Úrokům z půjčky už nebude tak snadné se vyhnout

Článek v kostce: Co se mění?

• Konec „půjček zdarma“: Chystaná novela zákona o spotřebitelském úvěru (s plánovanou účinností od 20. listopadu 2026) zavírá právní kličku, kterou lidé zneužívali k vyhnutí se úrokům kvůli pouhým formálním chybám poskytovatelů.

• Ochrana zůstává jen pro lidi v nouzi: Pokud vám věřitel půjčil nezodpovědně a vy reálně nezvládáte splácet, zákon vás ochrání i nadále. Skončí ale možnost „půjčit si zadarmo“ pro ty, kteří nemají se splácením žádný problém.

• Nutnost dokázat reálnou újmu: Smlouva už nebude neplatná automaticky. Dlužník bude muset nově u arbitra či soudu doložit, že mu nedostatečné prověření způsobilo skutečný finanční problém.

• Přísnější metr na odložené platby: Povinné a důsledné ověřování příjmů nově dopadne i na populární služby typu „nakup teď, zaplať později“ (BNPL) a běžné nákupy na splátky.

Jak vlastně funguje „trik“ na bezúročnou půjčku

Když požádáte o úvěr, banka nebo nebankovní společnost si musí nejdřív ověřit, jestli ho zvládnete splácet. Odborně se tomu říká posouzení úvěruschopnosti a zákon na něj klade docela jasné nároky: musí být důkladné a přiměřené tomu, jak velkou částku si půjčujete, na jak dlouho a jak vysoké splátky byste případně hradili (čím vyšší splátka, tím vyšší riziko, že ji nezvládnete).

Poskytovatel přitom vychází jednak z toho, co mu řeknete sami, jednak z dalších zdrojů, třeba z úvěrových registrů. Peníze vám smí půjčit jen tehdy, když nemá důvodné pochybnosti, že celý úvěr utáhnete.

A teď to podstatné: jakmile se ukáže, že poskytovatel tuhle povinnost odbyl, smlouva o úvěru se může prohlásit za neplatnou. To pro dlužníka znamená velmi příjemnou věc: vrací jen to, co si vypůjčil. A poskytovatel mu musí vrátit všechny již zaplacené úroky a poplatky. 

A co víc: podle zákona stačí vypůjčenou jistinu splatit „v době přiměřené vašim možnostem“, tedy klidně po menších částkách a bez spěchu. Ve výsledku tak člověk dostane prakticky bezúročnou půjčku a často na mnohem delší období, než původně říkala smlouva o úvěru.

Stále masovější záležitost

Původně mělo tohle pravidlo pomoci lidem, kteří se kvůli lehkomyslně schválené půjčce dostali do opravdových potíží se splácením. Ti u arbitra ani u soudu v zásadě nemusí nic složitě dokazovat — když posouzení proběhlo evidentně špatně, smlouva je neplatná v podstatě automaticky.

Jenže postupně se ukázalo, že tuhle možnost využívají i lidé, kterým splácení žádné potíže nedělá. Berou to jen jako chytrý způsob, jak si půjčit zadarmo: jistinu po částech vrátí, ale nic navíc je to nestojí. 

Pomáhají tomu i specializované skupiny na internetu, kde si lidé vyměňují návody a zkušenosti. Podle informací webu Peníze.cz dorazí finančnímu arbitrovi každý měsíc kolem tisícovky takových návrhů — a arbitr jim podle dostupných nálezů obvykle vyhoví a konstatuje, že poskytovatel úvěruschopnost posoudil špatně (i když šlo třeba jen o formální pochybení). 

Řízení před arbitrem je pro spotřebitele zdarma a je i jednodušší než klasický soud, takže bariéra je nízká. I díky tomu je arbitr rok od roku zahrnován více a více žádostmi. Často jej využívají i ti, kdo už mají půjčku dávno splacenou.

Jak vlastně funguje „trik“ na bezúročnou půjčku

Když požádáte o úvěr, banka nebo nebankovní společnost si musí nejdřív ověřit, jestli ho zvládnete splácet. Odborně se tomu říká posouzení úvěruschopnosti a zákon na něj klade docela jasné nároky: musí být důkladné a přiměřené tomu, jak velkou částku si půjčujete, na jak dlouho a jak vysoké splátky byste případně hradili (čím vyšší splátka, tím vyšší riziko, že ji nezvládnete).

Poskytovatel přitom vychází jednak z toho, co mu řeknete sami, jednak z dalších zdrojů, třeba z úvěrových registrů. Peníze vám smí půjčit jen tehdy, když nemá důvodné pochybnosti, že celý úvěr utáhnete.

A teď to podstatné: jakmile se ukáže, že poskytovatel tuhle povinnost odbyl, smlouva o úvěru se může prohlásit za neplatnou. To pro dlužníka znamená velmi příjemnou věc: vrací jen to, co si vypůjčil. A poskytovatel mu musí vrátit všechny již zaplacené úroky a poplatky. 

A co víc: podle zákona stačí vypůjčenou jistinu splatit „v době přiměřené vašim možnostem“, tedy klidně po menších částkách a bez spěchu. Ve výsledku tak člověk dostane prakticky bezúročnou půjčku a často na mnohem delší období, než původně říkala smlouva o úvěru.

Stále masovější záležitost

Původně mělo tohle pravidlo pomoci lidem, kteří se kvůli lehkomyslně schválené půjčce dostali do opravdových potíží se splácením. Ti u arbitra ani u soudu v zásadě nemusí nic složitě dokazovat — když posouzení proběhlo evidentně špatně, smlouva je neplatná v podstatě automaticky.

Jenže postupně se ukázalo, že tuhle možnost využívají i lidé, kterým splácení žádné potíže nedělá. Berou to jen jako chytrý způsob, jak si půjčit zadarmo: jistinu po částech vrátí, ale nic navíc je to nestojí. 

Pomáhají tomu i specializované skupiny na internetu, kde si lidé vyměňují návody a zkušenosti. Podle informací webu Peníze.cz dorazí finančnímu arbitrovi každý měsíc kolem tisícovky takových návrhů — a arbitr jim podle dostupných nálezů obvykle vyhoví a konstatuje, že poskytovatel úvěruschopnost posoudil špatně (i když šlo třeba jen o formální pochybení). 

Řízení před arbitrem je pro spotřebitele zdarma a je i jednodušší než klasický soud, takže bariéra je nízká. I díky tomu je arbitr rok od roku zahrnován více a více žádostmi. Často jej využívají i ti, kdo už mají půjčku dávno splacenou.Jak se má tahle skulina přivřít?

Novela zákona o spotřebitelském úvěru má nově zabudované pojistky proti zneužívání možnosti zneplatnit špatně uzavřenou smlouvu. Připravilo ji ministerstvo financí. A mění se díky ní hned několik věcí:

• smlouva už nemá být neplatná automaticky. Jakmile mělo chybné prověření na vaši schopnost splácet jen malý nebo vůbec žádný vliv (půjčku jste si objektivně dovolit mohli), smlouva se neuplatňovat nebude

• klient bude muset doložit, že mu nedostatečným posouzením vznikl skutečný problém, nikoliv že jde jen o formální chybu poskytovatele,

• kdo úvěr v pořádku splatil (bez toho, aby ho refinancoval nebo konsolidoval), si už úroky zpětně nevezme tak snadno jako dosud.

Smysl celé úpravy se posouvá: zákon se nově zaměří na to, jestli člověk reálně splácet zvládal, a ne na to, jestli poskytovatel udělal někde v papírech formální chybičku. Ministerstvo financí počítá s tím, že novela nabude účinnosti 20. listopadu 2026, v souladu s termínem stanoveným evropskou směrnicí.

Co to bude znamenat pro dlužníky i pro poskytovatele

Změna pravidel dopadne na obě strany trhu, jen na každou jinak.

Pro poctivé dlužníky, kteří se skutečně dostanou do obtíží, se toho moc nezmění. Pokud vám někdo schválil půjčku, kterou jste si zjevně nemohli dovolit, a dnes ji nezvládáte splácet, ochrana vám zůstane. Domněnku o úvěruschopnosti můžete u arbitra vyvrátit a smlouva může být prohlášena za neplatnou. Zákon má pořád sloužit hlavně těm, komu věřitel půjčil nezodpovědně.

Pro „chytráky“, kteří dosud bez potíží spláceli a jen čekali na příležitost dostat úroky a poplatky zpět, se ale dveře přivírají. Místo skoro automatického úspěchu budou muset u arbitra nebo u soudu prokazatelně doložit, že jim chyba v posouzení způsobila opravdovou újmu. To je výrazně těžší pozice a dá se čekat, že počet těchto účelových návrhů klesne. Tisícovka podání měsíčně, která dnes míří k finančnímu arbitrovi, se tak nejspíš ztenčí.

Poskytovatelům přináší novela větší právní jistotu. Dnes jim hrozí, že i po letech bezproblémového splácení budou muset vracet úroky jen kvůli formálnímu zaškobrtnutí v dokumentaci. Nově se riziko zužuje pouze na případy, kdy půjčili někomu, kdo na to skutečně neměl. To je dobrá zpráva hlavně pro banky a seriózní nebankovní společnosti, které už tradičně úvěruschopnost důkladně prověřují.

Hranice mezi formalitou a skutečným pochybením?

Háček je v tom, že někteří poskytovatelé mohou být v pokušení posouvat hranici mezi formální chybou a reálným pochybením při schvalování žádosti. Když formální chyba sama o sobě smlouvu neshodí, reálně se může oslabit i motivace pečlivě prověřit úvěruschopnost. Kritici z dluhové poradny proto varují, že část novely může ochranu spotřebitele spíš oslabit. 

Proti tomu ale působí jiná část úpravy: zpřesňuje se povinnost ověřovat příjmy a výdaje žadatele a posiluje se role úvěrových registrů. Pod plný režim zákona navíc nově spadnou i dosud volnější produkty typu „nakup teď, zaplať později (BNPL)“ a prodej na splátky, u kterých budou poskytovatelé muset úvěruschopnost prověřovat stejně jako u běžných půjček.

V praxi to nejspíš povede k tomu, že schvalování žádostí o úvěr bude o něco důslednější a méně automatické — poskytovatelé budou chtít mít doloženo, že žadatel reálně má na splátky, protože právě to je hlavní rozhodující kritérium platnosti či neplatnosti smlouvy. 

Pro spotřebitele to pravděpodobně vyústí hned ve dvě věci najednou: v o trochu těžší cestu k úvěru, pokud jsou jejich příjmy na hraně, ale zároveň v menší riziko, že se nechají vtáhnout do půjčky, kterou pak nezvládnou.

Shrňme si to

Spoléhat na to, že si přes arbitra zajistíte bezúročnou půjčku, brzy přestane být tak jednoduché. Zejména když vy sami splácíte bez potíží. Ochrana pro ty, kdo se do předlužení dostali nezaviněně (neprofesionálním přístupem poskytovatele), zůstává. Mizí ale snadná možnost získat půjčku zdarma pro ty, kdo zákon obcházeli. 

Ať se legislativa upravuje jakkoliv, vždycky platí ta nejjednodušší zásada — než si cokoli půjčíte, porovnejte si nabídky podle RPSN (nebo přeplatku). A půjčujte si jen tolik, kolik při splácení opravdu utáhnete.

Zdroje: Ministerstvo financí / Ministerstvo financí / Jak přežít dluhy / Advokátní kancelář JŠK