Lichva v novém kabátě: O střechu nad hlavou vás připraví i kvůli pár tisícům

Článek v kostce: Moderní lichva stojí na „šikovných“ kličkách

• Nová studie IPŘP odhaluje promyšlený byznys, který cílí na majitele nemovitostí v dluhové tísni a o nemovitosti je připravuje.
• Lichváři si oběti aktivně vyhledávají a úvěrovou regulaci obcházejí třemi cestami: úvěrem „na IČO", zastřenou P2P půjčkou nebo zpětným leasingem nemovitosti.
• Podle katastru nemovitostí mohly být za poslední roky obětí moderních lichvářů desítky tisíc lidí, a trend dál roste.
• Jednou z příčin je i fakt, že soudy problém často vnímají jako „soukromou věc“, drahé pochybení zaviněné samotnou obětí.
• Finanční tíseň řešte jedině v dluhové poradně, nikdy další půjčkou od kohokoliv.
  

Kdo je typickou obětí moderní lichvy?

Je to člověk vlastnící byt nebo dům, jehož hodnota převyšuje dluhy tohoto člověka. Kvůli exekuci nebo špatné platební historii mu ale žádná banka na splacení dluhů nepůjčí. A do insolvence se často nechce pouštět kvůli obavě ze ztráty bydlení (o nemovitost se však v oddlužení nepřichází automaticky – za stanovených podmínek může jít o tzv. chráněné obydlí - pozn. redakce). Přesně u takového člověka se v pravou chvíli objeví „pomocník" s nabídkou rychlé půjčky v exekuci, výkupu nemovitosti nebo „záchrany" před exekucí. 

Čím dál častěji se mezi oběťmi objevují i drobní podnikatelé, na které se nevztahuje ochrana zákona o spotřebitelském úvěru.

Lichváři si své oběti vyhledávají sami

Studie vyvrací představu, že lichváři čekají, až za nimi zoufalý dlužník sám přijde. Ve skutečnosti si dlužníky aktivně vyhledávají. Dělají to legálně, přes veřejná data z katastru nemovitostí. Dostupné jsou dokonce komerční služby zacílené na „monitoring exekucí". 

Jakmile se objeví vhodný kandidát, přistane mu ve schránce leták s nabídkou pomoci. Podle svědectví bývalého „hledače klientů", citovaného ve studii, si lichváři a jejich zástupci nechávali od potenciálních obětí předkládat daňová přiznání a přehledy dluhů, aby odhadli, který člen rodiny bude pro podpis smlouvy „nejvhodnější“. To znamená, na kterého se vztahuje nejmenší míra ochrany ze strany státu. 

Nejlépe tedy OSVČ s tím, že se dluh převede na podnikání. Proč? Protože podnikatelské úvěry téměř vůbec nepodléhají spotřebitelské ochraně.

Tři cestičky okolo zákona

Aby si lichváři dlužníka „vymanili“ ze systému ochrany spotřebitele, půjčí mu jednou ze tří cest, která se šikovně vyhýbá zákonu o spotřebitelském úvěru:

• úvěr „na IČO" – peníze sice reálně potřebuje soukromá osoba pro osobní život, smlouva se ale uzavře na živnost
• P2P půjčka – na papíře figurují dvě soukromé osoby, jedna jako věřitel, druhá jako dlužník. Skutečným věřitelem je ale firma a těží z této kamufláže
• zpětný leasing nemovitosti – člověk „prodá" byt investorovi, s příslibem pozdějšího odkupu. Jenže ten je tak drahý, že se podaří jen výjimečně.

Pastí je samotná smlouva o úvěru

Studie dokumentuje konkrétní případ klienta firmy Perfekcie Credit: smlouva na 460 000 Kč, reálně vyplaceno jen 300 000 Kč, zbytek strhla firma jako provizi. Úrok 20,4 % ročně, splátky kryly jen úrok, jistina splatná jednorázově až po deseti letech. Stačily tři dny prodlení nebo zahájení jiné, nesouvisející exekuce – a dluh se „zesplatnil" na 1 402 800 Kč, téměř pětinásobek původně vyplacené částky. Díky notářskému zápisu se svolením k vykonatelnosti mohla firma rovnou nechat zahájit exekuci, zcela bez soudu.

Ani „úspěšný" příběh není výhrou

Mezi zpětnými leasingy našli autoři studie jen jediný případ, kdy si člověk nemovitost skutečně odkoupil zpět. Byt prodal do leasingu za 4 657 622 Kč, po splacení dluhů mu zbyly asi 2 070 000 Kč. Po třech letech si byt musel koupit zpátky za 6 700 000 Kč – a mezitím ještě platil nájem, jen aby si právo na odkup udržel.

Desítky tisíc obětí

Jen v roce 2024 přibylo v katastru nemovitostí přes 101 000 nových zástavních práv u fyzických osob, 16 % z nich u nebankovních společností (především těch bez licence). Autoři z toho odhadují, že obětí moderní lichvy se v posledních letech mohly stát desítky tisíc lidí. A že trend roste spolu s tím, jak se drobní podnikatelé stále častěji obracejí na nebankovní zprostředkovatele.

Proč lichváři vyhrávají?

Jednou z mnoha závažných příčin je, podle autorů studie, přetrvávající pohled soudů i úřadů, že jde o „soukromou záležitost" způsobenou vlastní neopatrností oběti. Studie cituje rozsudek, kde soud obžalovanou zprostil viny s odkazem na to, že poškozená byla „osobou svéprávnou, gramotnou, má dokonce VŠ vzdělání". A tak měla lichvu včas rozpoznat sama. 

Judikatura Nejvyššího soudu sice již vydala jiné rozhodnutí, ale jeho doporučeními se v této záležitosti řídí jen málokterý soudce. 

Co si z toho odnést a na co dávat pozor?

Pokud vám – nebo někomu z vašeho okolí – v tíživé finanční situaci někdo nabídne rychlé řešení dluhů, zpozorněte. Podle studie totiž není náhoda, že taková nabídka přichází právě ve chvíli, kdy se vám opravdu „hodí“. Lichváři si své oběti aktivně vyhledávají a vědí přesně, kdy udeřit.

Obezřetní byste měli být zejména, když vám navrhují řešit osobní dluhy přes založení živnosti nebo přes již existující IČO. Stejně tak by vás mělo varovat, když má být smlouva formálně uzavřena s jiným člověkem (jednotlivcem), přestože jednáte s firmou. A obzvlášť opatrní buďte u nabídek na „odkup" nemovitosti, s příslibem pozdějšího zpětného odkoupení.

Před podpisem jakékoli smlouvy si vždy prostudujte podmínky takzvaného zesplatnění úvěru: stačí i drobné zpoždění se splátkou, případně vyhlášení exekuce na jiný z vašich dluhů, a celý úvěr se může stát splatným najednou, navíc s vysokou pokutou. Jakmile na jednorázové doplacení dluhu nemáte (bude násobně vyšší, než kolik vám půjčili), okamžitě přicházíte o své bydlení nebo jinou nemovitost.

Nejdůležitější rada zní: jestli se někdy dostanete do dluhové tísně, hledejte pomoc v dluhových poradnách, a ne u toho, kdo za vámi přijde sám a nabídne „vstřícnou pomoc“ a „rychlé řešení“.

Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení