Jak si správně nastavit životní pojištění?

Lenka Rutteová     Publikováno 08.04.2020 Rada | Pojištění

Jak si správně nastavit životní pojištění?

Slyšeli jste již někdy o Kodexu mobility, který se v České republice, tedy na jejím bankovním trhu, zavedl již v roce 2009, nejprve jako nepovinný, ale od března 2017 coby zcela povinný standard chování banky?  Oficiální název je Standard mobility klientů a jeho autorem je Česká bankovní asociace. Víte, k čemu tento standard (kodex) banky zavazuje? A co z toho plyne pro vás, jaké výhody nebo nevýhody? Podle názvu kodexu je jasné, že se týká přecházení klientů mezi bankami. Je nastaven tak, aby byl proces pro klienty co nejjednodušší a hlavně provedený bez chyby. Pojďme si jej představit.

Horší než nepojistit se vůbec je pojistit se špatně

Nejhorší je v jakémkoliv pojištění situace, kdy je klient či jeho majetek pojištěn nesprávně. U životního pojištění není výjimkou, že se klientovi přihodí úraz, či mu je diagnostikována závažná choroba, ale na pojistném plnění nedostane vůbec nic nebo jen minimální částku, protože byl pojištěn nesprávně.

 


 

V takovém případě pojišťovna bohatě vydělala, a poradce, se kterým se pojištění uzavíralo a který byl odměněn značnou provizí, je zcela z obliga. Klientovi zůstanou jen oči pro pláč nad zbytečně zaplaceným pojistným, k tomu spousta starostí, jak se zajistit finančně, když se do práce či k podnikání třeba půl roku nedostane nebo když mu zemřel partner, takže je rodina najednou bez jeho příjmu, i když byl původně obmyšlenou osobou.

Životní pojištění není spoření

Vsuňme si malou poznámku o tom, že životní pojištění není dobrým prostředkem k investování svých úspor. Patří totiž k nejdražším možným investicím. Životní pojištění slouží ke krytí rizik. Nikdo přece dopředu nevíme, zda se nám někdy stane úraz, jestli onemocníme vážnou chorobou, jestli budeme z důvodu nemoci nebo choroby invalidními nebo zda budeme mít vážné trvalé následky úrazu, o předčasné smrti ani nemluvě.

A právě finanční krytí v době, kdy se pojištěnému něco z výše zmíněných rizik přihodí, to je smysl životního pojištění. Domy a auta si pojišťujeme celkem automaticky, vlastní schopnost pracovat a zajistit tím sebe a svou rodinu finančně, to už nikoliv. Jenže když se podíváme na dávky od státu v době nemoci či invalidity, na vdovský nebo vdovecký důchod, je najednou všem jasné, že to k životu a živobytí není. Pojistné plnění ze životního pojištění však ano.

Jek se tedy pojistit správně?

Univerzální recept na správné životní pojištění samozřejmě neexistuje. Ale dají se najít obecná pravidla, kterými se lze řídit, a jejichž dodržení zajistí správně uzavřenou životní pojistku. Pojďme se na ně podívat.

Aby mělo životní pojištění dostatečný efekt, je podle dlouhodobých statistik pojišťoven vhodné jej nastavit v těchto pojistných částkách:

  • smrt nemocí i úrazem (tzv. obecná smrt): 3 – 5 ročních příjmů plus výše závazků v podobě úvěrů (lze nastavit s klesající částkou
  • vážné choroby: 1 – 3 roční příjmy
  • invalidita nemocí i úrazem (tzv. obecná invalidita): 3 – 5 ročních příjmů
  • trvalé následky úrazu: 3 – 5 ročních příjmů
  • pracovní neschopnost nemocí i úrazem: v případě zaměstnance stačí polovina běžného denního příjmu, celý běžný denní příjem je nutný u podnikatele, který si neplatí nemocenské pojištění
  • bolestné: polovina běžného denního příjmu zaměstnance nebo celý denní příjem podnikatele
  • hospitalizace nemocí i úrazem: polovina běžného denního příjmu zaměstnance nebo celý denní příjem podnikatele

Háček může být i ve zdravotním dotazníku

Někdy se stane, že i když byl klient pojištěn na rozumné částky, životní pojištění mu nakonec není moc platné, protože omylem nebo i vědomě nenapsal do zdravotního dotazníku vše, na co se kdy léčil, ale také všechny vážnější úrazy. Nebo podlehl lákání pochybného poradce, který mu tvrdil, že když něco málo zatají, bude mít levnější pojistku.

Výsledkem pak bývá, že pokud se stane pojistná událost a pojišťovna při jejím vyšetřování najde nesrovnalosti mezi zdravotním dotazníkem a mezi lékařskými záznamy k tomu datu, pojišťovna pojistné plnění radikálně zkrátí nebo jej neposkytne vůbec – za pokus o podvod.

Takže do zdravotního dotazníku je nutné vždy uvést veškerá důležitá fakta, i když to ve výsledku povede k několika výlukám nebo ke zdražení pojistky. Je výhodnější být pojištěn dráž, ale správně, než platit nižší pojištění, ovšem ve výsledku nebýt pojištěn vůbec.


Sledujte výluky v  pojistných podmínkách

Některé pojišťovny a priori vylučují některá pojistná rizika ze svých pojistných smluv, nejčastěji například „záda“. Které výluky to jsou, lze snadno zjistit z obecných pojistných podmínek, které vždy najdete na webu pojišťovny a které musejí být součástí smlouvy (alespoň formou odkazu).

Pojišťovna si pak může nastavit i konkrétní výluky u konkrétního žadatele o pojištění (v návaznosti na zdravotní dotazník). To už je vždy součástí samotné pojistné smlouvy, o výlukách souvisejících s konkrétním klientem se klient musí dozvědět ještě před tím, než se rozhodne, zda pojištění vůbec uzavře.

U více nemocných osob je totiž pak výhodnější spořit si na horší časy, než platit drahé pojištění s minimem krytých rizik. 


Než budete hlásit úraz, zjistěte si, co vlastně je úrazem

Dalším chybným krokem, který udělala již spousta pojištěných, je nesprávné nahlášení úrazu. Úrazem totiž není každé zranění. Ale pouze to zranění, které nastalo jako následek vnějších neočekávaných příčin a hlavně náhle.

Některé druhy poranění může pojišťovna vyhodnotit jako následek opotřebení těla nebo nemoci, nikoliv coby následek úrazu.

Obecně lze říci, že úraz je následkem pádu nebo nárazu do čehokoliv, ale bez zavinění ze strany zdravotního stavu klienta. 


 

Za úraz se proto bude považovat zlomená noha coby následek uklouznutí a pádu v koupelně. Ale pozor, pokud pádu nepředcházelo uklouznutí, nýbrž závrať, nejde o úraz, nýbrž o následek projevu choroby. 

S hlášením pojistné události byste se proto měli obracet na svého pojišťovacího zprostředkovatele, který dokáže vyhodnotit, o jakou událost jde, a podle toho vám doporučí způsob jejího nahlášení. 

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Vystudovala Ekonomicko správní fakultu Univerzity Pardubice a doktorské studium na Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě. Více

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.