Není nemoc jako nemoc, úraz jako úraz. Zkrátka co pojišťovna, to jiný přístup!
Všechna připojištění k životnímu pojištění vypadají na první pohled stejná: vážná choroba, úraz, hospitalizace, pracovní neschopnost apod. Teprve až si otevřete obchodní či pojistné podmínky, zjistíte, že každá z pojišťoven rozumí pod těmi pojmy něco jiného. A rozdíly jsou markantní! Vaši pojistnou událost plněnu mít nebudete, ale kdybyste se byli pojistili u jiné pojišťovny, plnění byste se teď dočkali. Jak je to možné?
Osnova
Zákon o pojišťovnictví řeší jen to nejzákladnější nastavení
Nyní žijeme v tržní, resp. ve smíšené ekonomice. Proto legislativa nemůže regulovat všechno do detailů. Tak typicky soukromý byznys, jakým životní pojištění prostě je, se dá legislativou okleštit jen v tom nejzákladnějším. Detailní nastavení životního pojištění a též podmínek pro výplatu pojistného plnění, to už je na jednotlivých pojišťovnách.
Právě v těchto detailech si životní pojišťovny konkurují nejvíce. Nabídnou různou úroveň pojištění za různě vysokou cenu a při různých podmínkách, výlukách apod. Na nás coby klientech pak je tyto rozdíly vysledovat - a zvolit si variantu pojištění (a pojišťovnu) nejvýhodnější pro naši situaci a povahu.
Jenže právě na ten výběr spousta z nás „kašle“. Někdo proto, že je líný, ale někdo jen proto, že se předem mýlí - považuje nabídku životních pojištění za v podstatě stejnou napříč celým trhem. Jenže tento omyl může pojištěného přijít velmi draho. Přitom naprosto zbytečně.
Odhlédněme teď o toho, kolik informací bychom měli dostávat o pojišťovacího zprostředkovatele. Je dobré mít sami vlastní (alespoň základní) přehled o tom, jak to v životním pojištění chodí. Podívejme se na nejčastější rozdíly v připojištěních k základnímu životnímu pojištění. Následující řádky berte jako inspiraci, kam v dokumentaci pojišťovny nahlédnout, nebo na co se svého „pojišťováka“ ptát především.
Tip: Podívejte se na výčet základních pojmů z oblasti životního pojištění a jejich stručné vysvětlení
Vážná choroba a doba jejího léčení
Co je vážnou chorobou, to se dá jen těžko specifikovat několika slovy, navíc by každý lékař napsal do pomyslného seznamu jiné diagnózy. Stejným způsobem se k vážným chorobám stavějí i životní pojišťovny, napříč celým trhem.
Některé jsou omezeny na tři až čtyři diagnózy (většinou mozková příhoda, infarkt myokardu a některý typ nádoru v určitém stádiu) – nic jiného pro ně vážnou chorobou není. Jiné mají v seznamu i desítky onemocnění, včetně kterékoliv rakoviny (hádáte správně, některé životní pojistky mají většinu rakovin ve výlukách). A aby toho nebylo málo: jedna pojišťovna umí nabídnout několik variant rozsahu pojištění vážných chorob.
Vraťme se ještě k rakovině: když už pojišťovna rakovinu mezi vážnými chorobami má, můžete narazit na to, že pojišťuje pouze nádory pohlavních orgánů, nikoli tuto chorobu obecně, ať se najde v těle kdekoliv. Ve výlukách se někdy objevují též melanomy.
Naopak příjemnou novinkou je u několika pojišťoven proplácení pojistného plnění nádorů již ve fázi „in situ“ (v počátečním stádiu). Zahrnovány bývají i tzv. premaligní stavy, které mohou vést k nádorovému bujení. Změna je natolik čerstvá, že ji některé z pojišťoven ještě nezapracovaly do pojistných (obchodních) podmínek – plnění v rámci svého pojištění zaručují zatím „jen“ veřejným příslibem. Ten je ale stejně závazný jako smluvní podmínky.
Rakovina však není jedinou vážnou chorobou, kterou některé pojišťovny nepojistí v plném rozsahu. Jmenujme ještě například Alzheimerovu chorobu, roztroušenou sklerózu, Parkinsonovu chorobu, bakteriální meningitidu, chronickou obstrukční plicní nemoc, selhání vnitřních orgánů apod. Některé patří i do kategorie dědičných.
Úraz a doba jeho léčení, trvalé následky
Diagnózu úrazu stanovuje nejčastěji chirurg, podložit ji musí zobrazovací metodou (ultrazvuk, rentgen, magnetická rezonance apod.), zejména pokud se jedná o vnitřní záležitost, např. natržený sval, nalomenou kost, vymknutý prst atd. Tady byste si asi řekli, že pojišťovny nemají v čem kličkovat. Jenže mají.
Sestavují si totiž „oceňovací“ tabulky, do nichž u každého typu úrazu napíší, zda jej vůbec plní, a pokud ano, tak jaká je doba jeho léčení. A pojistné plnění v podobě odškodnění (bolestného) pak vyplatí podle tabulky. Že jste měli komplikovanější případ nebo se prostě hůře hojíte, nebude tyto pojišťovny zajímat. Musím však uvést jednu nepopiratelnou výhodu: pojistné plnění se dá vyplatit hned.
Na trhu ovšem potkáte i takové nabídky pojištění, kde se bolestné vyplácí na základě skutečné doby léčení. Tu do zprávy uvede samozřejmě lékař. Tabulky tato pojišťovna mívá také, ty však slouží jen jako orientační podklad. I zde ale můžete natrefit na vyloučení některých úrazů z plnění. Nevýhodou je nutnost čekat s pojistným plněním na ukončení léčby (vyjma opravdu dlouhých průběhů, kdy pojišťovna průběžně vyplácí zálohy na pojistné plnění).
Trvalé následky úrazu a progrese plnění
Trvalé následky úrazu se odškodňují s různě vysokou progresí (násobkem sumy, na niž bylo uzavřeno pojištění). Zatímco někde jsme na čtyřnásobku, jinde se potkáte i s osminásobkem a více. Dodejme, že progresí se stanovuje ten finanční základ, z něhož se pak vypočítá procentuální částka – a tou je samotné pojistné plnění.
Pracovní neschopnost a karenční doba
Značné rozdíly najdeme i v pojištění pracovní neschopnosti, ať vznikne úrazem nebo nemocí. Někde se bude plnit od 29. dne, jinde od 15 dne a někde třeba od 15. dne, ale zpětně – tedy za všechny trvání pracovní neschopnosti.
Logicky budou mezi těmito nastaveními největší cenové rozdíly napříč celým pojištěním. A na vás je, abyste zvážili, co se vám osobně vyplatí více. Někdy se dá nachomýtnout i k zajímavým slevám právě na pojištění pracovní neschopnosti.
Ještě pozor na výjimky: některé pojišťovny v podmínkách uvádějí, že pracovní neschopnost „na záda“ vůbec neproplácejí, jiné jen se značnými omezeními. A pokud jste potíže se zády už někdy měli, pojistného plnění se nedočkáte vůbec. I když, úplně vždycky to pravda není: některé pojišťovny jsou natolik férové, že jakmile několik let nemáte s nemocí nebo s danou částí těla problém, berou ji jako vyléčenou - a pojistí vás i pro tyto případy úplně od začátku (jako byste je ve zdravotním dotazníku nikdy neměli uvedeny a pojistné plnění se tu předtím nekonalo).
Hospitalizace a karenční doba
Že se pojišťuje obecná hospitalizace (z jakékoliv příčiny) nebo i jen hospitalizace úrazem, už jsme rozebírali v předchozích textech – např. Jak si správně nastavit životní pojištění. Pozor tedy, z jaké příčiny si hospitalizaci sjednáváte. Najdete i pojištění doprovodu – když je hospitalizováno vaše dítě.
Rozdíly potkáte též v karenční době. Co to je? Je to minimální počet půlnocí, které musíte v nemocnici strávit, abyste na pojistné plnění dosáhli. Někde stačí jedna půlnoc, jinde se vyžadují alespoň tři. Vyloučeny mohou (ale nemusejí) být hospitalizace z důvodu těch chorob, které už máte uvedeny ve zdravotním dotazníku.
Co si odnést?
Výběr životního pojištění není otázkou chviličky. Trh je zaplněn spoustou nabídek s naprosto rozdílnými parametry – a rozhodně se nevyplatí sáhnout po životku jen tak „namátkově“. Pečlivý výběr je opravdu nutný. Měli byste jej přizpůsobit nejen vaší finanční situaci a věku členů vaší rodiny, ale zohlednit i váš životní styl a dědičné sklony (anamnézu vašich přímých předků).
Do výběru pojištění je třeba jít s vědomím, že každá pojišťovna plní trochu jiný rozsah pojistných událostí, za jiných podmínek a v jiné výši – ať už z oblasti vážných chorob, úrazů, hospitalizace nebo pracovní neschopnosti. Jinak se také staví k výpočtu dní, za něž pojištěnému náleží odškodnění, nebo k určení základu, z nějž se počítá procentuální odškodnění za trvalé následky. Ale kde tyto informace najít? Pátrejte v „Pojistných podmínkách“.
Zdroje: Zákon o pojišťovnictví / Stránky jednotlivých pojišťoven
Autor článku:
