Kolik může poskytovatel naúčtovat, když splácíte pozdě?

Sankce za nesplácení, respektive za opoždění se se splátkou

Jakmile se dlužník zpozdí se splátkou půjčky, mohou mu naskákat různé sankce, které byly stanoveny ve smlouvě o úvěru (ale i o jiné službě). U spotřebitelských úvěrů, včetně hypoték, jsou zákonem tolerovány tři „tresty“ za nesplácení:

• smluvní úrok z prodlení, 
• zákonný úrok z prodlení,
• smluvní pokuta.

V prvních devadesáti dnech prodlení se sankce řídí smluvně danou pokutou a smluvním úrokem z prodlení, jejich výše není nijak omezena (resp. by se u soudu rozhodovalo, zda jde ještě o mravný úrok a pokutu, nebo již ne). Může se proto stát, že sankce bude stanovena třeba jako fixní částka na určitý počet dní, nebo jako procento ze zpožděné platby počítané za den, týden, měsíc, rok. Vše je na dohodě s poskytovatelem půjčky, resp. na tom, co si stanoví ve smlouvě.

V prodlení delším než 90 dní se pak uplatňují přesná pravidla výpočtu sankce, stanovuje je jedna z novelizací zákona o spotřebitelském úvěru vydaná pod číslem 186/2020 Sb. Výpočet sankce je tu striktně dán a dostaneme se k němu, níže – nejprve je totiž nutné ukázat, jak se počítá zákonem dané úročení z prodlení. Je totiž nedílnou součástí zákonné sankce za splátku opožděnou o více než 90 dní.

Víte, že mezi dluhy s častými problémy se splácením patří tzv. vánoční půjčky? Přečtěte si vše důležité o vánočních půjčkách, a vyhněte se chybám ostatních!

Dva úroky z prodlení: zákonný a smluvní

Český právní řád zná dva základní úroky z prodlení, konkrétně úroky stanovené ve smlouvě, tzv. smluvní, těmi druhými jsou úroky ze zákona, tedy zákonné. Jak úroky smluvní, tak ty zákonné mají několik podob, které se dokonce mohou i prolínat.

Toto pravidlo je zaneseno jak daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb., § 252 odst. 2 věta první), tak v rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009, kde odůvodnění zní: „Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“

Podívejme se teď postupně na úrok z prodlení daný zákonem a úrok z prodlení daný smlouvou, ale též si ukážeme, jak se u půjček mění nastavení sankcí z prodlení v čase.

Zákonné úroky z prodlení

Jednodušší situace je v oblasti zákonných úroků, legislativa definuje několik typických situací a s nimi spojené úroky z prodlení. Zakotvení našel tento právní institut zejména v občanském zákoníku, ale i v daňových předpisech nebo v zákonech spojených se zdravotním a sociálním pojištěním. 

Obecný zákonem daný úrok z prodlení 

Tento obecně pojatý úrok z prodlení se uplatní tehdy, když se povinný (spotřebitel, občan, živnostník, firma) opozdí s platbou za některý druh veřejné služby, typicky jde o svoz komunálního odpadu a další místní poplatky, poplatky za administrativní služby obce/kraje/státu apod. 

Během jednoho roku tedy mohou být stanoveny maximálně dva různé úroky z prodlení, první platí od 1. 1. a 30. 6. daného roku, ten druhý pak od 1. 7. do 31. 12. daného roku. Pakliže byla repo sazba stejná k 1. lednu a k 1. červenci, je po celý rok stejný i úrok z prodlení. Pro nesplácený dluh však bude po celou dobu jeho řešení platit ta sazba zákonného úroku z prodlení, která byla platná v době vzniku prodlení. Jinými slovy: kde se prodlení “trestá” zákonnou sazbou, tam se úroková míra nebude po dobu trvání prodlení nijak měnit. 

Mnohdy si  i poskytovatelé soukromých služeb založených na splátkách zahrnou do smlouvy zákonný úrok z prodlení. Proč zákonný, a ne smluvní? Jde totiž o úrok, který případný soud rozhodně nebude považovat za nemravný nebo nespravedlivě stanovený. V oblasti některých půjček vznikla povinnost účtovat zákonný úrok z prodlení od té doby, co prodlení přesáhne 90 dní. Ale k tomu se vrátíme později.

Smluvní úroky z prodlení 

Smluvních úroků z prodlení (nejen u půjček) už jsme se dotkliv úvodu – poskytovatel si je může na prvních 90 dní nastavit v podstatě jakkoliv. Nesmějí ale dosáhnout takzvané nemravné výše, o ní však rozhoduje finanční arbitr (u spotřebitelských půjček), či  soud (u ostatních půjček, například půjčka na směnku). Vedle úroků bývají ve smlouvách i poplatky za prodlení nebo pokuty – v závislosti na tom, jak je který z věřitelů nazve.

Stále ale platí, že smluvní úrok z prodlení je poměrně “volnou veličinou”. Jeho výši si stanovuje poskytovatel půjčky sám, na základě své obchodní politiky.

Povinně smluvní sankce z prodlení po více než 90 dnech zpoždění se splácením

Tam, kde je dlužník ve větších problémech se splácením, takže má v platbách (nebo jen některé z nich) zpoždění delší 90 dnů, musejí být sankce za nesplácení nastaveny nižší nebo stejně vysoké, jako je stanoví zákon o spotřebitelském úvěru.

Pozor, stát nastavil tuto hranici i pro zpoždění v podnikatelských půjčkách, které si berou živnostníci, OSVČ (nikoliv firmy). Tím se svět podnikatelských půjček alespoň trochu zprůhlednil. Stále to však neznamená, že by se podnikatelský úvěr dostal na stejnou úroveň bezpečnosti jako spotřebitelský.

Pamatujte i na fakt, že mnoho poskytovatelů si ve smlouvě stanoví prodej půjčky inkasní agentuře, jakmile se dlužník zpozdí o více než jeden měsíc. O tento krok se pak smluvní sankce navyšují, neb inkasní agentura přidá k sankcím z prodlení ještě i poplatky za své služby.  Regulace se tento sektor zatím jen u vymáhání bankovních úvěrů.

Shrnutí

Svět sankcí za pozdní splácení je celkem pestrý a dělit ho můžeme na dva základní tábory – sankce smluvní a sankce dané zákonem. V případě půjček platí pro prvních 90 dní prodlení sankce smluvní, tedy ty, co máte ve smlouvě o úvěru. Jakmile je prodlení delší, přechází úročení a poplatek z této částky pod zákonem daný režim omezené smluvní pokuty, smluvního úroku a úroku zákonného. 

Zdroje: ČNB / MFČR / Peníze.cz / Měšec.cz / Podnikatel.cz / Běhounek.eu