bude v nejbližších letech věk odchodu do důchodu pro všechny skupiny, v dělení na muže a na ženy podle počtu vychovaných dětí?

Detaily najdete v tabulce 1, která přesně ukazuje, v jakém věku mohou jít do penze lidé narozeni mezi roky 1961 a 1972. U všech později narozených už počet dětí roli nehraje a jejich důchodový věk bude vyšší než 65 let (plus je vyžadována další podmínka, viz pokračování článku).

Tab. 1. Důchodový věk pojištěnců v ČR podle roku narození, pohlaví, u žen ještě i podle počtu dětí

V případě zaměstnanců hradí zálohy na sociální pojištění z části zaměstnanec, ale z většiny jsou odváděny zaměstnavatelem. OSVČ si musejí celé sociální pojištění hradit sami. Jde o povinně placenou částku, v současnosti už k dobrovolným nepatří. Dobrovolně si sociální pojištění mohou platit jen studenti nad 18 let věku.

U OSVČ se toto pojištění platí i v případě nového režimu tzv. „paušální daně“, zde je sociální pojistné dokonce vyšší než státem nastavené minimum. Sociální pojištění je hrazeno i za tzv. státní pojištěnce, kterými jsou lidé nezaměstnaní, rodiče na rodičovské dovolené, lidé pečující o blízké osoby v určitém stupni závislosti a další. Doba, kdy je člověk státním pojištěncem, se do odpracovaných let počítá, viz níže.

Alespoň 35 odpracovaných let, jinak pozdější nástup do penze

Tato podmínka platí pro odchody do důchodu od roku 2019. Pokud byste ale chtěli žádat o starobní důchod zpětně, na což máte nárok kdykoliv, pokud jste starší než je stanovený minimální důchodový věk, pak vězte, že v roce 2018 byl požadavek na odpracované roky 34 let, v roce 2017 33 let a v roce 2016 to bylo 32 let. Více do historie nemá smysl jít, neboť přiznaný starobní důchod se proplácí maximálně 5 let zpátky.

Kdo má splněnu podmínku 35 odpracovaných let (nebo 30 let bez náhradních dob), může jít do starobního důchodu ve věku odpovídajícím tabulce 1. Kdo však má v důchodovém věku odpracováno méně, půjde do penze podle zvláštních pravidel.

Náhradní doba pojištění versus vyloučená doba

Jak jsme již zmínili, do odpracovaných let se započítávají i dny, kdy žadatel o důchod ve skutečnosti nepracoval, ale měl nárok na započtení náhradní doby důchodového pojištění. Vedle toho existuje pojem vyloučená doba. Rozdíl je následující: náhradní doba se počítá do doby pojištění, tedy do odpracovaných let, kdežto vyloučená doba se vynechává z výpočtu průměrného výdělku, takže ho nesnižuje. Většina náhradních dob je zároveň dobou vyloučenou, ale ne všechny vyloučené doby jsou náhradní. Například doba pracovní neschopnosti nebo pobírání předdůchodu je vyloučenou dobou, do doby pojištění se ale nezapočítává.

U náhradních dob jde typicky o mateřskou, rodičovskou, studium (od 2010 už ne, s výjimkou části doktorského studia), nezaměstnanost, invalidní důchod, o vojenskou nebo civilní službu, péče o dítě s postižením, péče o osobu blízkou v daném stupni závislosti atd. Podívejme se na podrobnosti.

Jak se do odpracovaných let počítá studium, nezaměstnanost, otcovská dovolená, péče o člena rodiny, vojenská služba, mateřská, invalidní důchod nebo předdůchod?

Všechny v nadpisu této kapitolky vyjmenované situace byly nebo doposud jsou vyloučenými dobami. Berou se jako kalendářní dny, které jsou (z důvodu nízkého nebo žádného příjmu) vyloučeny z výpočtu výše starobního důchodu, nikoliv z výpočtu odpracovaných let. Kromě předdůchodu jde zároveň o náhradní doby, takže se počítají do odpracovaných let a pomáhají k nároku na důchod. Průměrný výdělek přitom nesnižují.

Ale pozor, v čase se náhled na vyloučené doby měnil – největší změny se odehrály u studia po roce 2010. Počítat musíme však i s dalšími úpravami vyloučených dob platnými pro žadatele o důchod s žádostí podanou po 31. 12. 2018.

Začněme studiem

Studium na střední škole od skončení povinné školní docházky do 18 let věku se započítává ze sta procent, ale jen pokud proběhlo do konce roku 1995. Studium po 18. roce věku (na střední, vyšší odborné i vysoké škole) se započítává jen tehdy, pokud proběhlo do konce roku 2009, a to nejvýše prvních šest let a jen z 80 %. Ze šesti let studia se tak do důchodu počítá necelých pět let.

Od roku 2010 není studium vyloučenou dobou, do nároku na důchod se tedy vůbec nezapočítává, nehraje žádnou roli. Kdo studuje (studoval) po 18. roce věku v období po roce 2009, připravuje (připravoval) se o odpracované roky na důchod. Pokud by takovému člověku pak roky chyběly, může si je zpětně „doplatit“ formou dobrovolného důchodového pojištění.

Výjimkou je od roku 2026 doktorské (postgraduální) studium. U důchodů přiznaných od 1. 1. 2026 se jako náhradní doba započítává první úspěšně dokončené doktorské studium v prezenční formě absolvované po roce 2009, nejvýše v délce 4 let a v součtu s dřívějším studiem nejvýše 6 let. Hodnotí se z 80 %. Ostatní doba studia po roce 2009 i nadále zůstává jako doba neodpracovaná.

Ostatní náhradní doby před rokem 2019 a po něm

Všechny ostatní náhradní doby se pro žadatele o důchod s žádostí podanou do konce roku 2018 počítaly jako stoprocentní. Ale pro všechny žadatele o důchod, kteří o něj žádají po roce 2018, se náhradní doby vzniklé po roce 2009 (od 1. 1. 2010, některé dokonce již po roce 1996 – týká se nezaměstnanosti) zkrátí na 80 % jejich skutečného trvání.

Všechny ostatní náhradní doby, čili nezaměstnanost, civilní služba, invalidní důchod, studium po 18. roce života (ale realizované jen do 31. 12. 2009), otcovská dovolená, se započítají jen ze čtyř pětin skutečné doby. V případě nezaměstnanosti trvající i poté, co skončil nárok na podporu v nezaměstnanosti, lze do náhradní doby započítat maximálně tři roky (z doby před 55. rokem věku jen jeden rok).

Vzhledem k tomu, že rozhodné období pro výpočet důchodu začíná rokem 1986 a trvá do roku před důchodem, s redukovanými náhradními dobami vzniklými po roce 2010 se zatím moc často nesetkáme. Jejich čas teprve přijde – u mladších ročníků, cirka od ročníku 1972, což se shoduje i se změnami věku odchodu do starobní penze.

Raději byste do důchodu dříve? Máte dvě možnosti

Stát počítá i s tím, že lidé budou chtít do důchodu o něco dříve, než stanoví zákon. V takovém případě lze využít předčasného důchodu nebo do takzvaného předdůchodu. Rovnou prozraďme, že předčasný důchod trvale snižuje vyplácenou penzi, a pro změnu na předdůchod musíte mít dostatečně naspořeno u penzijní společnosti.

O kolik nižší penze se pak pobírá? Krácení bylo důchodovou reformou sjednoceno na 1,5 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů, které žadateli chybějí do zákonem stanoveného důchodového věku.

Výjimka od roku 2026: kdo získal alespoň 45 let pojištění, má krácení poloviční, tedy jen 0,75 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů. Pozor, do těchto 45 let se nepočítají všechny náhradní doby, například studium nebo evidence na úřadu práce. Rozhodují hlavně roky výdělečné činnosti, péče o děti a o závislé osoby a základní vojenská služba.

Snížení je trvalé, platí i po dosažení důchodového věku - nástupem do klasického důchodu se částka pak už nikdy nezdvihá. A pozor: předčasný důchod se valorizuje jen částečně, pouze základní výměra. Zásluhová část (výměra procentní) je po celou dobu předčasného důchodu bez valorizace.

V předčasném důchodu si lze přivydělat, ale jen tak, aby z přivýdělku nevznikla účast na důchodovém pojištění. V roce 2026 to znamená:

• coby zaměstnanec v zaměstnání malého rozsahu nebo na DPČ s příjmem pod 4 500 Kč měsíčně
• coby brigádník na DPP s odměnou pod 12 000 Kč měsíčně (limit se posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť)
• coby OSVČ do příjmu ve výši hranice, která zakládá povinnost platit sociální pojištění (v roce 2026 je to hrubý zisk do 117 521 Kč za rok).

Co se bude dít, když výdělek překročíte? Výplata předčasného důchodu bude zastavena a obnoví se, až tuto činnost ukončíte. Dojde též k úpravě procentní výměry a předčasného starobního důchodu podle doby, jakou jste odpracovali. V důchodu řádném pak už tolik omezení výdělku neplatí.

Pokud vás zajímá, jaká pravidla pro předčasný důchod platila ještě v září roku 2023, podívejte se na srovnání předčasného důchodu před reformou a po ní.

Abyste mohli do předdůchodu, splnit musíte tyto podmínky:

• předdůchod musíte naplánovat na minimálně 2 roky a také musíte být ve věku maximálně 5 let před starobním důchodem určeným pro váš ročník,
• musíte mít doplňkové penzijní spoření a v něm naspořenu alespoň takovou částku, aby měsíční výplata z předdůchodu činila nejméně 30 % průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku (potřebnou částku do penzijka můžete dodat i jednorázově),
• spořit jste museli začít nejpozději 5 let před počátkem předdůchodu, jinými slovy až 10 let před důchodovým věkem vašeho ročníku. Pozor, u smluv uzavřených po 1. lednu 2024 bude minimální spoření prodlouženo na 10 let. Takže pro odchod do předdůchodu bude nutné smlouvu uzavřít až 15 let před dosažením důchodového věku.

Předdůchod patří do tzv. vyloučených dob, takže nesnižuje průměrný výdělek, ze kterého se důchod počítá. Není ale náhradní dobou pojištění, a proto se do odpracovaných let vůbec nezapočítává. Kdo jde do předdůchodu na pět let, bude mít o pět let pojištění méně, než kdyby pracoval, a jeho starobní penze proto vyjde o několik set korun nižší. Zároveň musí mít potřebných 35 let pojištění nasbíráno i bez doby předdůchodu. Ve srovnání s trvalým krácením u předčasného důchodu jde ale obvykle o menší ztrátu. Po celou dobu trvání předdůchodu za vás stát bude hradit zdravotní pojištění.

Na druhou stranu se zde vlastně sponzorujete sami, svými naspořenými penězi a šetříte tím prostředky státu. Nutno dodat, že po dobu trvání předdůchodu smíte být na podpoře v nezaměstnanosti, můžete čerpat nemocenské dávky anebo si neomezeně přivydělávat – jde tu totiž o čerpání vašich peněz, ne státních. Podrobnou úpravu najdete v zákoně č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření.

Náročné profese: dřívější odchod do důchodu bez krácení penze

Od 1. ledna 2025 nabyla účinnosti právní úprava, která umožňuje zaměstnancům v takzvaných rizikových zaměstnáních odejít do důchodu dříve, aniž by jim byl důchod trvale krácen. Dosud platilo, že předčasný odchod do penze znamenal trvalé snížení výše důchodu – to pro fyzicky náročné profese nově neplatí.

Za riziková zaměstnání zákon považuje ta, v nichž jsou vykonávány práce zařazené do čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Jde tedy o nejzatěžující práce, které prokazatelně negativně ovlivňují zdraví a pracovní schopnost zaměstnanců. Vedle toho zákon pamatuje i na zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku – ty zohledňuje již od roku 2023.

Nárok na dřívější odchod do důchodu bez krácení penze vzniká zaměstnanci, který v rizikovém zaměstnání odpracoval alespoň 2 200 směn (přičemž jedna směna odpovídá 8 hodinám výkonu rizikové práce po 31. prosinci 2014).

Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření od ledna 2026 pro 3. kategorii rizik

Zaměstnancům ve třetí kategorii rizik – tedy těm, jejichž profese nesplňuje podmínky pro dřívější odchod do důchodu, ale přesto je zdravotně zatěžující – přináší od 1. ledna 2026 nová povinnost zaměstnavatelů alespoň částečnou kompenzaci v podobě povinného příspěvku na spoření na stáří.

Kdo má nárok? Zaměstnanci, kteří vykonávají práci třetí kategorie rizik. Podmínkou je odpracování minimálně tří rizikových směn za měsíc. Za rizikové se považují tyto faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž při dynamické práci velkými svalovými skupinami. 

Jak vysoký je příspěvek? Činí 4 % z hrubé mzdy za každý měsíc, v němž zaměstnanec splní podmínku tří odpracovaných rizikových směn. Zaměstnavatel jej zasílá přímo na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnance.

Co musí udělat zaměstnanec? Zaměstnanec musí zaměstnavateli dodat pokyny k platbě: údaje svého penzijního produktu (název penzijní společnosti, číslo účtu, případně číslo smlouvy nebo variabilní symbol). Zaměstnavatel má naopak povinnost zaměstnance o tomto právu písemně informovat ještě před zahájením výkonu rizikové práce.

Pokud zaměstnavatel již dobrovolně přispívá na penzijní spoření zaměstnance, může od roku 2026 tento dobrovolný příspěvek ponechat vedle povinného, nebo jím povinný příspěvek nahradit. Vyšší než zákonná částka je vždy možná, ale čistě dobrovolná.

Kolik budete v důchodu dostávat?

Přihlásit se (identifikovat) je možné například datovou schránkou, přes portál e-identita, eObčankou, bankovní identitou, přes IIG, moje ID nebo skrze elektronický podpis anebo i mobilním klíčem eGovernmentu. Výhodou je automatické načtení všech dat, která odpovídají tomu, co o vás má “sociálka” vedeno.

K mání je však i důchodová kalkulačka offline v podobě tabulkového procesoru, kam si všechna data můžete po stažení xls souboru (Excel) v klidu doma zadat a vyzkoušet různé varianty. Výhodou je, že se není potřeba přihlašovat, nevýhodou samozřejmě bude ruční zadávání a hlavně vlastní výpočet vyloučených a náhradních dob a přehled o vašich historických příjmech (resp. odvodech na soc. pojištění).

Výchovné: od roku 2027: už ne automaticky 500 Kč za dítě

Od ledna 2023 náleží všem důchodcům, kteří vychovali jedno nebo více dětí, zvýšení starobního důchodu – takzvané výchovné. Za každé vychované dítě se přičítá 500 Kč měsíčně k procentní výměře důchodu, přičemž na jedno dítě může výchovné pobírat pouze jeden rodič – ten, kdo o dítě pečoval.

Výchovné se přiznalo i zpětně těm, kdo odešli do důchodu před rokem 2023, pokud splnili zákonné podmínky. V praxi tak například matka tří dětí získala od ledna 2023 navíc 1 500 Kč měsíčně bez ohledu na to, zda šla do penze v 54 nebo 63 letech.

Jak se výchovné vyvíjelo? Původně se předpokládalo, že se výchovné bude každoročně valorizovat spolu s procentní výměrou důchodu. V roce 2025 skutečně proběhla valorizace o 0,6 %, která pětistovku zvýšila na 503 Kč. V roce 2026 pak valorizace o 2,6 % posunula výchovné přiznané v předchozích letech na přibližně 516 Kč. Kdo odchází do důchodu v roce 2026, dostane na každé vychované dítě rovných 500 Kč. Zákon ale mezitím stanovil, že výchovné se napříště valorizovat nebude – ledaže by v průběhu roku 2026 došlo k mimořádné valorizaci procentní výměry.

Co se změní od roku 2027?

Důchodová reforma přináší od roku 2027 (pokud příslušná část reformy nabude účinnosti) zásadní změnu v tom, jak stát oceňuje výchovu dětí – a to především u prvního a druhého dítěte.

U důchodů přiznaných od roku 2027 spočítá ČSSZ u matky (resp. toho, kdo o dítě převážně pečoval) důchod dvěma způsoby a automaticky použije ten, který vyjde výhodněji. Rodič si tedy nic vybírat nemusí:

1. Výchovné 500 Kč na dítě – stejně jako doposud, ale bez valorizace do budoucna.
2. Fiktivní vyměřovací základ – tři roky sníženého nebo žádného příjmu při péči o každé dítě se započítají do výpočtu důchodu, jako by žena v té době pobírala průměrnou mzdu. Výsledný důchod z tohoto výpočtu se v dalších letech standardně valorizuje.

Za třetí a každé další dítě náleží výchovné 500 Kč i nadále, a to v obou variantách.

Sdílený vyměřovací základ vyrovná důchody v manželství

Pak tu od roku 2027 bude i tzv. sdílený vyměřovací základ mezi manžely, kdy se (na základě dobrovolného rozhodnutí) budou moci oběma manželům jejich příjmy zprůměrovat. Díky oběma krokům by se měl ženám zvýšit důchod, i když u druhé varianty za cenu snížení důchodu pro druhého z manželů.

Informativní důchodová aplikace

Česká správa sociálního zabezpečení spustila online databázi s názvem Informativní důchodová aplikace. Najdete ji na ePortálu ČSSZ. Pohodlně v ní uvidíte, jaké informace o vás ČSSZ právě má, jak jste na tom s odpracovanými roky, jestli už máte na důchodovém nahlášeny mateřské a/nebo rodičovské dovolené (jako náhradní dobu pojištění), jestli vaše škola odevzdávala výkazy za vaše studium (u čtyřicátníků a starších to dělat nemusela) a jestli všichni vaši zaměstnavatelé zasílali evidenční listy přesně tak, jak měli.

Podrobnosti o aplikaci a o tom, jak si v ní pořídit přehled o vašem důchodovém pojištění, a také co dělat, když v přehledu cokoliv chybí, jsme pro vás připravili v článku Fotonávod: výpis z Informativní důchodové aplikace, aneb jak zjistit, co máte evidováno v důchodovém pojištění, krok za krokem.

Co si odsud odnést?

Problematika důchodů není vůbec snadná, stále se vyvíjí a stále to vypadá, že ještě nejsme ve fázi, kdy by bylo možné podmínky pro penze dlouhodoběji zakonzervovat. V současnosti platí, že stropem důchodového věku se stalo až 67 let (vláda slibuje návrat ke stropu 65 let, zákon to ale zatím nezměnil).

Pro ročníky mladší než 1972 se ruší zohlednění počtu dětí a snižuje se míra započtení náhradních dob do odpracovaných let, těch musí být pro nárok na důchod alespoň 35 (nebo 30 let bez náhradních dob). Studium na střední a vysoké škole se po roce 2009 do důchodu nezapočítává vůbec, studium po 18. roce věku do konce roku 2009 se započítává nejvýše šest let a jen z 80 %, studium do 18 let ze 100 %, ale jen pokud proběhlo před rokem 1996. U důchodů přiznaných od roku 2026 se z 80 % započítává i první dokončené doktorské studium, tedy postgraduální (s výsledkem v podobě titulu Ph.D.).

Můžete také využít předdůchodu nebo předčasného důchodu, jen pozor, každý z nich má jiné finanční podmínky a omezení přivýdělku. Kdo má alespoň 45 let pojištění, má od roku 2026 u předčasného důchodu jen poloviční krácení. Fyzicky náročné profese budou mít nárok na důchod dříve, ale týká se to jen 4. rizikové skupiny. Navíc jim zaměstnavatelé musejí na dřívější odchod do důchodu naspořit. Spořit mají zaměstnavatelé i lidem s 3. rizikovou kategorií prací, ale už bez nároku na dřívější beztrestný odchod do důchodu.

Česká správa sociálního zabezpečení provozuje online důchodovou kalkulačku a Informativní důchodovou aplikaci (IDA), do nichž se můžete přihlásit, a tak si nechat automaticky spočítat vaše současné důchodové vyhlídky. IDA funguje každému od 19 let a ukáže i orientační výši důchodu. K mání je na stránkách ČSSZ i offline kalkulačka s ručním zadáváním dat pro výpočet. V důchodové aplikaci ČSSZ se vyplatí si zkontrolovat, jaká data o vaší práci eviduje, abyste měli doložen každý rok a každý výdělek.

Zdroje: zákon o důchodovém pojištění / Česká správa sociálního zabezpečení / zákon o doplňkovém penzijním spoření