Kam s penězi, které jste dříve spláceli? Proměňte splátku v budoucí bohatství

Proč po doplacení úvěru nepřestat odkládat peníze 

Uvědomte si jednu zásadní věc: už jste si zvykli hospodařit bez peněz, které byly určené na splátku půjčky. Dokážete se bez nich obejít, splácení jste přizpůsobili svůj životní styl. Tak proč v odkládání nepokračovat a nenechat své peníze vydělávat v investicích?

Namísto splátky si jen přenastavíte trvalý příkaz na spoření a investování. Vaše živobytí se nijak nezhorší: budete žít stejně jako dosud. Ale s tím obrovským rozdílem, že za patnáct, dvacet nebo třicet let budete mít nashromážděno takové množství peněz, o kterém se vám dnes ani nesní. O pohotovostním finančním polštáři ani nemluvě.

Tip: Jestli vás splátka půjčky příliš omezovala, investuje alespoň část. 

Čas hraje ve váš prospěch

Jeden příklad za všechny: když jste platili splátku 12 000 Kč měsíčně a setrváte v tom, nově v podobě spoření, dohromady to za rok bude 144 000 Kč. Za pět let 720 000 Kč. Za deset let 1 440 000 Kč. A to je jen odkládaná částka, bez jakéhokoli zhodnocení! 

Když tyto peníze rozumně investujete, mohli byste za 20 let mít 5 – 7 milionů korun, v závislosti na investiční strategii a na tom, kolik byste z nich v čase potřebovali čerpat (typicky na auto, renovace v bytě aj.).
 

Jak rozložit peníze z bývalé splátky? Možností je víc

Kam tedy s penězi, které jste dříve spláceli? Celkem jsou čtyři možnosti, kterých lze využít. A nejlepší strategií bude kombinace všech čtyř. Každý z nich totiž má svůj smysl, účel, benefity a také možnosti využití v čase.

1. Finanční rezerva na spořicím účtu

První stanicí vašich peněz by mělo být posílení finanční rezervy. Ta by měla pokrývat tři až šest měsíčních výdajů. Slouží k tomu, abyste se v případě nečekané události (ztráta zaměstnání, nutná oprava auta, rozbitá pračka) nemuseli zadlužovat. 

Finanční rezervu si tvořte na spořicím účtu, aby se v čase alespoň mírně zhodnocovala. Až budete mít rezervu dostatečně velkou, stačí sem odkládat jen menší částku tak, abyste rezervu udržovali na cílové úrovni.

A proč zvolit právě spořicí účet? Protože za vedení spořicího účtu se (obvykle) nic neplatí a peníze z něj jsou okamžitě dostupné. Plus je tu ta výhoda, že hodnota vkladu na spoření nekolísá, není to investice. Vklad na bankovním účtu má garantovaný úrok a je pojištěn až do 100 000 eur.

2. Střednědobé investice – na cíle za 5 až 20 let

Druhá část peněz by měla mířit do střednědobých investic. Tady si odkládáte na konkrétní cíle, které máte v horizontu několika let: třeba nové auto, renovace v bytě, dovolenou nebo na školní i mimoškolní výdaje pro děti.

Tyto peníze už není nutné mít jen na spořicím účtu, kde skoro nic nevydělají. Můžete je investovat do mírně dynamických nebo plně dynamických strategií, které vám za pět či deset let přinesou výrazně vyšší výnos než běžné spoření. 

Ano, hodnota těchto investic bude trochu kolísat, ale to je normální. Vzhledem k tomu, že peníze nebudete vybírat pravidelně, ale nejdřív třeba za pět nebo šest let, budou mít dost času na to, aby se výkyvy vyrovnaly a ukázala se výhoda složeného úročení v čase. 

Další výhoda investování: 

Když na investici nesáhnete alespoň tři roky, netřeba z ní platit jakoukoliv daň z příjmů. To je v porovnání se spořením obrovské plus. Připomeňme, že při spoření odvádíte z připsaných úroků daň ve výši 15 %. Investice se nezdaňují dokonce ani tehdy, když je vyberete dřív než za tři roky, a přitom nepřesáhne vybíraná částka 100 000 Kč za kalendářní rok.

Vhodnými nástroji tu budou: 

• vyvážené podílové fondy – kombinují akcie a dluhopisy v tom poměru který přijmete jako kompromis mezi rizikem a výnosem. Podíl akcií by se měl pohybovat od 50 % výš, až k 70 %
• ETF ve vyvážené strategii – tady jde o indexové fondy s extra nízkými poplatky, které sledují výkonnost celých trhů. I tady by měly převažovat akciové indexy
• nemovitostní fondy – jsou jedny z nejstabilnějších na trhu, vhodné pro krátkodobější úložky, typicky do 8 let (stále jde o investici).

Tip od Hyperfinance.cz: Někdy se půjčka vyplatí víc než spoření

Možná už tušíte, kdy tomu tak je: když máte peníze zainvestované s vyšším výnosem, než kolik bance zaplatíte za úvěr. 

Týká se to především větších půjček na rekonstrukce, vybavení bytu nebo na dražší auto, které nepokryjete z běžné finanční rezervy. Jestliže vám střednědobé investice vydělávají víc (například 7 % p. a.), než jaké je RPSN úvěru (například 4,5 % p. a.), budete s půjčkou „v plusu“. A to nejen čistým rozdílem v úrocích, ale i díky tomu, že nepřerušíte časovou linku investice, takže neoslabíte efekt složeného úročení.

Ale kdo zaručí, že vám banka půjčí na nejnižší úrok? Vy sami. Jednak máte v pořádku historii splácení a jednak můžete bance prokázat dostatečné úspory a investice. To vše hraje ve prospěch vaší bonity. Čím vyšší bonita žadatele, s tím nižším úrokem může počítat. 

3. Investice na důchod se státní příspěvkem

Třetí část by měla směřovat do penzijního spoření (penzijka). Tady vám totiž přispěje stát: když si každý měsíc do penzijka odložíte 1 700 Kč, stát vám k nim přidá dalších 340 Kč. To znamená 4 080 Kč ročně navíc.

Penzijko nabízí sice i odpočty z daní z příjmů, ale až nad úložku 1700 Kč měsíčně. To už se ale příliš nevyplatí, protože investování v penzijních fondech je zbytečně drahé. Lépe je využít daňových úlev skrze investování do nízkonákladového DIPu (dlouhodobý investiční produkt).

A jakou strategii v penzijku zvolit? Rozhodně dynamickou! V dlouhém horizontu, což penzijní spoření vždycky bude, i když je vám přes padesát let, se vyplatí jen dynamické investování. S vyváženou nebo dokonce s konzervativní strategií se totiž okrádáte o potenciál zhodnocení. A to je zbytečná ztráta statisíců nebo i milionu korun.

4. DIP

Čtvrtá část by měla směřovat do DIPu, což je další státem podporovaný nástroj. Za investice do DIP si smíte z daňového základu odečíst až 48 000 Kč ročně (tj. snížení daně z příjmů o 7 200 Kč každý rok). Navíc vám sem může zaměstnavatel posílat nezdaněné příspěvky.

A podobně jako u penzijka zde platí: volte dynamickou strategii, protože jedině ta vám v dlouhém horizontu zajistí slušné výnosy.

Doporučení: Jak penzijko, tak i DIP se vyplatí vybírat v důchodu postupně jako přilepšení k penzi. Tím jednak prodloužíte zhodnocování svých úspor, jednak se vyhnete danění investice. Za celou dobu nemusíte na těchto investicích zaplatit na dani ani jedinou korunu! 

Modelový příklad: kam s 12 000 Kč měsíčně

Vraťme se k již dříve zmíněné splátce ve výši 12 000 Kč. Jak je ideálně rozložit do spoření a investování na budoucnost:

• 3 300 Kč na finanční rezervu – postupně si budujete nebo doplňujete polštář na nečekané události (jakmile je rezerva dost vysoká, částku přesuňte do DIPu, případně do střednědobých investic – dle potřeby)

• 3 000 Kč do střednědobých investic – odkládáte na konkrétní cíle, které máte naplánované do pěti až deseti let 

• 1 700 Kč na penzijní spoření – získáváte maximální státní příspěvek 340 Kč měsíčně

• 4 000 Kč do DIPu – vytěžujete maximální daňovou úlevu (9 000 Kč ročně zpět).

Tento model samozřejmě není jediný možný. Berte jej jen jako jednu z mnoha dostupných variant. Jak rozložit jiné částky, resp. kolik si spořit a investovat, i v závislosti na tom, kolik vám je právě let? Dočtete se v tomto článku. 

Pozor na poplatky za investování. Neplaťte statisíce zbytečně

Jedna věc, kterou investoři často podceňují, jsou poplatky. Rozdíl mezi ETF fondem s poplatkem 0,6 % ročně a podílovým fondem s poplatkem 2,5 % ročně se může na první pohled zdát malý. Jenže v horizontu třiceti let to znamená rozdíl ve statisících korun a víc! 

Proto si vždy zkontrolujte:

• vstupní poplatek – ideálně žádný nebo maximálně do 1 %
• průběžný správcovský poplatek – nejdůležitější položka, měl by být pod 1,5 % ročně 
• výstupní poplatek – u kvalitních produktů by neměl být žádný
• skryté poplatky – za transakce, rebalancování nebo za převody mezi fondy.

Neměňte návyk, jen upravte trvalý příkaz

Poslední splátka půjčky není důvod ke změně životního stylu. Je to příležitost ke přesměrování splátky do úspor, a především do investic. Místo toho, abyste platili bance nebo leasingové společnosti, začněte platit sami sobě – na svou budoucnost.

Nastavte si trvalý příkaz hned po poslední splátce. Neodkládejte to. Udělejte to hned, teď, kdy ještě trvá nadšení z toho, že jste se zbavili dluhu. Poslední splátka není konec. Je to začátek cesty k lepší finanční budoucnosti.