Jak velkou část příjmů sebere exekutor v roce 2019?

Publikováno 27.02.2019 Rada | Finanční mix

Jak velkou část příjmů sebere exekutor v roce 2019?

Pravidla pro určení nezabavitelné částky se mění vždy k prvnímu lednu daného roku. Takže naposledy se měnila k 1. 1. 2019. Letošní rok je však výjimečný v tom, že se částka budě měnit ještě jednou, a to k červenci tohoto roku. Bohatším dlužníkům pak zůstane vyšší nezabavitelná částka, což má lidi motivovat k tomu, aby si byli ochotní i v exekuci vydělávat více. Dnes se podívejme na současná pravidla platná od ledna, v příštím díle nahlédneme do změn platných od července 2019. A že nebudou zrovna malé!

Z čeho se může od ledna 2019 strhávat na exekuci?

Seznam druhů příjmu, na které exekutor může sáhnout, je poměrně dlouhý. Peníze na exekuci se mohou nechat splácet z těchto příjmů (nikdy však ve výši 100 procent):

  • ze mzdy,
  • z platu,
  • z příjmu z dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce,
  • z náhrady mzdy,
  • z podpory v nezaměstnanosti,
  • z podpory při rekvalifikaci,
  • z odstupného,
  • z důchodu,
  • ze stipendia,
  • z nemocenské,
  • z peněžité pomoci v mateřství,
  • z dávek státní podpory a pěstounské péče, které se nevyplácejí jednorázově (z přídavku na dítě, z rodičovského příspěvku),
  • z výsluhových příspěvků vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních složek a
  • ze zvláštních příspěvků k důchodu.

Z čeho exekutor v roce 2019 nesmí strhávat na exekuci?

Jsou zákonem definované příjmy, na něž exekuce nedosáhne. Pro první pololetí roku 2019 jsou to tyto příjmy:

  • z dávek pomoci v hmotné nouzi,
  • z jednorázových dávek sociální podpory,
  • z dávek sociální péče
  • z příspěvku na bydlení
  • dále se nesmí strhávat z důchodu ta částka, která jde na úhradu za pobyt v ústavu sociální péče a k tomu částka, které odpovídá výši kapesného v tomto ústavu.

Co je nezabavitelné minimum a nezabavitelná částka?

Jednoduše řečeno, nezabavitelné minimum je hranice, pod kterou exekutor již nesmí brát, tedy minimu, na které exekutor sáhnout nesmí, ať už jde z jakéhokoliv z příjmů, a to i z těch, na které exekutor jinak sáhnout může. Jednoduše řečeno: z příjmu, který může exekutor zabavit, vám musí vždy ponechat ono nezabavitelné minimum.

Nezabavitelné minimum se vypočítává z tzv. nezabavitelné částky, která je od ledna 2019 stanovena na 6 428,67 Kč měsíčně. Nezabavitelné minimum se pak dopočítává samostatně.

Výpočet nezabavitelné částky, která je podkladem pro nezabavitelné minimum, se provádí z životního minima a dále z normativních nákladů na bydlení. Pro výpočet se bere částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to vždy, ať vy sami žijete kdekoliv.

Jak se počítá nezabavitelná částka?

Letos jsou normativní náklady na bydlení nastaveny na 6 233 korun, k nim se bere třetina životního minima pro jednotlivce. Životní minimum jednotlivce dělá v roce 2019 stále 3 410 Kč. Když tedy k 6 233 korunám normativních nákladů na bydlení přidáme třetinu ze 3 410 na životní minimum jednotlivce, v součtu jsme na 6 428,67 korunách.

Pak jsou tu ještě nuance, například když dlužník živí manželku, manžela, děti, roste nezabavitelná částka o další koruny, konkrétně o 1 607,17 korun na osobu za měsíc. To samozřejmě neplatí v momentě, kdy dlužník dlužní právě na výživném. Pokud jsou v exekuci oba manželé, částka za děti se připočítá oběma.

Jak probíhá dopočet do nezabavitelného minima?

Obecné nezabavitelné minimum

Nezabavitelné minimum je hranice, nad kterou může být exekučně zabavený celý příjem. Minimum, které nesmí být exekutorem zabaveno, tedy obecné nezabavitelné minimum, se rovná součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, konkrétně jde v roce 2019 o součet 3 410 a 6 233 korun, tedy 9 643 Kč.

Osobní nezabavitelné minimum

Následně se při výpočtu osobního nezabavitelného minima postupuje takto: Nejdříve se zjistí čisté měsíční příjmy. Pokud jich má dlužník více, vždy se sčítají. Od čistých příjmů se odečte nezabavitelná částka, včetně navýšení na vyživované osoby, pokud nějaké jsou.  

A pokud tento odečet vyjde vyšší než obecné nezabavitelné minimu, tedy 9 643 korun, je tato částka (čistý příjem po odečtení obecného nezabavitelného minima) zabavitelná celá.

Například když má dlužník čistý příjem 20.000 korun, v domácnosti má manželku a dvě děti, má přednostní pohledávky, nezabavitelná částka my vyjde okolo 14 tisíc korun (14 167 Kč).

Nadále se pokračuje se třetinami

Částka obecného nezabavitelného minima (nebo nižšího výsledku vzniklého jako rozdíl čistého příjmu a nezabavitelné částky) se pak vydělí třemi. Třetina dělá v prvním pololetí roku 2019 maximálně 3 214 Kč

Jedna třetina náleží dlužníkovi, druhá třetina jde na přednostní pohledávky a třetí třetina na pohledávky nepřednostní. Pokud žádné nepřednostní pohledávky nejdou, zůstává i třetí třetina dlužníkovi. Jestliže však druhá třetina nestačí na úhradu přednostních pohledávek, bere se ze třetiny třetí.

Kolik tedy dlužníkovi nakonec zůstane?

Zabavitelná část příjmů (nad ono minimum), se přičítá ke druhé a ke třetí třetině. Dlužníkovi tedy ve výsledku může zůstat jen jedna třetina obecného nezabavitelného minima plus nezabavitelná částka. Od července nastanou menší změny v částkách, ale o tom až v příštím textu.

Co jsou přednostní pohledávky?

Speciální kategorií pohledávek hrazených formou exekuce jsou pohledávky přednostní. O co vlastně jde? Zde je seznam přednostních pohledávek, jak je definuje legislativa:

  • pohledávky výživného;
  • pohledávky náhrady za ublížení na zdraví;
  • pohledávky náhrady za úmyslné trestné činy;
  • pohledávky daní, poplatků a jim obdobných peněžitých plnění;
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění;
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
  • pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění;
  • pohledávky v příspěvku na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče;
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci;
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory;
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění;
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti či karantény.

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.

Sledujte nás na Facebooku

Dejte nám "Like" a mějte vždy přehled o novinkách ve světě financí