Spoříte si na penzi?
Spořit si na penzi tak, abychom si v penzi samotné mohli dovolit rozumný životní standard, to je dnes už nutností. Demografický vývoj ukazuje, že za dvacet, třicet let bude v podstatě stejný počet seniorů jako pracujících lidí, seniorů bude možná dokonce i více než ekonomicky aktivních lidí. Proto je nutné počítat s jistými omezeními plynoucími z tohoto vývoje. Penze mohou být výrazně nižší, než jsou teď. A nastoupit budou muset naše naspořené peníze, kterými si tudíž už teď zajišťujeme důstojné stáří. Penzijní spoření má nyní dvě podoby, pojďme se na ně podívat.
Transformovaný fond neboli staré penzijní připojištění
Do transformovaného fondu nyní již není možné vstoupit, jejich aktivní historie se uzavřela počátkem roku 2013, od kdy v nich už jen mohou zůstávat ti, kdo o transformované penzijní fondy mají zájem. A proč o nich píšeme? Protože spousta lidí má penzijní připojištění v těchto fondech, avšak často nevědí, o co vlastně jde.
U transformovaných penzijních fondů platí dvě základní pravidla:
- je zde státní příspěvek
- a také garance kladné nuly, tedy jistota, že dostaneme zpět alespoň ty peníze, které jsme si za celé roky naspořili.
Zhodnocení je zde mizivé, protože jde o velmi konzervativní strategie, jejichž výnosy nikdy nevyběhnou nahoru.
Ale díky garancím zase víme, že nepůjdou do záporných čísel, neboť transformovaný penzijní fond má povinnost investovat tak, aby v žádném roce nedosáhl záporného zhodnocení. Zaměstnavatel sem samozřejmě může přispívat také. Výhodou je výsluhová penze po 15 letech (pokud byla sjednána), kdy si klient může vybrat polovinu naspořených prostředků.
Doplňkové penzijní spoření neboli nové penzijní připojištění
Nově vzniklé penzijní fondy jsou založeny na zcela jiném konceptu, než byly ty staré a nyní transformované. Státní příspěvek zůstává samozřejmostí, možnost příspěvků od zaměstnavatele také. Rozdíl je v přístupu ke strategii investování klientem vložených prostředků.
Nenajdete tu garanci kladné nuly, výnosy z vašich úspor mohou být dokonce i záporné (pokud zvolíte dynamickou strategii). Ale v dlouhodobém horizontu se většina investic ukáže jako rostoucí. Dlouhodobým horizontem je myšleno alespoň 15 let. Výsluhová penze tu možná není, ovšem pět let před vstupem do penze je klientovi povoleno čerpat takzvaný předdůchod.
Zřídit si doplňkové penzijní spoření či ne?
Do transformovaného penzijního fondu již vstoupit nelze, takže zůstává otázka, zda si zřídit doplňkové penzijní spoření. A pokud ano, v jaké investiční strategii? Na takovou otázku není možné nalézt snadnou a jednoznačnou odpověď, protože každá mince má dvě strany.
Úspory na stáří jistě budou nutností. Ale není nutné je pořizovat formou doplňkového penzijního spoření, můžeme jít například cestou jiného investování, které se může dařit lépe, než se daří penzijnímu fondu, protože samotný fond potřebuje na našich penězích také vydělat.
Na druhou stranu je nutné vzít v úvahu fakt, že státní příspěvek a odpočet z daní z příjmů (snížení daňového základu), jsou významné bonusy, které jsou s doplňkovým penzijním spořením spojeny. Takže když zvolíme střední či vyšší rizikovost investice, můžeme se po alespoň 15 letech dostat k zajímavému zhodnocení. Když k tomu přidáme možné příspěvky od zaměstnavatele, jsme v kladných číslech.
Navíc si můžeme nechat penzi vyplácet tři roky, takže se vyhneme zdanění příspěvku zaměstnavatele. Doplňkové penzijní spoření se díky podpoře ze strany státu a příspěvkům od zaměstnavatele může stát dobrým zdrojem financí během naší penze.
Výhody a nevýhody penzijního spoření
- K našim naspořeným prostředkům přibude příspěvek od státu a také příspěvek od zaměstnavatele, pokud máme v pracovní smlouvě sjednaný tento bonus. Naše peníze se budou zhodnocovat podle zvolené strategie (v doplňkovém penzijním spoření) nebo podle konzervativní strategie (v transformovaném fondu).
- S našimi penězi hospodaří penzijní fond, ne my. Takže i sám fond potřebuje vydělat, a proto je výsledné zhodnocení menší, než kdybychom na trhu investovali sami. Na druhou stranu může být tento rozdíl, alespoň v prvních letech, vyrovnán státním příspěvkem a příspěvkem od zaměstnavatele.
Odejít z transformovaného fondu či ne?
Další otázkou, která se nabízí, je zda odejít z transformovaného fondu do doplňkového penzijního spoření (kterému se říká i účastnický fond), či zda v něm zůstat. Ani tady se nedá odpovědět jednoznačně, ovšem najdeme otázky, podle kterých si odpovědět pak už dokážeme.
Důležité je vědět, že přechod z transformovaného fondu do fondu účastnického je v rámci jedné společnosti zdarma. Takže o žádné platby se tu jednat nebude. Vždy je nutné si zjistit, zda máme sjednanou výsluhovou penzi (a promyslet si, jestli o ni stojíme). Také zda si opravdu přejeme striktně konzervativní přístup k investování našich naspořených peněz.
Co se výsluhové penze týká, jde o fakt, že v transformovaném fondu můžeme počkat na 15. výročí uzavření smlouvy a vybrat si (beztrestně) polovinu naspořených prostředků. Takže kdo se svými penězi počítá již po 15 letech, jistě zůstane u transformovaného fondu. Jen je nutné poznamenat, že u tohoto produktu jde o spoření na penzi, nikoliv na útratu po 15 letech. V této době bychom měli být ekonomicky aktivní a dostatečně si vydělávat si na běžné živobytí.
U transformovaného fondu se vyplatí zůstat i těm, kdo mají do důchodu méně než 15 nebo 10 let. Dynamičtější strategie účastnických fondů by totiž nemusely během kratší doby mít alespoň nulové zhodnocení. Další skupina lidí, pro které se transformované fondy hodí mnohem více než účastnické, jsou ti, kdo mají penzijní spoření jako konzervativní část svého investičního portfolia, jinými slovy dynamickou strategii uplatňují i jiných investic, například u podílových fondů. A zde si přejí zcela konzervativní přístup.
Komu se vyplatí zůstat v transformovaném fondu?
Zůstat v transformovaném fondu je pro vás výhodné, pokud půjdete do penze dříve než za 15 let. Dále pokud chcete čerpat výsluhovou penzi ve výši poloviny naspořených prostředků, a to 15 let od uzavření smlouvy. Dále se zde vyplatí zůstat všem, kdo chtějí mít penzijní spoření jako konzervativní část svého investičního portfolia, protože dynamické strategie investování uplatňují jinde, například v podílových fondech nebo v investicích do komodit.
Pokud se vás netýká ani jedno z uvedených kriterií, není důvod setrvávat v transformovaném fondu, kde je výnosnost naspořených prostředků prokazatelně nejnižší. Riziko ztráty panuje v doplňkovém penzijním spoření vždy. Ale ani transformovaný fond s garantovaným nulovým zhodnocením není stoprocentně bezpečnou záležitostí.
Autor článku:
