Výpověď a splátky půjčky: 60 dní, které rozhodnou, jestli spadnete do dluhů

Článek v kostce: jednejte co nejdřív

• výpověď na smlouvě o úvěru nic nemění. Splácet musíte dál ve stejné výši a ve stejných termínech
• prodlení začíná první den po splatnosti. Banky účtují většinou jen sankční úrok a poplatky za upomínky, u nebankovních poskytovatelů se přidávají i pokuty – a ne malé
• ještě dražším se pro vás může stát negativní záznam v registru a případné zesplatnění zbývající části dluhu a dosud naběhnutých úroků a sankcí
• nejvíc možností jednat máte během výpovědní doby, kdy ještě dostáváte plnou mzdu
• poskytovateli se ozvěte co nejdřív, nečekejte, až nebudete mít na splátku. Přijďte s konkrétním návrhem – třeba o kolik byste potřebovali snížit splátky, na jak dlouho
• odstupné dostanete, jen když vás propustí propuštění z organizačních důvodů. Berte ho jako rezervu (podporu v nezaměstnanosti dostanete hned od prvního měsíce)
• pojištění schopnosti splácet obvykle kryje jen určité případy nedobrovolné ztráty zaměstnání
• podpora v nezaměstnanosti může od roku 2027 klesat.

Co se stane s půjčkou, když přijdete o práci?

Se smlouvou o úvěru se nestane vůbec nic. Výpověď ze zaměstnání je věc mezi vámi a zaměstnavatelem. Banku ani nebankovku to nezajímá, splátkový kalendář běží dál beze změny. Věřitel se o ztrátě práce většinou dozví, když mu to řeknete sami, v horším případě až ve chvíli, kdy nepřijde první splátka.

Prodlení (zpoždění s placením) začíná hned prvním dnem po splatnosti. Jestli máte splátku k 15. dni v měsíci a peníze dorazí až 17., jste dva dny v prodlení. Banky většinou tolerují několikadenní okno (především přes víkendy), ale pozor na nebankovní poskytovatele, především u mikropůjček. Spousta z nich sankcionuje své klienty hned od prvního dne, co se se splátkou opozdí.

Kolik vás zpoždění může stát

Zákon o spotřebitelském úvěru věřitelům přesně určuje, co si za opožděnou splátku smějí naúčtovat. Pokud jde o spotřebitelský úvěr, může po vás věřitel chtít jen tři věci:

• úrok z prodlení. Ten se odvíjí od repo sazby ČNB, ke které se přičte 8 procentních bodů. U prodlení, které vzniklo od 1. července 2026, to dělá 11,75 % ročně
• smluvní pokutu, pokud je ve smlouvě. Smluvní pokuta zpravidla nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky po splatnosti. Zákon však připouští výjimku pro pokuty do 500 Kč za jednotlivou opožděnou splátku, pokud jejich souhrn v kalendářním roce nedosáhne 3 000 Kč. Celkový souhrn smluvních pokut nesmí překročit polovinu výše úvěru, nejvýše 200 000 Kč.
• náhradu nákladů, které kvůli prodlení skutečně vznikly, třeba za upomínky. Pokud si věřitel naúčtuje víc, počítá se rozdíl jako smluvní pokuta.

V korunách to vypadá nevinně (alespoň na první pohled). Když například uhradíte splátku 5 800 Kč o 60 dní později, při úroku z prodlení 11,75 % ročně zaplatíte přibližně 112 Kč na úrocích. Smluvní pokuta při sazbě 0,1 % denně dosáhne 348 Kč. Zákon však za stanovených podmínek připouští i pokutu do 500 Kč za jednotlivou splátku. Celkové náklady proto mohou být vyšší, navíc se mohou připočítat účelně vynaložené náklady na upomínání.

Jenže tady to nekončí. Opožděné splátky se zapisují do úvěrových registrů, do nichž nahlíží každá banka i nebankovka. Negativní záznam v registrech vám snižuje úvěruschopnost a zhoršuje obraz klienta v očích jakékoliv instituce, a to nejen finanční. 

Když prodlení trvá déle nebo se opakuje, může věřitel úvěr zesplatnit. Pak po vás chce celý zbytek dluhu najednou. Zákon vás ochrání jen v tom, že se zesplatnění týká jen nesplacené jistiny, nikoliv budoucích úroků. I tak jde ovšem o desítky až stovky tisíc korun. Následuje vymáhání, soud a exekuce.

Pozor! Poskytovatelé mikroúvěrů, nebo jim podobných krátkodobých půjček, často připisují dlužné sankce k jistině. O to rychleji pak narůstají úroky z prodlení i pokuty. Během pár týdnů jste na několikanásobku původního dluhu. Nejrychleji se zvyšují po zesplatnění a následném zahájení exekuce

První dny po výpovědi: sestavte přehled o penězích a smlouvách

Výpověď je šok a nejpřirozenější reakcí je odsunout problémy s penězi na později. Dokud chodí výplata, tak vlastně nic nehoří. Jenže právě v tomto období máte nejvíc možností, jak se o půjčku postarat.

Nejdřív si udělejte jasno v číslech:

• zjistěte, kdy naposledy vám přijde výplata a jak bude vysoká (za kolik dní v posledním měsíci výplatu dostanete, jestli v ní bude nějaká proplacená dovolená atp.)
• zjistěte si, jestli vám přijde odstupné
• propočítejte si budoucí podporu od úřadu práce (využít můžete některou z online kalkulaček)
• vypište si všechny splátky i s daty splatnosti. Nezapomeňte na kreditní karty, kontokorent, nákupy na splátky a odložené platby typu „kup teď, zaplať později“
• vypište si všechny ostatní povinné výdaje – nájem, energie, jídlo, doprava, předplatná, pojištění, telefony, internet atd., zhodnoťte, jestli potřebujete všechna předplatná
• najděte měsíc, kdy vám příjmy poprvé nepokryjí splátky. Do té doby musíte mít dohodnuté řešení.

Pak se zaměřte na smlouvu o půjčce (o půjčkách), co aktuálně splácíte. Hledejte v nich především tyhle tři informace:

• jestli smlouva počítá s odkladem splátek, změnou data splatnosti, obecně s prodloužením splatnosti. Některé banky mají takzvané splátkové prázdniny přímo jako součást úvěru, u jiných je to jen zmínka ve smlouvě – a případný odklad či snížení splátek se domlouvá individuálně
• jestli máte povinnost věřiteli do několika dní oznámit ztrátu zaměstnání (a tím i změnu příjmu). Některé smlouvy to vyžadují, dokonce pod hrozbou vysoké pokuty
• jestli máte k úvěru pojištění schopnosti splácet a co přesně kryje, jak dlouhé jsou čekací doby atd. Výpověď ze zaměstnání se kryje většinou jen z organizačních důvodů.

Na čem se domluvit s věřitelem

Banky i nebankovní poskytovatelé půjček mají s klienty, kteří přišli o práci, bohaté zkušenosti. A vězte, že pro většinu z nich je mnohem výhodnější dočasně svým klientům od splátek ulevit, než kdyby později měli dluh složitě vymáhat. Sami od sebe vám ale nic nenabídnou. Musíte přijít vy. 

Na výběr vám většinou dají z těchto variant: 

• odklad splátek. Několik měsíců neplatíte nic nebo jen úroky – a jistina zůstává stejná. Půjčka se tím prodlouží, anebo se s věřitelem dohodnete na pozdějším rychlejším splácení (když už třeba máte na obzoru novou práci, jen čekáte na datum nástupu)
• nižší splátku. Měsíčně platíte méně, abyste tempo splácení zvládli i s nižším příjmem. Později se můžete vrátit k původním splátkám, anebo následující splátky navýšit tak, abyste nakonec úvěr ukončili v původním plánovaném termínu. Oba body jsou součástí tzv. restrukturalizace úvěru. To je ale jen jiný termín pro úpravu splátkového kalendáře
• posunutí data splatnosti. Splátka se přesune podle toho, kdy bude Úřad práce vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Může se stát, že to bude třeba o týden později. Někteří poskytovatelé umožňují změnu data splátky v měsíci zcela bez poplatku
• refinancování nebo konsolidaci. Několik úvěrů sloučíte do jednoho s nižší celkovou splátkou. Háček je v tom, že bez dostatečného příjmu vám nikdo úvěr nebude chtít refinancovat, ani konsolidovat ( de facto jde o poskytnutí nové půjčky, i když jen jako náhrady za jinou). Tohle proto musíte stihnout co nejdřív po obdržení výpovědi.

Pozor, odklad nebo snížení splátek nemusí znamenat úsporu. Úvěr se může dál úročit a prodloužení splatnosti může zvýšit celkovou částku, kterou zaplatíte. Před podpisem dohody se proto ptejte nejen na novou měsíční splátku, ale i na celkové náklady úvěr
 

Co si připravit a jak komunikovat

Než věřitele kontaktujete s žádostí o úpravu půjčky (splátek), sežeňte si všechny potřebné informace a propočítejte, co bude dál. Vezměte v úvahu, kdy vám končí práce, kolik dostanete odstupného a jak vysoká bude podpora. 

Z toho odvoďte, kolik zvládnete měsíčně splácet.

Věřiteli oznamte například: „V dubnu, květnu a v červnu bych potřeboval platit polovinu“. Je to pro vás mnohem lepší výchozí bod vyjednávání, než jen ledabylé konstatování „Nevím, co bude a jak to zvládnu.“ 

Dohodu o změně splácení (nový splátkový kalendář) si nechte potvrdit písemně, nejlépe jako dodatek ke smlouvě. A nikdy neslibujte splácet víc, než víte, že zvládnete. Porušení nově sjednané dohody vám uškodí víc než upřímné přiznání, že potřebujete opravdu radikální snížení splátky.

Ne u všech půjček se dá splátka snížit nebo odložit!

Hlavně půjčky do výplaty, takzvané půjčky pro dlužníky, půjčky bez registru a první půjčky zdarma – to jsou úvěry u nichž na dohodu s věřitelem moc nespoléhejte. 

Poskytovatelé těchto půjček (se splatností hned v následujícím měsíci) mají pro své klienty jen málokdy připraven skutečný krizový plán. Většinou ihned od prvního dne prodlení účtují všechny ve smlouvě uvedené sankce a co nejdříve odprodávají nesplácený dluh k vymáhání inkasním agenturám. 

Tahle praxe by sice měla v roce 2027 skončit, ale nechme se překvapit, jak si mikropůjčkové nebankovky vyloží novelizaci zákona o spotřebitelském úvěru.

Máte-li sjednanou půjčku, jejíž poskytovatel nechce slyšet na odklad nebo na snížení splátek, co nejdříve ji refinancujte na vstřícnější úvěr od kvalitnější nebankovní společnosti.

Tři příběhy z praxe

Následující příklady jsou modelové a vycházejí z pravidel platných v říjnu 2026. Částky jsou zaokrouhlené a zjednodušené.

Petr: firma ruší sklad

Petrovi je 38 let a ve skladu pracuje čtyři roky. Hrubého bere 46 000 Kč, čistého mu chodí zhruba 36 000 Kč. Splácí půjčku na auto 5 800 Kč měsíčně. Firma ruší sklad, výpověď dostane 20. října a pracovní poměr mu skončí 20. prosince.

Petr má štěstí v neštěstí. Za čtyři roky u firmy mu patří odstupné ve výši tří průměrných výdělků. Po zdanění dostane zhruba 117 000 Kč (zdravotní a sociální se z odstupného neodvádí). Podpora mu přinese za pět měsíců dohromady asi 108 000 Kč. Splátky za stejnou dobu dělají 29 000 Kč.

Největší chybou by teď bylo odstupné utratit nebo jím rychle splatit auto. Dokud Petr nemá novou práci, je pro něj hotovost cennější než snížení dluhu. Odstupné proto přesune na spořicí účet a sáhne na něj, jen když bude opravdu potřeba. 

A protože měl k půjčce pojištění schopnosti splácet, nahlásí pojistnou událost hned, aby mu po čekací době pojišťovna uhradila několik splátek tak, jak je sjednáno v pojistné smlouvě. 

Jana: nová práce, ale měsíc bez peněz

Janě je 29 let a dostala lepší nabídku. Výpověď podala 15. října, stará práce jí skončí 15. prosince a nová začne až 4. ledna. Čistého bere 32 000 Kč, splátka 8 200 Kč odchází vždy pátého, nájem a jídlo ji stojí asi 20 000 Kč měsíčně.

Na první pohled je vše v pořádku, Jana jde přece do lépe placené práce. Jenže v lednu jí od starého zaměstnavatele přijde jen mzda za půl prosince, asi 16 000 Kč. Nový zaměstnavatel jí první výplatu pošle až v únoru. V lednu jí tak chybí zhruba 12 000 Kč.

Jana to vyřeší včas. Protože si sjednala půjčku u banky, která k půjčce zdarma nabízí až dva měsíce splátkových prázdnin, včas bance skrze internetové bankovnictví oznámí, že v lednu bude čerpat splátkové prázdniny. Takže splátku pošle (s vědomím banky) v prosinci, a pak až v únoru. 

Nezapomene ani na tři týdny mezi pracemi, kdy za ni nikdo neplatí zdravotní pojištění, takže se přihlásí na Úřad práce. Získá podporu v nezaměstnanosti za období tří týdnů, a tím si doplní zdroje pro ostatní nutné výdaje.

Novákovi: dohoda v 54 letech a hypotéka

Martinovi je 54 let a u firmy pracuje dvanáct let. Hrubého bere 55 000 Kč, čistého asi 42 000 Kč. Po reorganizaci mu zaměstnavatel nabídne odchod dohodou. Jeho žena vydělává čistého 31 000 Kč. Splácejí hypotéku 18 400 Kč měsíčně a na kreditní kartě mají dluh 45 000 Kč. K hypotéce si před třemi lety sjednali pojištění schopnosti splácet.

Martin dohodu nepodepíše, dokud v ní nebude výslovně uvedený organizační důvod. Díky tomu dostane odstupné ve výši tří průměrných výdělků, po zdanění zhruba 140 000 Kč. Protože je mu přes 52 let, pobírá podporu osm měsíců, dohromady asi 197 400 Kč. Příjem domácnosti klesne ze 73 000 Kč na 64 600 Kč a po třech měsících na 52 000 Kč.

Novákovi nahlásí pojistnou událost hned po podpisu dohody. Pojišťovna podle jejich smlouvy začne splátky hypotéky platit po 60 dnech, první dvě splátky tedy pokryjí z odstupného. Z odstupného zároveň splatí celou kreditní kartu. Zbytek, asi 58 000 Kč, si nechají jako rezervu na dobu, kdy podpora klesne na 40 %.

Čemu se po výpovědi z práce vždycky vyhnout

Dosud jsme se dívali na to, co po výpovědi udělat, když jste vázáni splácením půjčky. A to nejlépe hned v prvním nebo druhém týdnu od obdržení výpovědi. Teď se na problém zaměřme z opačné strany – čemu se naopak vyhýbat:

• čekání, jestli se to nějak nevyřeší samo. S každým týdnem ztrácíte možnosti, které máte jen se stálým příjmem
• odkládání žádosti o snížení nebo o odklad splátky, až bude víc času (až nebudete chodit do práce). To už ale může být pozdě. Stejně tak s případnou konsolidací nebo refinancováním
• nové půjčce. Nevytvářejte si další dluhy
• podpisu dohody o ukončení pracovního poměru. Jestli zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr, protože už pro vás nemá místo, ať je to jasně uvedené i ve výpovědi. Jedině tak si zachováte nárok na odstupné a na případné plnění z pojištění schopnosti splácet
• utracení odstupného v prvních týdnech. Je to vaše rezerva, než najdete novou práci
• ignorování dopisů a telefonátů od věřitele. Většina věřitelů je ochotná nabídnout i jiné řešení než jen automatické zesplatnění úvěru.

Přece jen jste nezvládli zaplatit?

Obraťte se na nejbližší bezplatnou dluhovou poradnu. Pomohou vám v komunikaci s věřitelem, i v přenastavení rodinného rozpočtu. V krajním případě pomohou s oddlužením.

Zdroje:

• MPSV – Výpovědní doba a pravidla ukončení pracovního poměru
• MPSV – Nárok na odstupné a jeho výše
• Úřad práce ČR – Podpora v nezaměstnanosti a postup při ztrátě zaměstnání
• Úřad práce ČR – Termíny výplaty podpory v nezaměstnanosti
• ČNB – Pravidla spotřebitelských úvěrů
• ČNB – Výpočet úroků z prodlení
• ČNB – Aktuální repo sazba
• Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru
• VZP ČR – Zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů