Kdy si vzít půjčku a kdy rozhodně ne?

Lenka Rutteová   Publikováno 09.10.2020 Rada| Půjčky

Jedna věc je vybrat si tu nejvhodnější půjčku, která vám co nejlépe sedne – od toho tu máme online srovnávače, kde se na jednom místě můžete porozhlédnout mezi desítkami nabídek a vybrat tu nejlepší právě pro vás. Jenže tomuhle procesu musí předcházet veledůležité rozhodnutí, zda si půjčku vůbec brát, zda se vůbec zadlužit, jestli má tenhle risk vůbec smysl.  A podle čeho se rozhodovat? Na to se právě podíváme - naštěstí to totiž není až tolik komplikované…

Podle čeho se rozhodovat?

Rozhodnutí, zda si vzít půjčku nebo ne, musí být založeno na porovnávání. A co budete porovnávat? Budou to základní čtyři věci, vždy ve dvojici proti sobě:

1. Velikost půjčky versus naše finanční, pracovní i osobní situace

Základním předpokladem úspěchu je schopnost dluh splatit. To je první věc, kterou při rozhodování o půjčce musíme vzít v úvahu.

Proč finanční, pracovní i osobní? Protože schopnost splácet není ovlivněna jen našimi pravidelnými příjmy, povinnými platbami a úsporami, ale také kvalitou našeho pracovního vztahu, jistotou zaměstnání či podnikání, jistotou, že i když o místo přijdeme, rychle si dokážeme najít práci novou.

A proč i osobní? Například pokud žijeme v situaci, kdy je rozvod na spadnutí, tak vůbec netušíme, jak se budou rodinné finance vyvíjet do budoucna. V takovém období není úvěr zrovna nejlepším nápadem (něco jiného pak je půjčka na vyplacení bývalého partnera/partnerky).

Jistota splacení půjčky ale tkví například i v životním pojištění, které uhradí dluhy, když se třeba staneme invalidy a přijdeme o většinu svých peněz, nebo v pojištění schopnosti splácet, případně v jistotě, že pokud bychom se dostali do maléru s úvěrem, najde se v okolí někdo, kdo bude ochoten pomoci.

Během trvání úvěru se totiž může stát naprosto cokoliv, dokonce se může i ztratit / pokazit / rozbít ta věc, kterou jsme si za úvěr pořídili – zvládneme za ni pak úvěr doplatit? Předem musíme myslet na zadní vrátka. Pokud je však máme dostatečně velká a víme, že půjčku uneseme finančně, pracovně i osobně, můžeme pokračovat v rozhodování, a to porovnáním další dvojice.

2. Užitek versus újma

V ekonomice, ve financích, v nakupování se řídíme užitkem, užitečností, touhou po uspokojení potřeb. Z každého nákupu, za každou platbu nám dorazí nějaký užitek. Při každém nákupu je pocit užitku zcela individuální a závisí na spoustě okolností.

A právě užitek a jeho míru v konkrétní situaci musíme postavit na první stranu rozhodování. Na té druhé pak bude újma, která nám vznikne tím, že za cizí peníze, za které nakoupíme, budeme muset zaplatit něco navíc. A někdy hodně navíc právě za to, že nám je jejich majitel vypůjčil. Újmu z toho, že třeba celých pět let budeme každý měsíc posílat pryč spoustu peněz.

Jak se tedy rozhodnout?

Vždycky podle výsledků obou srovnávání. Kde převáží nevýhody úvěrování, tam se do něj nepouštějte. A když váháte, raději se půjčce také vyhněte - a raději nejprve spořte, než si kýženou věc pořídíte. Tím se můžete dluhu buď zcela vyhnout, nebo jej alespoň snížit.

Jakmile však získaný užitek z pořízení věci nebo služby převýší újmu z placení úvěru, pak není nutné váhat. V takovém případě (a pokud jste prošli úspěšně i rozhodováním v předchozí kapitolce), se vyplatí do úvěru jít.

Jen si ještě připomeňme, že na užitek se musíme dívat z dlouhodobého hlediska, alespoň po dobu, kdy bude trvat splácení úvěru a ještě nějaký čas navíc. Pozor také na falešný pocit uspokojení, třeba z toho, že byste si půjčili na splacení staršího dluhu. Nikdy nezapomínejme na deset zásad zodpovědného zadlužování!