Koupě ojetého vozu - vše, co potřebujete vědět, než podepíšete smlouvu

Než začnete s výběrem

Než se vůbec pustíte do výběru ojetého auta, sami pro sebe si zhodnoťte, zda ojetinu opravdu potřebujete. Pokud už jste majitelem staršího vozu, už máte dobrou představu, co znamená takové auto provozovat. Ale jestli pořizujete vůbec první auto, zjistěte si, co znamená vlastnit ojetý vůz, jaké jsou (v průměru) nároky na jeho provoz a údržbu.

Možná byste víc ocenili car-sharing. Nebo koupi auta zcela nového, které je na několik příštích let v záruce. Jestliže vám na pořízení nového auta váš finanční polštář v současnosti nestačí, ale přesto byste o nové auto stáli, můžete využít leasing na auto, autopůjčku nebo i operativní leasing, při němž se o auto dokonce vůbec nemusíte starat.

Tím vás nechceme odradit od koupě vozu ojetého. Jen ukázat, že vždycky je víc než jedna možnost.

Jste rozhodnuti pro ojeté auto? Začněte počítat

Než se vůbec pustíte do výběru konkrétního auta, počítejte. Udělejte si představu o svém rozpočtu, o akceptovatelné ceně auta a následných nákladech na něj. U ojetých aut se doporučuje mít cirka 20 - 50 tisíc Kč stranou na opravy, výměnu pneumatik, baterie a dalších často opotřebovaných dílů.

Auto nemusíte zaplatit celé ze svého. Mnohdy je výhodnější si vzít autopůjčku, kterou budete postupně splácet. A vlastní finanční rezervu si ponechat na nečekané výdaje, ať už budou spojené s autem, nebo s čímkoliv dalším v domácnosti. Na spořicím účtu se vám bude i drobně zhodnocovat, čímž snížíte náklady na půjčku.

Máte představu o ceně? Můžete přejít ke konkrétním parametrům auta

Ujasnili jste si, kolik chcete do ojetého vozu dát, i odkud peníze vezmete. Už můžete sestavovat předobraz auta, co se chystáte koupit. Promyslete si:

• typ vozu - sedan, kombi, hatchback, liftback, coupé, SUV, MPV, off-road atd.
• pohon - benzín, LPG, CNG, diesel, hybrid, elektřina
• převodovka - manuální, automatická, polo-automatická
• rozměry a určení auta - do města, pro rodinu, do terénu aj.
• značka vozu
• stáří - jak staré auto jste ochotni akceptovat (samozřejmě s ohledem na počet kilometrů a předchozí údržbu)
• počet najetých kilometrů
• objem úložného prostoru, tažné, střešní nosiče, počet míst v autě atp.

Ohledně vozu lze do celkové skládačky předem poskládat i další prvky, ale snažte se nejprve o představu co nejobecnější. Teprve až si vyhlédnete skupinu vozů, můžete přidávat další parametry, a podle nich postupně třídit.

Kde hledat ojetá auta?

Typicky se ojeté vozy nabízejí v autobazarech. Ale to zdaleka není jediné místo, kde se dnes dá starší vůz sehnat. Prodávají i soukromé osoby - původní majitelé auta, též autosalony (stále více z nich si zakládá sekce s ojetými vozy jejich značky), nebo lidé, co vozí ojetá auta ze zahraničí. Takže možností mnoho.

Podívejme se, co se dá od prodejců aut očekávat:

• autobazary - profesionálové s širokou nabídkou aut. Sice nabídnou jakousi záštitu v podobě své velikosti a „služby zákazníkovi“, ale také umějí smlouvu sepsat tak, že ani v případě skrytých vad automobilu si na nich nic nevymůžete a reklamaci neuplatníte. I v bazaru se dá natrefit na vozy se stočeným tachometrem nebo s opravami po bouračce, o které však zákazníkovi neřeknou.
• dovozci ojetin ze zahraničí - podobné riziko jako u autobazarů, navíc Cebia osvědčení, kterým se často honosí, potvrzuje jen správnost na údajích tachometru. Že auto v zahraničí bouralo, už se v certifikátu nedozvíte. Zahraniční databáze má propojeny zatím jen CarVertical
• soukromí prodejci - může to být rodina, přátelé, známí. Nebo zcela cizí člověk, který si podá inzerát na prodej svého vozu. Čím lépe znáte majitele auta, tím lepší představu si můžete udělat o tom, v jakém stavu jeho auto bude. U cizích lidí nezbývá, než se spolehnout na informace od nich, na prohlídku auta, testovací jízdu a jeho ověření v databázi
• autosalony - neboli autorizovaní prodejci. Některé značky se pustily i do bazarového prodeje, kdy nabízejí auta, jejichž majitel pravidelně jezdil na servisní prohlídky. Navíc přidají servisní prohlídku zdarma a u mladších aut ještě i nějakou záruku. To samozřejmě nevylučuje možnost skryté vady v autě, ale minimalizace je to významná. Autorizovaný prodejce pravděpodobně nenabídne auto ze zahraničí.

Jak začít s hledáním

Nejlépe online. Všechny bazary, a často i běžní lidé, co prodávají své auto, jej mají nafoceno ze všech stran a inzerováno online. Plus podrobný popis vlastností auta, často i výčet servisních prohlídek v autorizovaném servisu a absolvovaných oprav, případně nehod.

Bývají vyjmenovány i zápory daného vozu - drobná poškození, vady aj. Od takových inzerátů hned neutíkejte. Prodejce se evidentně snaží předem maximálně informovat o zboží, které prodává. A je to znamení dobré (ale ani tak se na něj plně nespoléhejte).

Kde se setkáte s opakem, jako je rozmazaná fotka a nic víc, minimum informací, jen strohý inzerát - tam zvyšte ostražitost!

Jakmile máte favority, prověřte si je pomocí VIN kódu v databázích

O jaké databáze se jedná? Česká je Cebia, mezinárodní databáze má propojeny například CarVertical. A jak to funguje? Do systému vložíte VIN kód auta, o které byste měli zájem. A necháte si vyhledat všechny dosažitelné záznamy.

Český systém někdy nemusí stačit, auto mohlo být přivezeno ze zahraničí, a jeho současný český majitel už ho může nabízet jako české. Ale v Cebia databázi bude figurovat jen jeho česká historie - přitom bourat mohlo již dříve v zahraničí.

Služba ověření historie vozu je zpoplatněná stokorunovými částkami. Určitě vás finančně nepoloží. Právě naopak: může vám do budoucna zachránit spoustu výdajů s vozem, který jste si neověřili, a tudíž včas neodhalili, že byl bouraný a vážně poškozený.

Auta, která prošla vaší kontrolou VIN kódů, navštivte osobně

Dalším krokem je osobní návštěva prodejce, prohlídka a vyzkoušení vozu. Testovací jízdu nikdy nevynechávejte. Ujet byste s autem měli alespoň několik kilometrů, abyste cítili, jak jede se studeným, ale i s již rozehřátým motorem. Jak reaguje v různých jízdních situacích, jak brzdí, jestli v něm během jízdy něco nešramotí - zkrátka jestli auto s takovými vlastnostmi a v takovém stavu vlastně chcete.

Na osobní návštěvu s sebou vezměte profesionála

Je-li to jen trochu možné, vezměte s sebou na prohlídku osobu, která se v autech vyzná, a která dokáže odhalit běžné vady už na první pohled a poslech. Jestli není ve vašem okolí nikdo takový, zaplaťte si profesionála.

Sice je to další výdaj, ale opět se vám může násobně vrátit - když vás profík ochrání od koupě vozu vadného, do kterého byste brzy museli vložit spoustu peněz na výměny a opravy. Někteří prodejci souhlasí i s návštěvou auta v servisu.

Máte víc tipů po celé ČR? Pověřte profesionála, ať za vás auto prohlédne

Také je možné najmout si profesionály v místech, kde jsou auta nabízena. To vám ušetří čas a cesty po celé ČR, když se sešlo víc zajímavých aut na více místech. Profesionál vám dá vědět, zda je auto v pořádku, nebo jestli by do jeho nákupu raději nešel. Vypíše seznam případných vad, pošle detailní fotky, aj.

Vy se pak můžete rozjet na osobní prohlídku už jen tam, kde to vypadá na ojetý vůz ve stavu, jaký vám stále ještě vyhovuje. A vzít to třeba od toho nejlevnějšího.

Rozhodli jste se? Přichází řada na kupní smlouvu

Auto bez smlouvy nikdy nekupujte! Vždycky trvejte na smlouvě písemné, s podpisy a identifikací obou smluvních stran. Její vypracování není nijak složité. Stačí jen několik povinných náležitostí, viz níže.

Bazary ji mají unifikovanou a doplní pouze detaily vozu a jeho stavu. Někteří prodejci se s tím „nemažou“ a do smlouvy sprostě napíší, že je v autě nutná oprava nebo výměna úplně všeho - na takové smlouvy pozor, pak byste nevyreklamovali vůbec nic, žádnou skrytou vadu!

Jak má vypadat smlouva o koupi/prodeji ojetého auta

Aby byla taková smlouva platná - především vám, měla by obsahovat následující položky:

• kompletní identifikace prodávajícího a kupujícího - včetně adresy, data narození a čísla osobních dokladů nebo IČO, jde-li o živnostníka a DIČ, zastoupení - kde se jedná o firmu
• detailní identifikace prodávaného auta - tomuto bodu se věnujte pečlivě. Musí být zapsána jak značka, model, rok výroby, barva a VIN kód, tak i objem a číslo motoru, SPZ, barva karoserie, seznam příslušenství, dokumentace: číslo TP a OTP, dále informace o platnosti STK a emisí, počet předchozích majitelů, stav tachometru a datum poslední evidenční kontroly.
• cena, čas a způsob úhrady - v hotovosti, převodem, na splátky apod.
• prohlášení prodávajícího, že je výlučným vlastníkem vozu a mu nejsou známy žádné skryté vady
• seznam vad a poškození na vozidle, s nimiž byl kupující seznámen
• prohlášení kupujícího, že se řádně seznámil s technickým stavem vozu, je s ním srozuměn
• prohlášení kupujícího, že auto převezme do svého vlastnictví
• prohlášení obou stran ohledně přepisu vozidla v Registru - kdo jej na úřadu zadá, případně která ze stran připraví plnou moc (aby na registr nemuseli oba)
• vlastnoruční podpisy obou stran.

Podrobnosti jsme pro vás rozepsali v článku Kupní smlouva o prodeji motorového vozidla. Najdete v něm i obecný vzor smlouvy.

Jaká je záruka na ojetý vůz?

Při koupi auta od soukromé osoby se se zárukou počítat nedá - není to prodejce aut, který by se tím živil. A proto nemá povinnost poskytnout záruku. Tady lze případně jen soudně vymáhat vynaložené náklady na opravu skryté vady - a dokázat, že o ní prodávající věděl.

Při koupi v autobazaru nebo v autosalonu je záruka dvouletá. Tohle je zakotveno v Občanském zákoníku jako „odpovědnost za vady prodané věci“ - v pododdílu nazvaném „Zvláštní ustanovení o prodeji zboží spotřebiteli, § 2158 - § 2174b).

Prvních 6 měsíců prokazuje prodávající, že vada vznikla až po prodeji, nebo že o ní kupující věděl a souhlasil s ní. Zákon totiž říká: „Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.“ (§ 2161 odst. 2)

Dalších 18 měsíců trvání záruky je na kupujícím, aby prokázal, že vadu měl vůz již v době prodeje, ale on o ní nebyl informován. Pokud to prokáže, je povinností prodávajícího záruku dodržet a kupujícímu nahradit výdaje a škody spojené s touto vadou. Do záruky se samozřejmě nezapočítávají běžné vady odpovídající míře používání a opotřebení ojetého auta.

Přepis auta v Registru vozidel musí proběhnout do 10 dnů

Do 10 kalendářních dní od prodeje vozu je povinností prodejce nahlásit na Registr vozidel změnu majitele. K tomu je potřeba vyplnit formulář, na kterém se podepíše jak kupující, tak prodávající. Ten můžete mít připraven již k podpisu smlouvy - lze ho stáhnout přímo ze stránek Registru vozidel.

Na Registr mohou dojít oba (kupující i prodávající), ale není to nutné. Stačí podepsat plnou moc k přepisu vozidla na nového majitele a nechat tuto záležitost vyřídit jen samotného prodávajícího. On je tím, kdo u sebe stále ještě má nezbytné doklady - od vás potřebuje jen tu plnou moc. Pro přepis bude úřad vyžadovat kupní smlouvu, osobní doklad, doklad o pojištění, protokol o evidenční kontrole, technický průkaz vozidla a malý technický průkaz (ORV).

A kde Registr sídlí? V každé obci s rozšířenou působností (kde se vyřizují občanky, pasy). Registr nemá územní vázanost, takže ho může navštívit prodávající ve Vsetíně, přestože vy si pak auto převezete třeba do Bechyně.

Než s vozem odjedete, sjednejte mu povinné ručení

Od první jízdy ve vlastním autě už vás dělí jediný krok: povinné ručení. Bez něj na silnici nesmíte. A je fuk, že původní povinné ručení prodejce by mělo ještě nějaký ten pátek trvat. Prodejem auta pozbylo platnosti. Nové povinné ručení je na vás. Bez sjednaného „povinka“ neproběhne ani zápis auta do registru vozidel, na to nesmíme zapomínat.

Díky online vyřízení a okamžitým platbám vám tato povinnost nezabere víc než pár minut. V online srovnání povinného ručení se rychle zorientujete v nabídkách pojišťoven a vyberete takovou, co vyhovuje vašim nárokům na provoz auta. Možná vás budou zajímat i další důvody, proč si autopojištění vybrat a sjednat prostřednictvím online srovnávače.

Podívejte se, co tvoří a ovlivňuje cenu povinného ručení.

Budete potřebovat i havarijní pojištění?

Že povinné ručení kryje jen škody, co způsobíte někomu dalšímu, jistě víte. Proto: pokud máte autopůjčku, vřele doporučujeme havarijko. U leasingu je dokonce povinností (ale sjedná jej poskytovatel leasingu).

Havarijní pojistka se vyplatí i u celkem nové ojetiny, která nebyla zrovna nejlevnější, ale kterou jste hradili ze svého. Nebo když míříte s autem do zahraničí (jen pozor, havarijko nemusí platit všude). Sjednáváte-li si havarijní pojištění sami, zaměřte se na správnou odhadní cenu auta. Pokud byste si vůz pojistili na příliš nízkou částku, riskujete podpojištění, a s tím i finanční penalizaci od pojišťovny. U přepojištění zase budete zbytečně platit příliš drahou pojistku.

V ostatních případech si vystačíte s povinným ručením - do něj lze přikoupit některé prvky pojištění havarijního: typicky skla, srážku se zvěří apod.

Zdroje: carvertical.com / cebia.cz / muj-pravnik.cz / garáž.cz / Občanský zákoník