Exekuce teď mají jiná pravidla - jak se změnily?

Celistvě jsme se exekucím (co to je, jak může probíhat a jaké máte coby dlužník povinnosti a práva) věnovali v těchto článcích:

Jak velkou část příjmů sebere exekutor v roce 2024?

Insolvence vs. exekuce – jak se liší a co je pro koho výhodnější?

Jistina dostala přednost před příslušenstvím

Z peněz vymožených exekucí se nově splácí nejprve jistina, pak teprve úroky a poplatky, které bývají souhrnně označovány za příslušenství dluhu. Díky tomu se bude dlužníkům dařit splácet celý dluh rychleji. Jakmile klesá jistina, klesají i úroky a sankce. Po doplacení jistiny se růst úroku samozřejmě zastaví úplně.

Zabavit půjde jen věci luxusnější, někdy dokonce vůbec žádné

Mobiliární exekuce (zabavení věcí doma či v podnikání) nově probíhají mnohem přívětivěji. Jednak se mobiliární exekuce nesmí vůbec konat, jakmile dlužník měsíčně zaplatí nejméně 1 500 Kč nad rámec zákonných srážek, jednak k zabavení nesmí dojít ani tehdy, když dluh vznikl před dosažením zletilosti, když dluží důchodce s penzí pod úrovní minimální mzdy a když dluží invalidní důchodce ve druhém a třetím stupni invalidity. 

Všem ostatním dlužníkům se smějí zabavovat jen věci luxusnější, které neodpovídají obvyklým majetkovým poměrům. Souběh mobiliárních exekucí již nesmí nastat. Zákon tuto situaci ošetřil tak, že mobiliární exekuci smí provádět jen jeden exekutor, navíc se do rejstříku exekucí začaly zapisovat informace, zda je proti dlužníku vedena mobiliární exekuce.

Za exekuce se platí i zaměstnavateli

Jakmile je nařízena exekuce formou srážek ze mzdy, je to pro zaměstnavatele práce navíc. Tuto skutečnost zohlednila současná novela soudního a exekučního řádu zavedením paušálního poplatku plynoucího od dlužníka k jeho zaměstnavateli. Poplatek činí 50 Kč. Tato částka se strhává z té třetiny, která neslouží k uspokojení přednostních pohledávek.

První kategorie mazání marných exekucí – tzv. bagatelní dluhy

Roky 2022 a 2023 byly ve znamení ukončování těch exekucí, které jsou dlouhodobě nevymožitelné, a jejichž původní dluh nepřesáhl 1 500 Kč. Co je dlouhodobě? V tomto případě tři roky. K nemožnosti dluhy vymoci většinou dochází proto, že dlužník je nemajetný.

Věřitelé tím ale nemusejí přijít o všechny šance na vymožení takového dluhu. Proces mohou o tři roky prodloužit. Jak? Uhrazením 500 Kč jako další zálohy na náklady exekuce. Exekutor musí věřitele informovat o záměru exekuci ukončit. Reagovat musí věřitel do 30 dnů od doručení výzvy exekutora.

Až k zastavení bagatelní exekuce opravdu dojde, exekutoři a věřitelé získají částečnou kompenzaci za vynaložené výdaje s vymáháním spojené. Konkrétně jde o: 

• 30 % paušálních hotových výdajů exekutora (ty činí 3 500 Kč), takže exekutor prostřednictvím exekučního soudu obdrží 1 050 Kč. Je tu jen jedno omezení, uplatnit budou moci náhradu za maximálně pět exekucí na jednoho dlužníka (povinného).
• 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství pak bude sloužit jako náhrada pro věřitele. Jestliže bylo v minulosti na jistinu již něco vymoženo, o tuto částku se kompenzace sníží. Poskytována bude formou daňové slevy, aby z této úpravy nemohl vzniknout další byznys pro ty, kdo s takovými pohledávkami obchodují, ale sídlí v daňových rájích.

Druhá kategorie mazání marných exekucí – ty, co nepokryjí ani náklady řízení

Ukončují se i další z bezvýsledně vymáhaných exekucí, které se nevyplatí dále „držet“. Jsou to ty, co po dobu šesti let nedosáhly ani základních vymáhaných částek určených na pokrytí exekučních nákladů.

Nebyla přitom zjištěna či obstavena ani žádná nemovitost – takže do budoucna nejsou vyhlídky na lepší stav procesu. Původní jistina tu musela být vyšší než 1 500 Kč. Takto zastavit je možné ty exekuce, které započaly již v roce 2017 a později.

Exekuci, která si na sebe nevydělá, může věřitel ale ještě dvakrát prodloužit, vždy o tři roky. I zde se skládá záloha 500 Kč na každé jedno prodloužení. Věřitel samozřejmě musí včas sdělit exekutorovi, že se zastavením exekuce nesouhlasí, a včas složit zálohu. I v tomto případě je o úmyslu zastavení exekuce informován přímo exekutorem.

Výjimkou je pouze ten věřitel, který se snaží vymoci peníze za výživné na nezletilé dítě, za náhradní výživné, náhradu újmy způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání, náhradu újmy za ublížení na zdraví nebo trestným činem nebo jiný druh tzv. přednostních pohledávek. Zde se při prodloužení záloha neskládá. Dokonce se neomezuje  ani celková doba vedení exekuce.

A ještě jedno velké pozor: dlužník tu nemusí exekutorovi platit další náklady exekuce, takže všechny vymožené peníze putují opravdu jen ke svému prvotnímu účelu. To by mělo zlepšit situaci alespoň některým z těch, co čekají na náhrady, výživné a další důležité platby od dlužníka.

Záznam o průběhu exekuce? Nově i z ústní komunikace

Doposud musel exekutor pořizovat video jen z mobiliární exekuce. Povinnost dělat záznam z jednání se však rozšiřuje i na ústní komunikaci, aby nezůstávaly nezdokumentovány některé zákonem vyžadované informace – u nich je velmi důležité prokázat, že byly dlužníkovi sděleny a že on je vnímal (rozumí jim).

Vyřizování urychlí nedávno povolené elektronické dokumenty

Nemáme teritorialitu u exekucí, a tak se často stává, že dluh vymáhá exekutor z opačné strany republiky, než kde žije dlužník. Zde bylo vždycky náročné získat exekuční spis. Nově jej může dlužník bezplatně obdržet na datovém nosiči, přístup k němu musí mít možnost získat také jinou formou, nejlépe přes cloud, či jiné úložiště s možností vzdáleného přístupu. To poskytne nebývalou rychlost v komunikaci a ušetří spoustu poplatků. Nezřídka si totiž exekutoři za cestu za dlužníkem přes půlku ČR účtují desetitisícové náklady.

Tip: Exekuce není jedinou cestou k vymáhání dluhů, respektive pohledávek. Na trhu jsou též inkasní agentury neboli vymahači.

Změnilo se penále za neuhrazení zdravotního a sociálního pojištění 

Součástí novelizace soudního a exekučního řádu byla i změna výše penále u pojistného. Snížilo se na úroveň úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Od ledna 2022 dělá 8 % plus repo, která je na 6,75%, celkem tedy 14,75 %.

Repo sazba se v čase mění, za výchozí pro daný půlrok se proto považuje ta, která platila první den pololetí (1. 1. a 1. 7.). Podrobněji o úrocích z prodlení se dočtete v našem článku „Kolik může poskytovatel naúčtovat, když splácíte pozdě?“

Novela soudního a exekučního řádu

Všechny výše zmíněné novinky exekuce 2022, platné i v roce 2023, vycházejí z novelizace občanského soudního řádu a exekučního řádu, která vyšla pod číslem 286/2021 Sb. již koncem července 2021. Většina změn byla přijata s účinností od 1. 1. 2022, některé s pozdější. Dodejme, že Občanský soudní řád je zákonem č. 99/1963 Sb. a Exekuční řád pak zákonem č. 120/2001 Sb.

Změna pro zaměstnance se 4 a více exekucemi 

Mění se způsob výpočtu exekučních srážek ze mzdy pro každého, kdo má 4 a více exekucí. Nově se těmto zaměstnancům bude z výplaty strhávat, jako by měli jen přednostní pohledávky Počet exekucí musí aktivně sledovat zaměstnavatel. Poprvé se změny projeví ve výplatách v listopadu (za říjen).

Podívejme se na podrobnosti

Od října 2024 při srážkách ze mzdy záleží na počtu exekucí dlužníka. Hlavní změna nastává při 4 a více exekucích. Kdo má méně než 4 exekuce (tedy 1 – 3 exekuce), pro něj zůstává situace stejná, nic se nemění.

Jak přesně se počítají (a nově budou počítat) srážky?

Při méně než 4 exekucích se i nadále budou počítat jako doposud: 

• nejprve se odečte nezabavitelná částka (například pro rok 2024 je to 12 705 Kč na dlužníka + 3 176 Kč na každou vyživovanou osobu)
• ze zbytku mzdy se může strhnout jen jedna třetina (pokud dlužník nemá žádnou přednostní pohledávku)
• dvě třetiny z příjmu nad nezabavitelnou částku zůstávají dlužníkovi

Při 4 a více exekucích se bude strhávat v režimu přednostních pohledávek (bez ohledu na to, zda dlužník přednostní pohledávku má, či nikoliv): 

• nezabavitelná částka tu zůstává stejná
• ze zbytku mzdy se nově strhávají dvě třetiny místo jedné
• dlužníkovi se 4 a více exekucemi zůstává jen jedna třetina z příjmu nad nezabavitelnou částku.

Pozor, novinka má několik výjimek

Zákon pamatuje na ochranu zranitelných skupin obyvatel. Nová pravidla pro vyšší srážky ze mzdy se proto vůbec netýkají lidí pobírajících:

• starobní důchod
• invalidní důchod druhého či třetího stupně
• sirotčí důchod. 

Pro tyto osoby platí i nadále mírnější pravidla exekučních srážek bez ohledu na počet jejich exekucí. Příslušnost ke skupině zaměstnanců s touto výjimkou se musí doložit potvrzením o přiznání příslušného důchodu. 

Novinka dopadá i na zaměstnavatele. Dokonce víc, než by kdo čekal

Zaměstnavatelé musejí sami aktivně sledovat počet exekucí u každého svého zaměstnance. A nesou za to plnou finanční odpovědnost. Jakmile počet exekucí dosáhne čtyř, je zaměstnavatel povinen okamžitě upravit výpočet srážek podle nových pravidel. Stejně tak musí reagovat i na pokles počtu exekucí.

Zásadní změnou je nová odpovědnost zaměstnavatele za správnost výpočtů – jestliže udělá chybu a srazí jinou částku, než měl, musí rozdíl doplatit ze svých vlastních prostředků. Zaměstnavatelé musejí být velmi pozorní při sledování počtu exekucí

Dopad na dlužníky s více exekucemi? Příklad ukáže nejvíc

Ukažme si praktický příklad, abychom demonstrovali dopad této novinky na zaměstnance se čtyřmi a více exekucemi: Vyberme si zaměstnance s čistou mzdou 30 000 Kč, který je ženatý, se 2 dětmi. Jeho nezabavitelná částka je proto 22 234 Kč (ta mu zůstává mu vždy).

• při starých pravidlech (a při méně než 4 exekucích) mu zůstává celkem 27 412 Kč, tedy na splácení jde 2 588 Kč
• při nových pravidlech, pokud má více než 4 exekuce, se sráží 5 176 Kč. Z výplaty mu tedy zůstane 24 824 Kč (to je o 2 588 Kč méně)

A proč takové opatření? 

Novela zákona má skrytý, ale významný cíl - přimět více zadlužených lidí ke vstupu do osobního bankrotu (insolvence). V současnosti totiž mnoho lidí s větším počtem exekucí do insolvence nevstupuje, protože jim současný systém paradoxně více vyhovuje. 

Při exekucích se jim totiž strhává pouze jedna třetina ze zbytku mzdy, zatímco v insolvenci se strhávají dvě třetiny. Nové pravidlo o srážení dvou třetin při čtyřech a více exekucích tak prakticky stírá tento rozdíl - dlužníkům se již nevyplatí zůstávat v exekucích, protože budou stejně odvádět podobnou částku jako v insolvenci. 

Zákonodárce tak nepřímo tlačí silně zadlužené lidi k řešení své situace prostřednictvím osobního bankrotu, který jim na rozdíl od exekucí nabízí skutečnou cestu z dluhové pasti. A možnost plnohodnotného návratu na pracovní trh.

Proč ale zákonodárce zatěžuje odpovědností zaměstnavatele, nikoliv exekutory, o tom se můžeme jen dohadovat. Exekutoři jsou ti, kdo by měli mít přehled napříč exekucemi, nikoliv zaměstnavatelé.