Kolik může poskytovatel naúčtovat, když splácíte pozdě?
Podívejme se dnes na problematiku opožděného splácení, respektive sankcí za prodlení se splátkami spotřebitelských půjček. Předem prozradíme, že jasná pravidla jsou dána až po 90. dni prodlení, kde sankce mohou vyšplhat dokonce až kousek pod 60 % p.a. (při současné repo sazbě). Ale jak je tomu od prvního dne zpoždění se se splátkou? A co když se opozdíte s placením daní, zdravotního a sociálního pojištění, poplatků ze psů, za odpady? V textu probereme všechny nastíněné scénáře.
Osnova
Sankce za nesplácení, respektive za opoždění se se splátkou
Jakmile se dlužník zpozdí se splátkou půjčky, mohou mu naskákat různé sankce, které byly stanoveny ve smlouvě o úvěru (ale i o jiné službě). U spotřebitelských úvěrů, včetně hypoték, jsou zákonem tolerovány tři „tresty“ za nesplácení:
- smluvní úrok z prodlení,
- zákonný úrok z prodlení,
- smluvní pokuta.
V prvních devadesáti dnech prodlení se sankce řídí smluvně danou pokutou a smluvním úrokem z prodlení, jejich výše není nijak omezena (resp. by se u soudu rozhodovalo, zda jde ještě o mravný úrok a pokutu, nebo již ne). Může se proto stát, že sankce bude stanovena třeba jako fixní částka na určitý počet dní, nebo jako procento ze zpožděné platby počítané za den, týden, měsíc, rok. Vše je na dohodě s poskytovatelem půjčky, resp. na tom, co si stanoví ve smlouvě.
V prodlení delším než 90 dní se pak uplatňují přesná pravidla výpočtu sankce, stanovuje je jedna z novelizací zákona o spotřebitelském úvěru vydaná pod číslem 186/2020 Sb. Výpočet sankce je tu striktně dán a dostaneme se k němu, níže – nejprve je totiž nutné ukázat, jak se počítá zákonem dané úročení z prodlení. Je totiž nedílnou součástí zákonné sankce za splátku opožděnou o více než 90 dní.
Dva úroky z prodlení: zákonný a smluvní
Český právní řád zná dva základní úroky z prodlení, konkrétně úroky stanovené ve smlouvě, tzv. smluvní, těmi druhými jsou úroky ze zákona, tedy zákonné. Jak úroky smluvní, tak ty zákonné mají několik podob, které se dokonce mohou i prolínat.
Vždy se oba typy úroku z prodlení vztahují jen na tu částku, se kterou je dlužník v prodlení, nikdy na celý zbývající dluh nebo platbu. Vypočítávají se přitom za každý den, po který prodlení trvá, a pozor, včetně dne, kdy dlužník doplatí úplně poslední částku opožděné platby.
Toto pravidlo je zaneseno jak daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb., § 252 odst. 2 věta první), tak v rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009, kde odůvodnění zní: „Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“
Podívejme se teď postupně na úrok z prodlení daný zákonem a úrok z prodlení daný smlouvou, ale též si ukážeme, jak se u půjček mění nastavení sankcí z prodlení v čase.
Zákonné úroky z prodlení
Jednodušší situace je v oblasti zákonných úroků, legislativa definuje několik typických situací a s nimi spojené úroky z prodlení. Zakotvení našel tento právní institut zejména v občanském zákoníku, ale i v daňových předpisech nebo v zákonech spojených se zdravotním a sociálním pojištěním.
Obecný zákonem daný úrok z prodlení
Tento obecně pojatý úrok z prodlení se uplatní tehdy, když se povinný (spotřebitel, občan, živnostník, firma) opozdí s platbou za některý druh veřejné služby, typicky jde o svoz komunálního odpadu a další místní poplatky, poplatky za administrativní služby obce/kraje/státu apod.
Jeho výše je jasně definována zákonem – a pohybuje se v závislosti na tom, jak se mění základní úroková sazba v ekonomice, tzv. repo sazba ČNB. Současná pravidla výpočtu zákonného úroku z prodlení platí od ledna 2014 a jsou následující:
- základem je vždy 8 % p.a., plus se připočítá dvoutýdenní repo sazba p.a. (tzv. 2T repo),
- údaje o repo sazbě se berou na stránkách ČNB, vždy k prvnímu dni daného pololetí, tedy k 1. lednu a k 1. červenci.
Během jednoho roku tedy mohou být stanoveny maximálně dva různé úroky z prodlení, první platí od 1. 1. a 30. 6. daného roku, ten druhý pak od 1. 7. do 31. 12. daného roku. Pakliže byla repo sazba stejná k 1. lednu a k 1. červenci, je po celý rok stejný i úrok z prodlení. Dodejme, že během první poloviny roku 2021 je zákonný úrok z prodlení na úrovni 8,25 % p.a.
Mnohdy se zákonným úrokem z prodlení vybaví ve smlouvě i poskytovatelé soukromých služeb založených na splátkách – jde totiž o úrok, který případný soud rozhodně nebude považovat za nemravný nebo nespravedlivě stanovený. V oblasti některých půjček vznikla povinnost účtovat zákonný úrok z prodlení od té doby, co prodlení přesáhne 90 dní. Ale k tomu se vrátíme později.
Zákonný úrok z prodlení pro daňové účely
U daní je situace o trochu jiná, zde se počítá úrok z prodlení o trochu vyšší, aby byli plátci a poplatníci motivováni si daňovou agendu více hlídat. Základní sazbou je zde totiž 14 % p.a., k tomu již známá repo sazba (2T repo).
Ostatní pravidla výpočtu zůstávají stejná, takže pro první polovinu roku 2021 je zákonný úrok z prodlení pro daňové účely stanoven na 14,25 % p.a. Daňový úrok z prodlení proto vždy bude o 6 procentních bodů vyšší, než obecný zákonem daný úrok z prodlení.
Ostatní zákonné úroky z prodlení
Ještě u nás najdeme další stanovené úroky z prodlení, které se počítají zvláštním způsobem, a to jsou například oblasti zdravotního nebo sociálního pojištění, či dalších plateb směřovaných k jiným zákonem definovaným institucím. Třeba u zdravotního pojištění jde o 0,05 % z opožděné částky denně.
Smluvní úroky z prodlení
Ohledně smluvních úroků z prodlení (nejen u půjček) už jsme psali v úvodu – poskytovatel si je může na prvních 90 dní nastavit v podstatě jakkoliv, nesmějí ale dosáhnout takzvané nemravné výše, o ní však rozhoduje až případný soud. Vedle úroků bývají ve smlouvách i poplatky za prodlení nebo pokuty – v závislosti na tom, jak je který z věřitelů nazve.
Povinně smluvní sankce z prodlení po více než 90 dnech zpoždění se splácením
Tam, kde je dlužník ve větších problémech se splácením, takže má v platbách (nebo jen některé z nich) zpoždění delší 90 dnů, musejí být sankce za nesplácení nastaveny nižší nebo stejně vysoké, jako je stanoví zákon o spotřebitelském úvěru.
Skládat se tak mohou maximálně z těchto tří prvků a dosáhnout maximálně těchto výší:
- smluvní pokuta maximálně 0,1 % denně (36,5 % p. a.),
- zákonný úrok z prodlení, tedy 8 % plus 2Trepo,
- smluvní úrok po splatnosti zastropovaný na úrovni zákonného úroku z prodlení (8 % plus 2T repo).
Pro první polovinu roku 2021 tedy platí, že po více než 90 dnech zpoždění si může věřitel naúčtovat maximálně 54,5 % p.a., s výpočtem za každý den zpoždění (to se úrok vydělí 365) a pouze z částky, se kterou dlužník mešká.
Pozor, stát nastavil tuto hranici i pro zpoždění v podnikatelských půjčkách, které si berou živnostníci, OSVČ (nikoliv firmy). Tím se svět podnikatelských půjček alespoň trochu zprůhlednil. Stále to však neznamená, že by se podnikatelský úvěr dostal na stejnou úroveň bezpečnosti jako spotřebitelský.
Pamatujte i na fakt, že mnoho poskytovatelů si ve smlouvě stanoví prodej půjčky inkasní agentuře, jakmile se dlužník zpozdí o více než jeden měsíc. O tento krok se pak smluvní sankce navyšují, neb inkasní agentura nastaví pravidla zase trochu jinak.
Shrnutí
Svět sankcí za pozdní splácení je celkem pestrý a dělit ho můžeme na dva základní tábory – sankce smluvní a sankce dané zákonem. V případě půjček platí pro prvních 90 dní prodlení se splátkou sankce smluvní, tedy ty, co máte ve smlouvě o úvěru. Jakmile je prodlení delší, přechází úročení a poplatek z této částky pod zákonem daný režim omezené smluvní pokuty, smluvního úroku a úroku zákonného.
Zdroje: ČNB / MFČR / Peníze.cz / Měšec.cz / Podnikatel.cz / Běhounek.eu
Autor článku:
