Pojmy v životním pojištění aneb s čím se potkáte ve smlouvách o životku
Podívejte se, s jakými pojmy se můžete potkat, když se ponoříte do životního pojištění. Možná si chcete sjednat smlouvu, možná jen přečíst, co v ní vlastně máte sjednáno, případně si ji trochu poupravit. V našem mini slovníčku najdete to nejčastější, s čím se u “životka” můžete setkat a o čem byste vždycky měli vědět, co to vlastně znamená.
Životní pojištění je jednou z mnoha částí trhu s pojištěním. Jeho opakem je pojištění neživotní (a v obou případech mluvíme o pojištění osob). Připomeňme, že další velkou skupinou je pojištění majetku. Jaké jsou typy životního pojištění? Prohlédněte si detaily jednotlivých typů životních pojistek.
Pojmosloví životního pojištění
Pojďme si udělat základní přehled o slovech, která se v pojišťovacím slovníku často objevují a o kterých byste měli vědět, co znamenají:
- nahodilá událost – základní princip pojištění – veškeré pojištění lze sjednat pouze na nahodilé události, tedy na situace, o nichž se předem neví, zda nastanou. Například pokud má někdo diagnostikovanou chorobu, která běžně vede k invaliditě, nelze invaliditu z nemoci pojistit, protože už nejde o náhodnou událost, ale o předem očekávaný vývoj situace. Invaliditu lze v tomto případě pojistit pouze z úrazu
- pojištění – smlouva mezi pojistníkem (klientem) a pojistitelem (pojišťovnou), ve které je stanoveno, kolik bude poštovna vyplácet pojištěnému (pojistníku) v případě, že dojde k některé z nasmlouvaných událostí, plus za jakých podmínek. Pojištění bývá uzavíráno na hlavní pojistnou událost (v případě životních pojistek je to smrt), ostatní události se pojišťují formou volitelného připojištění
- pojistka - písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy
- připojištění – doplňkové pojištění k pojištění hlavnímu. U životních pojistek se hlavní pojištění vztahuje na smrt, připojištěny bývají nemoci, úrazy, invalidita, hospitalizace, pracovní neschopnost apod.
- pojistitel – pojistitelem je pojišťovna, ten subjekt, který pojišťuje, inkasuje peníze a vyplácí případná pojistná plnění
- pojištěný – pojištěným je každý, kdo je smlouvou o pojištěný pojištěn. Nemusí ji platit, stačí, že je ve smlouvě pojištěn. Často se používá třeba pro děti, kterou pojištěny, ale pojistku platí rodiče
- pojistník – jde o člověka, který je na smlouvě v roli toho, kdo bude pojištění platit. Nemusí být pojištěn, smlouva může být sjednána například na jeho dítě. Pojistník ale samozřejmě může být zároveň i pojištěným – tam, kde se jedná o pojištění toho člověka, který jej i platí
- pojišťovací zprostředkovatel nebo agent – osoba, s níž pojistník sjednává pojištění. Zprostředkovatel sjednává pro kteroukoliv pojišťovnu, agent pouze pro jednu, pro niž pracuje
- vinkulace pojištění - příkaz pojistníka (pojištěného), aby pojistné plnění bylo vyplaceno třetí osobě, zpravidla věřiteli pojištěného (banka v případě hypotéky apod.). Vinkulací může být i vázání výplaty pojistného plnění na splnění dohodnuté podmínky
- pojistné – platba (cena) za nasmlouvané pojištění a připojištění
- zdravotní dotazník – veledůležitá součást životního pojištění. Pojišťovna si předem zjišťuje, v jakém zdravotním stavu je zájemce o pojištění. Nelze pojistit na nemoc, která propukla ještě před uzavřením pojištění. Pojistit se dá jen na nečekané události. Kdo ve zdravotním dotazníku lže nebo zatajuje, nemusí se peněz z pojistného plnění vůbec dočkat (ale přitom pojištění platil třeba desítky let)
- pojistné riziko – nahodilá událost, pro niž se pojištěný pojišťuje. Typickými riziky jsou úraz, vážná choroba, hospitalizace, smrt, invalidita atd.
- pojistná částka – suma, na kterou je pojištění sjednáno. Pojistné částky se stanovují zvlášť pro pojištění a pro všechna nasmlouvaná připojištění. Pojistná částka může být konstantní, klesající a může se při pojistném plnění dokonce i násobit (progrese), což je typické pro trvalé následky úrazu. Někdy se pro pojistné částky používá pojem „pojistné krytí“
- pojistná událost – náhodná událost, která se stala pojištěnému a kterou měl zároveň pojištěn. Například úraz kolene, smrt z vážné choroby, hospitalizace. Někdy se nazývá též „škodnou událostí“
- likvidace pojistné události – proces vyhodnocení výše škody a její náhrady klientovi, a to podle předem dohodnutých podmínek pojištění
- pojistné plnění - částka, kterou pojišťovna vyplatí pojištěnému (či pojistníku) po nahlášení a prozkoumání (likvidaci) pojistné události
- pojistná doba – doba, po kterou jednotlivá pojištění a připojištění trvají – na jak dlouho byla sjednána
- osoba obmyšlená – této osobě se vyplácí pojistné plnění v případě úmrtí pojištěného
- osoba oprávněná – pokud je obmyšlenou osobou nezletilý, peníze jsou vypláceny oprávněné osobě
- doba čekací – na počátku pojištění se nikdy neplní vážné choroby, pojišťovna vždy čeká minimálně dva měsíce, než je připojištění na choroby platné. Důvod? Ochrana před vypočítavostí pojištěných
- doba karenční – v tomto případě jde o dobu, po kterou musí pojistná událost trvat, aby pojišťovna vyplatila pojistné plnění. Například u pracovní neschopnosti to bývá často 28 dní. Pojistné plnění se tedy vyplatí za pracovní neschopnost až od 29. dne dále. U hospitalizací pojišťovny často vyžadují alespoň tři půlnoci
- výluky z pojištění – velmi důležitá pasáž k pročtení – pojišťovny vyjmenovávají v této části smlouvy všechny situace a události, na které se pojištění nevztahuje, nebo při kterých se pojistné plnění bude snižovat. Kdo byl již jednou v pracovní neschopnosti se zády, tomu některé pojišťovny už znovu takovou událost neproplatí. Některé pojišťovny pojišťují více vážných chorob, jiné méně apod. Velká omezení si pojišťovny kladou například u pojistných událostí proběhnuvších pod vlivem alkoholu
- všeobecné pojistné podmínky – obchodní (smluvní) podmínky každého pojištění. V nich je stanoveno vše důležité, co je nutné o pojištění vědět ještě před jeho uzavřením
- investice neboli rezerva – některé pojistky se uzavírají na vyšší částky, než jsou náklady na pojištění s tím, že se přebytek investuje. Dlouhodobé zkušenosti ale ukazují, že nejde o dobrý způsob investování, ani po započtení daňových úlev. Náklady na správu investice jsou tady totiž obrovské
- podíl na zisku – týká se smluv, u nichž se nejen pojišťuje, ale tvoří se i rezervy. Podíl na zisku se počítá z investovaných rezerv
- daňová uznatelnost – náklady na životní pojištění se dají odečítat z daňového základu, ovšem jen při splnění několika podmínek. Pojištění musí být uzavřeno na minimálně 5 let, minimálně do věku 60 let a musí se v rámci něj tvořit rezervy (investovat)
- smrt obecná - asi vás napadne, jaká jiná smet ještě může nastat. Může. Pojišťovací trh zná totiž tři typy úmrtí: smrt úrazem, smrt nemocí a smrt obecnou, jinými slovy úmrtí na nemoc i úraz. Vždy pozor, jaký způsob úmrtí si necháváte pojistit. Podobně je tomu u invalidity
- denní odškodné – jde o pojistné plnění týkající se typicky úrazu, hospitalizace, pracovní neschopnosti, zkrátka těch pojistných událostí, kde se pojistná částka vyplácí na základě počtu dní, po něž pojistná událost trvala (někdy mínus karenční doba, viz níže)
- bolestné – jde o denní odškodné u úrazu, někdy též u vážné choroby
- úraz – lidé často chybují v hlášení úrazu jen proto, že nevědí, co pojišťovna za úraz považuje. Úrazem je vždy jen a pouze náhodná událost způsobená vnější příčinou. Musí jít o náraz, pád způsobený například zaškobrtnutím o nečekanou překážku apod. Nikdy například pád po zatočení hlavy nebo z omdlení (to je jen následek nějaké nemoci, fyzického stavu). Úraz musí být prokázán na rentgenu, ultrazvuku či jinou zobrazovací metodou – bez ní by se jednalo jen o zhmožděninu nebo dokonce o nic. Diagnóza z chirurgie, ale bez rentgenu či jiné zobrazovací metody je pro pojišťovnu nedostatečným doložením úrazu
- trvalé následky úrazu – jedno z připojištění, které se vztahuje na trvalé poškození zdraví způsobené úrazem. Jak pojišťovna počítá jaké následky, je vždy stanoveno v oceňovacích tabulkách
- oceňovací tabulky – tabulka se stanovenými dny léčení úrazu, stanovenými indexy a procenty přepočtu trvalých následků úrazu na pojistné plnění, tabulka s vyjmenovanými vážnými chorobami, které jsou v rámci smlouvy pojištěny apod.
- indexace – tzv. ochrana pojistného krytí před inflací. Pravidelně se o inflaci nebo o předem dohodnuté procento navyšuje jak pojistné, tak nasmlouvané pojistné částky
- odkupné – pokud se v rámci pojištění také investovalo, ale pojistník chce smlouvu zrušit, vyplatí mu pojišťovna tzv. odkupné. Nikdy to nebude 100 % naspořené částky plus její zhodnocení, odkupné se pohybuje okolo 60 %, často i méně. Vše záleží na dobře trvání smlouvy – v jejích počátcích jsou dokonce hodnoty účtu v mínusu, takže by pojistník při rušení smlouvy ještě doplácel
- penze ze životního pojištění – tam, kde se dělaly rezervy, a investovalo se, se možná nakupila jistá částka. Ta je při dožití se nasmlouvaného věku (min. 60 let) připravena k vyplacení, podobně jako u penzijního spoření. Vyplácet se může jednorázově, v několika výplatách anebo doživotně
- promlčecí lhůta pojistné události – lhůta daná zákonem, během níž lze nahlásit pojistnou událost a získat za ni pojistné plnění. Po uplynutí této lhůty již pojišťovna plnění nevyplatí, přestože byla událost pojištěna (ale nebyla včas nahlášena). Promlčecí lhůta se pohybuje v řádu let
- zproštění od plateb pojistného – některé pojistné události zakládají nárok na zproštění plateb pojistného. Nejčastěji jde o invaliditu, kdy pojištění, který se do invalidity dostal, je stále pojištěn na ostatní rizika, ale pojistné za něj hradí sama pojišťovna
- dlouhodobá péče neboli ztráta soběstačnosti neboli nemohoucnost – poměrně novým pojistným rizikem na českém trhu je nemohoucnost. Pojištěný tu získává peníze na to, aby si mohl u různého stupně nemohoucnosti zaplatit například pečovatelskou službu, pobyt ve specializovaném zařízení apod. Nemohoucnost se musí pojišťovat většinou ještě před odchodem do penze a chrání rodinu pojištěného před tím, aby musela s nemohoucím členem zůstávat celodenně doma, a přijít tak o své pracovní příjmy.
- souběžná pojištění – životních pojištění si lze sjednat více, a případnou pojistnou událost pak hlásit u všech sjednaných pojištění, též čerpat pojistné plnění ze všech sjednaných pojištění (u majetkového pojištění nelze).
Rezervotvorné životní pojištění vs. pojištění rizikové
Ve výše vypsaném výčtu hlavních pojmů jsme zmínili, že u životního pojištění se dají nastavit i investice. Takové pojištění nese název „rezervotvorné“, protože se hradí ve vyšších částkách, než jsou reálné náklady na pojištění. Rezervu pojišťovna investuje, a o vzniklý zisk se podělí s pojistníkem.
Naopak rizikové pojištění je to, které slouží jen jako pojištění, tedy celá částka je určena na náklady na pojištění a na nic dalšího. Na první pohled sice může rezervotvorné pojištění vypadat jako zajímavá investiční příležitost, navíc když si investici můžete odečíst z daní, ale skutečnost je přesně opačná. Detaily najdete v našem článku: Investice přes životní pojištění patří k těm nejdražším.
„Podpojištění?
S pojmem „podpojištění“ se setkáváme poměrně často. Ale životních pojistek se netýká. Pokud si sjednáte příliš nízkou pojistnou částku na kterékoliv z rizik životního (úrazového) pojištění, ve výsledku budete jen „nedostatečně pojištěni“. Takže vám pojišťovna nebude krátit nasmlouvanou výplatu plnění (jako se to děje právě v případě podpojištění auta, domácnosti, či celé nemovitosti).“
Jak to shrnout?
I obyčejný člověk by znát alespoň základy z oblasti životního pojištění. Navíc, před podpisem smlouvy o životním pojištění je nutné být stejně opatrný jako u podpisu smlouvy o půjčce. I zde jsou totiž obchodní podmínky, které je nutné znát předem. Soustřeďte se také na výluky z pojištění, a nikdy nelžete ve zdravotním dotazníku. Jen by se to obrátilo proti vám.
Životních pojistek si lze sjednat více. Pojistit lze jednotlivce i celou rodinu. A v podstatě jediným, komu se životní pojištění nevyplatí, je ten, kdo má zajištěny pasivní příjmy i na dobu, kdy bude práce neschopen, bude léčit vážnou chorobu, starat se o nemocného příbuzného, případně se stane invalidním.
Zdroje: Občanský zákoník, Zákon o pojišťovnictví
Autor článku:
