Registry dlužníků - k čemu jsou a proč se jich nemusíte bát

Lenka Rutteová   Publikováno 30.12.2020 Rada| Půjčky

Registry dlužníků - k čemu jsou a proč se jich nemusíte bát

Registry dlužníků jsou stále živým tématem většiny Čechů. Možná o tom nevíte, ale v registrech je většina dospělé české populace, pravděpodobně i vy. Že jste nikdy neměli žádnou půjčku? To sice možná neměli, ale pravděpodobně máte tarif na mobilním telefonu, platíte za energie nebo jste možná kupovali na splátky. Registry u nás pokrývají i tyto situace. Ale nevěšte hlavu, mají totiž i pozitivní přínosy. A rozhodně není nutné se jich bát!


Registry úvěrových dlužníků v ČR

Prvním typem registrů, na které se zaměříme, jsou registry dlužníků, do nichž se fyzická nebo právnická osoba dostane v momentě, kdy si vezme půjčku, případně kdy nesplácí (anebo s velkým zpožděním). Jsou jimi:

  • BRKI – Bankovní registr klientských informací – sem se zapisují spotřebitelské půjčky od bank

  • NRKI - Nebankovní registr klientských informací – vede evidenci spotřebitelských půjček od nebankovních společností, leasingů nebo podnikatelské půjčky od nebankovních společností
  • SOLUS - Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům – z výše uvedených registrů a také z REPI (viz níže) sdružuje převážně informace o nesplácení nebo o zpoždění se splátkami, vede však i vlastní pozitivní registr, i SOLUS se zaměřuje jak na spotřebitele, tak na podnikatele a firmy
  • CRÚ - Centrální registr úvěrů – je určen pouze pro podnikatelské úvěry poskytované bankami, nebankovní podnikatelské úvěry neeviduje
  • Menší soukromé registry zaměřené na sledování platební morálky firem, zejména v oblasti placení faktur.

Dodejme, že když se řekne „registr dlužníků“, většinou je tím myšlen BRKI, NRKI nebo SOLUS. Podrobně se na ně zaměříme dále v článku, nyní k dalším dvěma typům registrům spojeným se splátkami nebo s vymáháním.

Registr splátkových služeb a jejich klientů

REPI neboli Registr platebních informací je dalším registrem, ale tentokráte ne úvěrovým. Jde o databázi klientů těch společností, které poskytují služby založené na pravidelných platbách (prodej na splátky, telekomunikace, energie). Vznikl až v roce 2018, a tak si na něj všichni teprve zvykáme.

Registry vymáhání dluhů

Pak najdeme v České republice ještě další dva registry, respektive rejstříky, které se soustředí čistě na vymáhání nesplácených dluhů:

  • CEE - Centrální evidence exekucí, možná ji znáte spíš jako rejstřík exekucí - eviduje vybraná exekuční řízení (realizovaná Exekutorskou komorou, tedy soukromými, nikoliv soudními exekutory)
  • ISIR - Insolvenční rejstřík – jednoduše řečeno databáze všech insolvencí a jejich průběhu, je veden krajskými soudy

Takto vypadá kompletní přehled registrů, které nějakým způsobem evidují dluhy z půjček, jejich splácení či nesplácení, ale i dluhy vznikající i služeb poskytovaných pravidelně na základě dlouhodobé smlouvy a účtovaných pomocí faktur.

CERD jsme vynechali záměrně – je totiž podvod

Možná jste narazili na další registr dlužníků s názvem CERD – Centrální registr dlužníků, teď se divíte, že jsme ho ve výčtu neuvedli. Máme k tomu však dobrý důvod – CERD totiž není registrem dlužníků, jen se za něj vydává. A vzhledem k tomu, že provozovatel i samotný „registr“ sídlí mimo EU, je jejich postižitelnost minimální, a tak si svou činnost stále nerušeně provozují.

 

Neinformovaný zájemce o výpis z registru dlužníků jim skočí na lep, za výpis zaplatí několikanásobek toho, co by ho stál opravdový výpis z opravdového registru – a ve výsledku nemá nic, protože výpis z CERD nikdo neuznává.


Kde zjistit kolik komu dlužíme a jak požádat o výpis z registrů?

Jestli stojíte o platný výpis z registrů dlužníků jak z řad spotřebitelů, tak OSVČ nebo firem, navštivte stránky:

  • Kolikmam.cz pro výpis z BRKI, NRKI nebo REPI (provozuje je přímo správce těchto registrů)
  • SOLUS.cz/vypisy, kde se o výpis postará přímo provozovatel registru SOLUS
  • ceecr.cz/cenik pro výpis z exekucí v CEE
  • isir.justice.cz, kde můžete vyhledávat v insolvencích ISIR a mít výpis zdarma (ostatní registry jsou placené)
  • Nedlužím státu? - novější aplikace od komunity expertních dobrovolníku Česko.Digital, zaměřuje se na dluhy spotřebitelů vzniklé vůči obci, zdravotní pojišťovně, státu, ze zákonného pojištění apod.
  • CRÚ - registr centrální banky ohledně všech dluhů podnikatelů vůči bankám
  • ARES - registr Ministerstva financí obsahující i firmy v likvidaci, zaniklé firmy, též vyhlášené exekuce
  • menší registry firemních dlužníků (z faktur) - například BPX, Expanzo, Bisnode
  • Roger ověření - také zaměřen na platební morálku firem

Výpis z CEE nebo z ISIR je k mání i na CzechPointu, ovšem vždy za poplatek. Výpisy obdržíte do několika minut, když o ně požádáte elektronicky či na CzechPointu, případně do několika dnů, když si je necháte domů poslat poštou.

 

A co výmaz z registrů dlužníků nebo oprava chybného zápisu?

Když už jsme nakousli výpisy z registrů dlužníků, rovnou se podívejme i na možnosti výmazu z nich nebo na opravy chybně zanesených dat. Obojí je samozřejmě možné a na obojí máte podle GDPR právo – při splnění podmínek nároku na opravu (prokazatelně chybný zápis) nebo na výmaz z registru (prokazatelně zastaralý nebo neoprávněný zápis).

Podívejme se na jednotlivé situace.

Prokazatelně chybným zápisem je ten, který se nezakládá na skutečnosti. Například jste se nikdy neopozdili se splátkami, ale v registru máte černý puntík za zpoždění. V takovém případě je potřeba zahájit jednání s poskytovatelem, u nějž jste měli nebo ještě máte dluh, u jehož splácení údajně došlo ke zpoždění.

Co je prokazatelně zastaralý zápis? Lhůty pro výmaz z registru dlužníků jsou různé:

  • v SOLUSu jde o zápis trvající déle než 3 roky po doplacení dluhu
  • v BRKI a NRKI dokonce déle než 4 roky po doplacení dluh
  • dluhy k mobilním operátorům se mažou po roce od doplacení
  • jestliže jste jen žádali o úvěr, ale nakonec si jej nevzali (nebo vám byla žádost zamítnuta), musí registr vaši žádost vymazat rok poté, co jste ji podali
  • v CRÚ dokonce 10 let po doplacení poslední splátky
  • z CEE se zápisy mažou 15 dní po ukončení exekučního řízení
  • z ISIR se zápisy nemažou vůbec, jen se zneviditelní pro veřejnost, a to po pěti letech od ukončení insolvence. Ale soudy nebo insolvenční správci je mají k dispozici stále.

Našli jste chybu? V takovém případě je potřeba poskytovatele požádat jednak o vyjádření, kdy mělo ke zpoždění dojít, ale hlavně o opravu zápisu, když zpoždění se splátkou nebude dohledáno a opravdu se bude jednat o chybu. Pohlídejte si, že se o to věřitel postaral.

Stejně budete postupovat i tehdy, když v registru úvěrových dlužníků jste, přestože jste si půjčku nikdy nevzali, o úvěr nikdy nežádali a nikdy nefigurovali jako ručitel a ani jako spoludlužník, nebo když máte splaceno déle než 4 roky (či než říkají výše uvedené lhůty v modrém rámečku).

 

Jak se dají registry dlužníků využít ve váš prospěch?

Registry dlužníků sice evidují dluhy spotřebitelů, ale to není vše. Pečlivě sledují platební morálku každého, kdo splácí novou lednici, hypotéku, auto nebo půjčku na doplacení energií. A právě platební historie každého dlužníka je důležitým výsledkem – čím je totiž lepší, tím spolehlivějším klientem se takový žadatel o půjčku stává. A pozor, předčasná splacení jsou někdy v očích věřitelů minusovými body.

Může proto při dobré, zacházení s půjčkami (a tak i vašimi zápisy v registrech) dosáhnout na mnohem levnější úvěry než ten, kdo je pro banku či nebankovku zatím zcela neznámou osobou, tedy i osobou rizikovější. Podrobně jsme toto téma rozebrali v našem blogovém článku.


Teď už se ale podívejme na jednotlivé registry, jejich zaměření, pravidla fungování, co o vás řeknou jak vám samotným, tak i úvěrové společnosti, pojišťovně nebo třeba telefonnímu operátorovi.

 

BRKI čili Bankovní registr klientských informací

Bankovní registr klientských informací sdružuje zápisy o půjčkách, které si spotřebitelé berou u bank. Vedle klasických půjček se zde evidují i kreditní karty, kontokorenty, nákupy na splátky, leasingy apod., zkrátka vše, v čem jste se zavázali k pravidelným i nepravidelným budoucím platbám (splátkám) u bank.

Cílem je nejen evidovat samotné dluhy, ale celý proces jejich splácení, vytvářet dlouhodobější přehled o finančních závazcích spotřebitele, a tím nejen chránit banky před rizikovými klienty, ale i samotné spotřebitele před předlužením.

Zápisy tu zůstávají rok po podání žádosti o půjčku nebo čtyři roky po doplacení dluhu. Zapisují se jak pozitivní údaje – že dlužník splácí včas, tak ty negativní – že má zpoždění, jak dlouhé, jak často se opožďuje, nebo že nesplácí vůbec.

Provozovatelem je společnost CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a. s. Založena byla v roce 2000 bankami Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka, MONETA Money Bank a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Služeb registru využívá celá řada bank, jejich aktuální výčet najdete zde.

Fotonávod jak si online výpis pořídit, jsme pro vás připravili tady.

 

NRKI neboli Nebankovní registr klientských informací

Podobnými úkoly byl pověřen i Nebankovní registr klientských informací, který shromažďuje data o dluzích spotřebitelů, živnostníků a podniků vůči nebankovním společnostem. NRKI je provozován zájmovým sdružením právnických osob CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o., a to od roku 2004. I jeho seznam uživatelů je dlouhý, najdete jej zde.

Ostatní informace o NRKI jsou v podstatě stejné s BRKI. Jeho smysl a pravidla použití, doba, po kterou jsou zápisy drženy v registru nebo zapisovaná data jsou zde shodná. Dodejme jen, že technickou správu BRKI a NRKI poskytuje CRIF - Czech Credit Bureau, a.s. a data jsou ukládána na serverech v italské Boloni. Veškerá komunikace je samozřejmě zabezpečená, mj. šifrováním. CRIF technicky zajišťuje také i REPI.

Fotonávod jak si online výpis pořídit, jsme pro vás připravili tady.

Rejstřík CNCB používá až 41 finančních společností. Členmi jsou například ČSOB Leasing, MONETA Auto, UniCredit Leasing CZ, MONETA Leasing, Provident Financial, COFIDIS, BNP Paribas Personal Finance SA, Zonky, PRONTO CREDIT, Raiffeisen - Leasing, Zaplo Finance a pod.


REPI aneb Registr platebních informací

Trochu odlišným je Registr platebních informací, který se nesoustředí jen na půjčky, ale i na služby poskytované na principu splátek, eviduje pozitivní i negativní informace. Slouží však ke stejným účelům jako úvěrové registry. Seznam členů REPI naleznete tady.

Členové registru vidí platební historii těch, kdo mají zájem o splátkovou službu, spotřebitelé se opět mají možnost vyhnout přílišnému zatížení rodinného rozpočtu – třeba zbytečně „nadupaným“ tarifem na volání, data, hudbu a třeba ještě i televizní kanály. Mezi členy registru je spousta e-shopů, pronajímatelé bydlení, dodavatelé energií, úvěrové společnosti, leasingové společnosti a samozřejmě i telekomunikace. Banky sem mají přístup automatický, stejně tak do NRKI.

 

Jaké informace o dlužnících vedou BRKI, NRKI a REPI?

Co je o vás napsáno v registrech, pokud v nich jste? Záleží samozřejmě na tom, zda máte úvěr, zda jste jen podali žádost o půjčku, ale nakonec si ji nevzali, nebo zda jen odebíráte elektřinu a plyn. Vždy tu jsou však vedeny vaše osobní informace (pro identifikaci) a k tomu vše, co souvisí s půjčkou nebo splátkovou službou, co jste měli, či stále máte.

Najdete tu také všechny žádosti o úvěr, které jsou mladší než jeden rok (vámi nevyužité i ty zamítnuté), všechny aktivní půjčky a od koho jsou, jak jsou zajištěny (např. hypotéka), jak je měsíc po měsíci splácíte, i v jakých částkách, kolik to dělá do kupy a jaký máte doložitelný příjem k datu nejmladšího dluhu.

Samozřejmě sem dostane i záznam o tom, kdy jste na splátky zapomněli nebo že nesplácíte vůbec. Data o již splacených úvěrech se tu drží ještě čtyři roky od poslední splátky. Zkrátka je tu vše, co se vašich finančních závazků týká – dokonce i když se po půjčce jen poptáváte.

Fotonávod jak si online výpis pořídit, jsme pro vás připravili tady.

 

SOLUS

Dalším registrem dlužníků, na který se teď podrobněji podíváme, je SOLUS. Původně byl čistě registrem negativním, kam se zapisovaly jen prohřešky se splácením, jakmile dosáhly alespoň 500 Kč a alespoň 30 dní prodlení – což je minimum, v praxi se do SOLUSu zapisuje až o něco později:

  • dva měsíce po neuhrazení první splátky na začátku smluvního vztahu
  • tři měsíce po neuhrazení splátky během smluvního vztahu (první splátka byla uhrazena včas)
  • na konci smluvního vztahu, kdy je dlouhodobě neuhrazena jedna poslední splátka
  • po zesplatnění úvěru nebo odstoupení od smlouvy kvůli nesplácení (u podnikatelských půjček může dojít k zesplatnění i po měsíci nebo po dvou).

SOLUS nevede nijak podrobná data o dlužnících. Pouze osobní informace nebo IČO pro identifikaci dlužníka a záznam o jeho nespláceném dluhu, případně o jeho uhrazení. Rozhodně tu nejsou informace o příjmech nebo například o podaných žádostech o půjčku.

Záznamy tu zůstávají tři roky po doplacení dříve nespláceného dluhu na úvěru nebo rok po doplacení dluhu u mobilních operátorů, dodavatelů audiovizuálních služeb nebo u dodavatelů energií. Chybný záznam v registru, pokud na něj ve výpisu přijdete, musí být opraven/smazán do 3 měsíců od vámi doručené žádosti, což platí i pro ostatní registry.

SOLUS, to však není jen jeden registr, ale tvoří ho několik databází. Negativními jsou jen Registr fyzických osob (Registr FO) a Registr podnikatelů a právnických osob (Registr IČ), kde se soustředí jen prohřešky, ty ostatní mají pozitivní nebo neutrální náplň.

Pozitivní registr SOLUS

Pozitivní registr SOLUS tvoří součást rodiny SOLUS registrů, ale je zaměřen i na pozitivní údaje – tedy na údaje o celkovém průběhu splácení, nikoliv jen na prohřešky. Pozitivní registr má stejný účel jako BRKI, NRKI či REPI.

Registr třetích stran SOLUS

Velmi užitečným je Registr třetích stran SOLUS (R3S), který je zaměřen na kultivaci českého trhu s půjčkami nebo splátkovým prodejem, dodavateli energií apod. Cílem je totiž minimalizace nežádoucích praktik při uzavírání smluv, které mohou poškodit buď dobré jméno členské společnosti (za kterou jedná podvodný zprostředkovatel) nebo samotného klienta.

V tomto registru se ukládají data o nekorektním či podvodném jednání třetích stran, tedy zprostředkovatelů, dealerů, subdealerů apod.). Nekorektní jednání může klient nahlásit na centrálu dodavatele (pojišťovny, úvěrové společnosti, dodavatele energií apod.), který pak coby člen SOLUS zanese informace do registru.

Pomocné registry SOLUS – Registr ND a Registr IR

Za zmínku jistě stojí i pomocné registry SOLUS. První z nich - Registr neplatných dokladů (Registr ND) – eviduje odcizené doklady občanů. Zadat info o krádeži nebo ztrátě dokladů sem může dokonce i občan sám. Díky tomu mají poskytovatelé přehled, zda žadatel o službu nepředkládá neplatné nebo odcizené doklady, minimalizuje se pravděpodobnost podvodného braní půjček na jiné osoby.

Druhým pomocným registrem je Insolvenční registr (Registr IR), který je nápomocen s tím, že poskytuje pestřejší možnosti vyhledávání. Základem jsou samozřejmě data obsažená v oficiálním ISIR, ale Registr IR přináší širokou nabídku nejrůznějších variant a forem dotazů, včetně dotazů hromadných.

Fotonávod jak si online výpis pořídit, jsme pro vás připravili tady.

 

Má smysl se orientovat jen na půjčky bez registru?

Na trhu potkáte několik nebankovních společností, které s registry vůbec nespolupracují, informace o žadatelích v nich tedy nehledají a ani je do registrů nezapisují. Proto když si u nich vezmete úvěr, tak to nebude nikde nikdy vidět. Možná vás během čtení článku napadlo, že by bylo fajn se soustředit na tyhle půjčky, aby záznamy o vás nikde nefigurovaly (ovšem museli byste mít jen předplacenou SIM kartu, nikoliv tarif, a také neodebírat elektřinu a plyn).

 

Tady vás však musíme varovat: tyhle druhy půjček bez registru jsou sice v mezích zákona (nebankovky na ně získaly licenci od ČNB), jenže jsou výrazně dražší. Poskytovatelé totiž podstupují mnohem vyšší riziko, když své peníze svěří do rukou neověřených žadatelů, a proto si rizikovost svého podnikání kompenzují vyšší cenou. Vy se zadlužíte za vyšší přeplatek, navíc nebudete mít k dispozici celkový přehled o svých závazcích, takže se snadno dostanete do předlužení a následné dluhové spirály.


Nicméně některé půjčky bez registru se neobejdou bez spolupráce s registry. Fungují totiž na principu úvěrů pro dlužníky, kdy věřitelé do registrů sice nahlížejí, ale k malým prohřeškům s nesplácením jsou tolerantnější než jiní – například rozlišují krátkodobé opomenutí a záměrné dlouhodobé nesplácení.

 

CRÚ

V Centrálním registru úvěrů provozovaném Českou národní bankou  jsou evidovány údaje o úvěrových závazcích právnických osob a fyzických osob podnikatelů. Účastníkem registru jsou všechny banky provozující svou činnost v ČR. Smyslem registru je sledovat a napomáhat regulovat úvěrové zatížení podnikatelských subjektů.

Databáze se aktualizuje jednou za měsíc, a stejně jako u ostatních pozitivních registrů, se zde evidují jak samotné dluhy, tak i žádosti o půjčky. Mezi dluhy jsou evidovány úvěry i povolená přečerpání, ale také záruky a ručení, když se k nim podnikatel nebo firma zavázali.

V CRÚ jsou o každém bance dlužícím podnikateli či firmě uloženy následující informace: 

  • identifikační údaje (IČO nebo evidenční číslo zahraničního subjektu, právní forma, obchodní název, adresa sídla, atp.)
  • hodnoty pohledávky (celková výše pohledávky, aktuální zůstatek pohledávky, datum vzniku a údaje o splatnosti pohledávky, jistina a úroky po splatnosti, počet dnů po splatnosti, měna pohledávky, typy zajištění pohledávky, odvětvová klasifikace pohledávky, atp.),
  • údaj o zemi registrace závazku dlužníka.

O výpis lze požádat elektronicky i poštou, na vyřízení má banka 30 dní. Cena je v současnosti 400 Kč. Výpis lze získat jen na své jméno nebo na firmu, za niž může žadatel jednat, nikoliv ohledně jiné společnosti nebo živnostníka. Co se délky trvání záznamu v CRÚ týká, zůstává zde ještě deset let po splacení úvěru - záměrem je poskytnout bankám dlouhodobější vhled do historie.

 

CEE, tedy Centrální evidence exekucí

Teď už se dostáváme k databázím, které se věnují jen a pouze nesplácejícím dlužníkům. První z nich zmiňme CEE, která je provozována Exekutorskou komorou České republiky. Jde o soukromý projekt stejně jako ve výše zmíněných registrech, CEE byla založena soukromými osobami, nikoliv veřejnou správou.

I proto se v CEE objeví jen ty exekuce, které nejsou vedeny soudy, orgány státní správy a samosprávy, finančními orgány či zdravotními pojišťovnami. Zapisovány jsou informace o zahájení exekuce, jejím provedení, případně zastavení či odkladu.

Údaje tu zůstávají jen 15 dní poté, co exekuční řízení skončí. Smyslem CEE je nabídnout informace o exekučních řízeních: zda je proti žadateli o půjčku vedena exekuce, kdo a kdy byl pověřen provedením exekuce, o jakou vymáhanou povinnost se jedná apod.

Fotonávod jak si online výpis pořídit, jsme pro vás připravili tady.

 

Insolvenční rejstřík

Jediným registrem (dlouhodobých) dlužníků, který spravuje státní správa, je Insolvenční rejstřík. I proto, pokud prokazujete bezdlužnost před státem, soudem nebo orgánem samosprávy, jste vyzváni, abyste předložili výpis z Insolvenčního rejstříku, přestože jde o registr až dlužníků s insolvencí.

ISIR vede záznamy o dlužnících, proti nimž bylo zahájeno insolvenční řízení (ovšem až po 1. lednu 2008), dále o průběhu tohoto řízení. Vede ho Ministerstvo spravedlnosti ČR a spravují ho rejstříkové, tedy krajské soudy.

Do rejstříku se zapisují nejen spotřebitelé v insolvenci, ale i podnikatelé nebo firmy. ISIR obsahuje data o všech probíhajících, ale i skončených insolvenčních řízeních, o jejich důvodu, umožňuje též sledovat jejich průběh.

Najdete tu nejen identifikační data dlužníka, ale i vše o jeho insolvenci(ích). Zapisují se sem jeho insolvenční správci, přikládají se dokumenty z insolvenčních spisů. A pozor, osoba, která byla do insolvenčního rejstříku jednou zanesena pro platnou insolvenci, tu i zůstane. Nekonají se výmazy z rejstříku, jen se sem uvede výsledek celého řízení – oddlužení, vyřízení celé věci, nebo u firmy úpadek.

A po pěti letech od ukončení se záznam znepřístupní pro veřejnost.
Jestliže se insolvenční řízení z jakéhokoliv důvodu nakonec nekoná, znepřístupní soud záznamy o osobě dlužníka do 15 dnů od dlužníkem podané žádosti o vyškrtnutí. Žádost lze podat nejdříve tři měsíce poté, co je insolvenční řízení zamítnuto, odmítnuto nebo zastaveno.

Fotonávod jak si online výpis pořídit, jsme pro vás připravili tady.

 

Shrnutí závěrem

Vzhledem k tomu, že v textu jste se prokousávali dlouhou řádkou informací, neuškodí si je závěrem zopakovat a shrnout. Registry dlužníků slouží k usnadnění rozhodování poskytovatele nebo dodavatele, zda žadateli poskytnou své peníze či služby. Ale slouží i samotným spotřebitelům jako ochrana před předlužením nebo nástroj k vytvoření lepší úvěrové historie a získání levnějších půjček.

Pod pojmem registr dlužníků nejčastěji vnímáme BRKI, NRKI nebo SOLUS. Věnují se evidenci dluhů vzniklých převážně z půjček, ale i jinými způsoby, přičemž SOLUS je registrem zejména negativním, kam se zapisují prohřešky se splácením. Nicméně i SOLUS založil pozitivní registr nebo nápomocné registry, kde eviduje odcizené doklady nebo podvodné zprostředkovatele.

Nověji se u nás objevil registr REPI, který se soustředí na služby poskytované formou splátek. Seznam většiny nařízených exekucí je soustředěn v CEE. Všechny doposud zmíněné registry jsou soukromé a po jisté době je z nich dlužník vymazán. O výpis z registru se žádá online, na CzechPiontu nebo papírově – a je za poplatek.

Jediným státním registrem je ISIR, základní výpis z něj nebo vyhledávání v něm je zdarma (online) či za poplatek u CzechPointu. Výmaz z registru dlužníků po insolvenci možný není, pouze se uvede, že insolvence už je vyřízena, když se tak stane.

Zdroje: BRKI / NRKI / REPI / SOLUS / CEE / ISIR

 
author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více