Myslete na budoucnost. Vytvořte si rezervu
Má smysl spořit, nebo se vyplatí žít ze dne na den. Pokud váháte s odpovědí, určitě čtěte dál. Finanční rezerva pro případ nenadálých situací se hodí každému a v každém věku. Vědomí, že se nedostanete do problémů, když se stane cokoli nepředvídatelného, za to stojí. Navíc schopnost odkládat si peníze stranou oceníte i v případě, když si třeba vezmete úvěr.
Odborníci jasně hovoří o výhodnosti finančního polštáře. „V časech hojnosti ji stačí vytvořit alespoň na tři měsíce, optimální je mít k dispozici prostředky, které pokryjí výdaje domácnosti na půl roku,“ říká Anna Bláhová, šéfka oddělené péče o zákazníky na Zonky. Podnikatelé, kteří se nemohou spolehnout na podporu státu v případě potíží, by měli myslet ještě dál, alespoň na úroveň jednoho roku.
Na druhé straně praxe ukazuje, že se podle pouček příliš neřídíme. Podle průzkumu České bankovní asociace publikovaného na sklonku minulého roku poklesl počet Čechů, kteří mají finanční rezervu meziročně o 11 procent. Finanční rezervu si vytváří pouze 60 % z nás.
Detailně výzkum praví, že pětina Čechů by se svými úsporami vyžila tři měsíce, 13 % lidí pak půl roku a plná třetina oslovených ani neví, jak dlouho. Je z toho patrné, že časy hojnosti vedou k tomu, že přestáváme myslet na zadní vrátka. Přispělo i to, že zlevnily půjčky a při nízkých úrokových sazbách se peníze uložené v bance prakticky nezhodnocují.
Proč si vytvořit finanční rezervu
Přesto je vhodné v každé životní etapě a v každé příjmové skupině myslet na předvídatelné i nepředvídatelné situace a připravovat se na ně. Nejde o strašení, jen o to, abychom si byli schopni připustit, že se za půl roku nemusíme mít stejně jako dnes. Mladý pár zřejmě čeká výpadek příjmů při zakládání rodiny, lidé ve středním věku zase mohou poznat, že výchova dětí stojí rok od roku více, zdraví už neslouží jako zamlada, k tomu může přijít hrozba ztráty zaměstnání. No a starší lidé se kromě četnějších zdravotních patálií chystají na důchod.
Kromě rizika dlouhodobého onemocnění, kdy nemocenská stěží pokryje všechny výdaje, je potřeba počítat s výpadky příjmů zejména v případě ztráty zaměstnání. Podpora se vyplácí pět měsíců a rekordně nízká nezaměstnanost nemusí být napořád. Proto se zejména pro krizová období, jako byla léta 2009–2011, doporučuje vybudovat rezervu alespoň na šest měsíců. Právě tak dlouho průměrně trvá, než si lidé seženou novou práci. Navíc s finančním polštářem nemusíte skočit po první nabídce a můžete si vybírat.
Dalším důvodem jsou nenadálé výdaje. Majitelé rodinných domků dobře vědí třeba o tom, že na nový plynový kotel potřebují několik desítek tisíc plus další prostředky na jeho instalaci. Pěkný průvan v peněžence jim může po chladné zimě způsobit i roční zúčtování energií. Třetím příkladem může být nenadálá potřeba pořídit si nové auto, případně investovat do větší opravy stávajícího. Jasně, na vše si můžete půjčit, ale půjčka zatíží rodinný rozpočet a zaplatíte za ni rozhodně víc, než když alespoň část nákladů pokryjete z finančního polštáře určeného na horší časy.
Jak na finanční rezervu
Nezbytným základem je odhodlání. Nejde jen o to začít, ale vydržet. Proto je důležité, aby partneři drželi při sobě a byli na tvorbě rezervy domluvení. Druhým krokem je pravdivá analýza výdajů. Sepište si vše, za co jste v minulém měsíci (lépe v několika měsících) utratili a stanovte si rodinné výdaje. Získáte přehled, jak na tom jste a určitě najdete něco, co se dá v případě potřeby škrtnout.
Kdy už máte výdaje zmapované, zkuste své finance rozdělit podle odborníky doporučovaného pravidla 50/30/20. Toto rozdělení zpropagovala ve své knize Radikální životní peněžní plán (2005) americká senátorka Elizabeth Warrenová. Podle tohoto rozdělení připadá 50 % peněz na nezbytné výdaje (náklady na bydlení, provoz domácnosti, automobilu, úhrady pojistek apod.). Pokud se v této oblasti dostanete nad 50 %, zamyslete se nad optimalizací výdajů. Na ráně mohou být energie, platby za mobil, televizi, cestování do zaměstnání apod.
Dalších 30 % pak má podle tohoto rozdělení pokrýt osobní výdaje, tzv. zbytné, bez kterých se můžete obejít. Sem patří výdaje za potraviny (vždy lze koupit levnější), prostředky na koníčky, zábavu, kulturu. V případě potřeby, případně když příliš narostou, můžete tyto výdaje přiškrtit. Zbylých 20 % pak může směřovat na investice, splátky půjček a podobně.
Samozřejmě jde o ideální stav. Rezervu se snažte vybudovat, i když jsou vaše nezbytné výdaje vyšší a nejde je seškrtat. Tím spíš jste náchylní k tomu, že nenadálé výdaje budete nuceni pokrýt půjčkami a můžete se dostat do problémů. Stačí odkládat málo, ale pravidelně. Když vydržíte, rezerva se bude postupně zvětšovat.
Kde spořit nebo investovat
Když už se rozhodnete peníze odkládat, je důležité dobře zvolit kam. Lákavé jsou různá stavební spoření, penzijní připojištění, kde kromě úroku získáte i státní podporu. Jde o skvělé nástroje, ale spíš na dlouhodobé plánování. Na finanční rezervu se příliš nehodí. Základní podmínkou pro finanční rezervu je mít prostředky brzy k dispozici. Když předčasně vystoupíte třeba ze stavebního spoření, zaplatíte pokutu, a ještě přijdete o státní podporu. Dostanete tedy výrazně méně.
Proto prostředky na finanční rezervu můžete ukládat na spořicí účet, kde se výnos průměrně pohybuje kolem 1 % nebo můžete své peníze investovat. Na výběr máte z mnoha možností. Každý investiční nástroj však není pro všechny. Investovat můžete také skrz tzv. P2P (peer-to-peer), kdy půjčujete peníze lidem.
Autor článku:
