Jak probíhá insolvence?
Nežijeme v dokonalém světě, proto se může stát, že člověk není schopen dostát svým finančním závazkům. V krajním případě je na něj uvalena exekuce, ale setkat se může také s insolvencí. Co dělat, když vám na dveře zaklepe insolvenční správce?
Insolvence se rovněž nazývá platební neschopnost, přičemž tento výraz je jedním z jejích charakteristických rysů. „Pokud má dlužník snahu včas a v plné výši hradit své závazky, ale vzhledem ke své finanční situaci toho není schopen, může být podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. A to nejen ze strany věřitele, ale také ze strany dlužníka. Včetně případů, kdy ještě k platební neschopnosti nedošlo, ale je možné ji vzhledem ke všem okolnostem očekávat,“ říká Luděk Mlýnek, šéf oddělení vymáhání pohledávek na Zonky.
Insolvenční řízení
Návrh na zahájení insolvenčního řízení je potřeba podat u příslušného insolvenčního soudu, který rozhodne o řešení jednou ze dvou možností:
- oddlužením (tzv. osobním bankrotem),
- konkurzem.
Je-li dlužník v prodlení s hrazením alespoň 30 dní u dvou a více věřitelů a podá návrh na zahájení insolvenčního řízení sám, soud zpravidla rozhodne o řešení oddlužením. Jeho princip spočívá v tom, že je sjednán splátkový kalendář a dlužník si ze svých příjmů smí ponechat pouze životní minimum. Ostatní finanční prostředky jsou používány tak, aby do pěti let došlo k uhrazení 30 % všech závazků. Následně je možné soud požádat o prominutí zbývajících dluhů.
Od ledna 2024 je doba trvání oddlužení snížena pro všechny dlužníky na 3 roky. Tomu se přizpůsobuje i výpočet splátek.
Místo splátkového kalendáře lze sjednat úhradu zpeněžením majetku dlužníka. V takovém případě se získané prostředky použijí k úhradě části závazků u věřitelů a dlužník může požádat soud o odpuštění jejich zbytku.
Pokud návrh na zahájení insolvenčního řízení podá věřitel, je zvolena forma konkurzu. V jeho rámci také dochází ke zpeněžení majetku dlužníka, avšak s tím rozdílem, že se zbytek dluhů neodpouští a je dále vymahatelný.
V rámci insolvenčního řízení můžete narazit také na pojem insolvenční správce. Ten má kromě jiného zajistit to, aby byly splátky rozděleny mezi věřitele spravedlivě a aby došlo k úhradě co největší části jednotlivých dluhů.
Během insolvence je nutné dodržovat mnoho pravidel. Jejich porušení může vést až ke zrušení insolvence a návratu všech do ní přihlášených exekucí a dalších vymáhání. K základním pravidlům patří zákaz dalšího zadlužování se během trvání insolvence. Naopak půjčka po ukončení insolvence je v pořádku, proto ji bývají ochotny poskytnout i banky.
Novela insolvenčního zákona
Vláda v lednu letošního roku schválila novelu insolvenčního zákona, která počítá s úpravou způsobu oddlužení. Kromě úhrady 30 % závazků během pěti let vznikne možnost uhradit 50 % během tří let. Cílem je kratším průběhem insolvence motivovat dlužníky k uhrazení větší části dluhů. Další novou variantou je oddlužení o délce sedmi let, kdy bude cílem uhradit co největší část dluhů, ale nebude stanovena přesná procentuální výše. Pokud novelu schválí poslanci, začne platit v roce 2019.
Insolvence v číslech
Insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb.) byl schválen 30. března 2006 a účinný je od 1. ledna 2008. Mezi lety 2008 a 2017 bylo v České republice zahájeno celkem 246 tisíc insolvenčních řízení, přičemž 133 tisíc z nich se týkalo fyzických osob. Zhruba 17 tisíc osob v daném rozmezí čelilo dvěma či více insolvencím.
Soud v průměru umožní oddlužení nebo konkurz u tří čtvrtin zahájených insolvenčních řízení. Úspěšné oddlužení fyzickým osobám trvá v průměru 1 910 dní, ale pokud zahrneme i neúspěšné oddlužení, průměr klesne na 1 169 dní. V případě nesplnění podmínek oddlužení je vyhlášen konkurz.
Přestože se odpuštění části dluhů může jevit jako šikovné ušetření peněz, doporučujeme vám dělat vše pro to, abyste se insolvenci vyhnuli.
Autor článku:
