Jak učit děti hospodařit s penězi? Pomohou hry, kapesné a později i účet. Vy byste měli být prvními, kdo jim ukáže půjčky i investice

Lenka Rutteová   Publikováno 10.02.2021Rada| Finanční mix

Jak učit děti hospodařit s penězi? Pomohou hry, kapesné a později i účet. Vy byste měli být prvními, kdo jim ukáže půjčky i investice

Jak se pustit do „poučování“ dětí o penězích? Co jim říct nebo co raději neříkat vůbec, aby děti nebyly z peněz zbytečně vystresované? Na co jsou ještě malé a co už by mohly pochopit? Jak jim ukázat, že si peníze „netisknete“? Trestat zbytečné utrácení kapesného? Tajit půjčky nebo v nich naučit dítě chodit? Či naopak - na peníze se v rodině vůbec nesoustředit, protože nechcete vychovat další „konzumenty“? Těžké otázky. Ale odpovědi na ně existují.


Učit nebo neučit?

V přístupu k dětem ohledně peněz se můžeme potkat se dvěma extrémy. Na jedné straně jsou lidé, kterým připadá zbytečné učit dítě už odmala správnému hospodaření s penězi, zastávají totiž názor, že se to naučí samo z vlastních zkušeností, až bude dospělé, případně si říkají, že nebudou na peníze příliš upozorňovat, aby se z dítěte nestal další jedinec lpící na penězích a spotřebě.

Strana druhá jsou lidé, co se už s narozením miminka trápí tím, jak dítě správně vést světem peněz, jak neudělat jedinou chybu, aby nebyli dítěti špatným příkladem a aby mu zvládli vštípit dokonalé finanční dovednosti.

Oba extrémy vedou do pekla. V prvním případě se mohou s potomkem táhnout exekuce už od 18 let, protože z nevědomosti udělá spoustu chyb (a že takových adolescentů je v registrech dlužníků přehršel!). V případě druhém bude dítě vyrůstat ve velkém napětí, kdykoliv půjde o peníze. A o ně jde přece skoro pořád, i když si chcete jen koupit rohlík.

Pojďme si ukázat zlatou střední cestu!

Nejdříve se podívejme na časovou mapu, jak bychom měli věku dítěte přizpůsobit hry a hovory o penězích, později finanční praxi. Dále v textu si jednotlivé etapy rozebereme.

  • před nástupem do školky – hry na obchod nebo placené služby (restaurace) a také hry na rodinu, kde alespoň jeden z rodičů jezdí do práce a přiváží z ní „korunky“
  • předškolák – pokračování her, ale již s počítáním korunek (stačí do deseti), jasná pravidla pro nákup v reálném obchodě, první úspory dítěte a převod na věci (zmrzlina, autíčka), co si za ně může teď koupit
  • žák prvního stupně – první pravidelné kapesné a možnost pro dítě samo utrácet své peníze, resp. se samo rozhodovat, co s nimi udělá – jestli si je bude šetřit, nebo je naopak bude vyměňovat za věci, ze kterých bude mít radost
  • žák druhého stupně – nastává čas ukázat dítěti virtuální peníze, první úspory, investice a půjčky. Běžný účet, platební karta, první fond (podílový, nemovitostní), ale i první půjčka, pokud po něčem hodně touží, ovšem jeho úspory nestačí. U půjčky velké pozor na dodržení pravidel, která stanovíte!
  • středoškolák – už jen upevňuje získané znalosti a dovednosti

Nikde není napsáno, že musíte jet předně podle tohoto rozdělení. Každé dítě je jiné. To, co některé pochopí až třeba v šesté třídě, je jiné schopno pojmout již v osmi letech a naopak. Vy znáte své dítě nejlépe, takže snadno odhadnete, kdy mu jednotlivé fáze představit a kdy s nimi začít pracovat.

Než nastoupí do školky

První zkušenosti s penězi a zacházením s nimi získává dítě už před tím, než nastoupí do školky. Bráváte je s sebou nakupovat. A vůbec nevadí, že platíte kartou, když vysvětlíte, že jsou v ní „nahrané“ penízky, kterými platíte, že s pípnutím si je terminál vezme. Vzhledem k tomu, že se s virtuálním světem setkávají od narození, nebudou mít problém pochopit ani virtuální peníze.

Hrajte si na placené služby nebo obchod

Měli byste děti seznamovat i s hotovostí, přece jen je stále součástí našich životů. A první úspory budou děti mít právě v hotovosti. Ukažte jim hru na obchod, na restauraci, ale třeba i na salon krásy nebo autosalon. Pořiďte dětské peníze, se kterými se ve vašem „podniku“ bude platit. Hrou dítěti ukazujete, že peníze se dostanou k lidem za to, že odvedou nějakou práci.

Hrou dítě lépe pochopí, proč jeden z rodičů často není s ním

Dítěti hrou na obchod či restauraci přiblížíte, jak penízky získává druhý rodič, který pracuje/podniká, a který tedy i často není doma, případně je v home office, ale nechce být rušen. Postupně se tak začnou dítěti vytvářet první představy o penězích, jejich získávání, ale také o jejich hodnotě, resp. dítě bude už odmalička chápat, že peníze nejsou samozřejmostí.

Předškolákovi už ukažte, že peníze mohou „dojít“

Malé děti zatím nedokáží domyslet variantu, že by peněz bylo málo, že by druhý z rodičů vydělával málo na pořízení všeho, co by si dítě přálo. Ale předškolní věk je dobou, kdy už mu je potřeba ukázat i tuto stránku peněz. Že zkrátka mohou „dojít“ nebo že se na ně někdy musí chvíli počkat.

Vztek v obchodě? Nejste první ani poslední!

Všichni rodiče si prožili momenty, kdy si jejich dítě umanulo na věc, kterou mu ale odmítli koupit. Do jistého věku nepomůže žádné vysvětlování, protože emoce u malých dětí vedou na plné čáře. To ovšem neznamená, že byste měli situaci přehlížet s tím, že z toho vyroste.

Ano, vyroste, ale na vás záleží, jestli s pochopením nebo v opozici. Proto se ještě před návštěvou obchodu dohodněte, kolik věcí si dítě může dát do košíku (jedny sušenky, jedno pitíčko apod.). Ukažte mu, že i vy máte seznam, co budete kupovat.

Během nákupu na dohodě trvejte, i za cenu hlasité a srdceryvné scény. U většího dítěte se dohodněte, že tu věc, co si vybralo navíc, si bude moci koupit příště (pokud se nejedná o něco, co si nepřejete, aby mělo, a zároveň jde o zboží z běžné nabídky). Až se dítě uklidní, znovu si situaci proberte – vaši původní dohodu i to, že peníze jsou omezené, proto je nelze bezhlavě utrácet. Vždyť i vy nakupujete podle seznamu.

Peněz není neomezené množství

Jak dítěti nechat prožít pochopení, že peněz nemáte nekonečné množství? Zase hrou. Předškolní dítě už počítá, většinou alespoň do desíti. Hrajte proto obchod tak, že každá věc bude stát jednu korunu a že kupující bude mít jen omezený počet „korunových mincí“ k útratě.

Když si dítě vybere víc zboží, než na co má peníze, řekněte mu, ať jede (v rámci hry) pracovat a vydělat si další peníze, že vy mu v obchodě vybrané věci zatím odložíte. Anebo ať si odnese jen to, co může zaplatit, zbytek si koupí příště. Právě takovou hru pak dokáže promítnout do reality, zejména když mu budete připomínat, že je to stejné, jako když máte obchod doma.

I v pokladničce má dítě jen určité množství peněz

Předškolák může mít svou pokladničku, do které mu budete dávat drobné. Mohou být jako pozornost od babiček a dědečků nebo jiných příbuzných, drobné z nákupu, který vám dítě pomohlo zaplatit nebo třeba vyskládat do auta atd.

I tady uvidí, že se peníze samy nenamnoží. A že když si za ně s vámi půjde koupit zmrzlinu, peníze naopak ubudou. Také mu říkejte, na kolik jakých věcí mu jeho úspory právě vystačí. Třeba na tři točené zmrzliny nebo na jedno malé autíčko, na jednu sadu tvoření s nalepovacími kamínky atd. Občas se domlouvejte, kdy a co s dítětem půjdete za jeho penízky koupit (a běžte). Postupně si tak udělá základní představu o hodnotě peněz.

Na prvním stupni už potomkovi zcela svěřte jeho první peníze

Zatímco ve školce nebudou příležitosti si cokoliv koupit, ve škole už se nabízet začnou. Dítě bude chtít samostatně používat peníze, co dostane formou kapesného. Rozhodně mu to nezakazujte. Dohodněte se na kapesném, které bude dostávat s tím, že je může utratit opravdu za cokoliv, ovšem zatím jen do výše částky, kterou má.

První samostatné nákupy

Jako kapesné tu poslouží pár drobných, ale na týdenní bázi. Dítě na prvním stupni ještě nedokáže plánovat na měsíc, i spousta dospělých s tím má problém. Když mu dáte kapesné každé pondělí, bude to pro něj jasný časový horizont - a brzy se naučí s tím počítat. Samozřejmě si s ním povídejte o tom, co si koupilo!

Pokud dítě vezete do školy i ze školy, a tak nemá možnost samostatného nákupu cestou z ní, brávejte ho s sebou na běžné nákupy, kam si vezme i své penízky a bude je moct utratit za to, co si vybere. Nezdravé pamlsky mu jednou za čas dovolte, ale tady (v oblasti stravy) je potřeba začít na něj působit i jinak než zákazem. Třeba dohodou a s náležitým vysvětlováním.

Našetří si nebo ne?

Dítě samo uvidí, kdy na různé věci má a kdy ne, bude se muset samo rozhodovat, čemu dá přednost, a když bude plánovat třeba dražší nákup, začne na něj šetřit (anebo to rovnou vzdá). Když peníze dojdou, bude muset počkat na další do dalšího pondělí – stejně jako vy rodiče, když čekáte na výplatu (proplacení faktur).

Tím si dítě vytvoří zkušenost, že s penězi se musí zacházet rozvážně a plánovat jejich použití. Postupně se začne ukazovat, jaký typ vaše dítě je, zda spořivý nebo spíš požitkářský. Můžete postupně otevírat téma dlouhodobějších úspor.

Na druhém stupni dítěti nabídněte peníze „na kartě“, úspory, investice a též mu dovolte první dluhy

Dítě na druhém stupni má už plno zkušeností s hotovostí, a tak přichází čas na bezhotovostní peníze na běžném účtu a také na platební kartu. Do 15 let s ní zaplatí jen v kamenném obchodě (nikoliv na internetu – většinou s výjimkou kreditu u mobilního operátora) a vybere si hotovost, či na kartu hotovost zdarma vloží.

Orientace v online bankovnictví

Díky virtualizaci jeho úspor se naučí orientovat se v online bankovnictví a používat debetní kartu tak, aby neztrácelo přehled o zbývající částce na účtu. Od 15 let bude mít jeho platební karta plnohodnotné funkce debetní karty. Kapesné už můžete posílat jen jednou za 14 dní nebo dokonce jednou za měsíc.

Spoření a investice

Dítěti také vysvětlete, k čemu slouží spoření a k čemu investice a založte s ním jeho spořicí účet a také investiční účet (podílový fond nemovitostní fond, zlato apod.), vysvětlete mu dlouhodobost investic, ale postupně je během let sledujte, jak se vyvíjejí.

Že má dítě stavební spoření, které každých šest let obnovujete (vždy v době, kdy je akce na smlouvu bez poplatku), považujme za samozřejmost. Právě úspory ze stavebního spoření se pak skvěle hodí na investování.

První setkání s dluhy

Na druhém stupni by dítě již mělo být schopné pochopit i princip dluhů. A je na vás, abyste mu je představili v konstruktivním světle. Když touží po „rozumné“ věci, ale nemá na ni, nabídněte mu půjčku z vašich peněz. Dohodněte si pravidla splácení (hned jak dostane kapesné, tak vám odešle jeho dohodnutou část) a trvejte na nich. Jestli dovolíte více dluhů současně, to už si musíte promyslet sami.

Středoškolák by měl získaná pravidla i dovednosti již jen upevňovat

Pokud budete postupovat navrženým tempem, bude středoškolák umět už vše, co ve světě financí potřebuje ke spokojenému přežití bez velkých finančních a dluhových stresů. Takže už jen upevňujte odmalička vštěpovaná pravidla a uvidíte, že ani jako dospělý se váš potomek ve velkém světě výdělků, úspor, investic a půjček rozhodně neztratí.

Jak to shrnout?

Hrubou časovou mapu, jak dítěti představovat svět peněz, jsme představili již začátkem článku. Tak jen zopakujme, že každé dítě je jiné, a tak některému můžete investice a půjčky ukázat již na prvním stupni, jiné k nim (zájmově) dozraje třeba až těsně před nástupem na střední školu.

Do života „dospěláka“ byste ale vždy měli svého potomka pouštět s plnou výbavou finanční gramotnosti, včetně virtuálních peněz na účtu a na kartě, investic, úspor a půjček. Měl by vědět, že vše jsou finanční nástroje, které se dají šikovně použít, každý v jiné situaci, ale vždy s rozmyslem a jasným plánem. Nikdy nespoléhejte na to, že tohle za vás udělá škola!

Důležitou součástí finančního zajištění je i životní pojištění, nastavené pro situace, kdy člověk ztrácí schopnost pracovat – vážný úraz, vážná nemoc, trvalé následky, invalidita a samozřejmě smrt. Ale to už je zase další kapitola.

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářích.