Tušíte, kterých sedm chyb nejčastěji děláme při braní půjček?

Publikováno 24.05.2018 Novinka | Půjčky

Tušíte, kterých sedm chyb nejčastěji děláme při braní půjček?

Každého z nás napadne minimálně jedna nebo dvě chyby, které se běžně při výběru půjčky a žádosti o ni dělají. A sedm chyb při braní půjček? Bohužel ano, chybujeme celkem často. A které že jsou ty nejčastější chyby? Pojďme se na ně podívat – souhrn nejčastějších chyb poskytly největší online srovnávače působící na českém úvěrovém trhu.

1. Nemáme informace, jak se vůbec půjčky poskytují

Je to možná k nevíře, ale i dnes se najde mnoho lidí, kteří vůbec netuší, co taková žádost o půjčku obnáší. Tedy ne žádost, ale následný schvalovací proces. Zejména ten, který se odehrává v bankách. A tak se potom divíme, že když naše úvěruschopnost není stoprocentně na jedničku, začne banka ohledně půjčky házet klacky pod nohy.

Jenže nám často pak ani nedojde, že v nebankovních společnostech je schvalovací proces naopak jednodušší. Ano, zaplatíme za to dražší půjčkou. Ale pokud ji potřebujeme a pokud jsme si budoucími příjmy jistí, mnohdy jde o jedinou rozumnou možnost.

Jenže po té, co jsme byli odrazení bankou, už pak nezažádáme ani u tzv. nebankovky. A mnoho lidí se po neúspěchu v bance vrhne rovnou do náručí investorů v podobě fyzických osob, kteří sice půjčí superochotně, ale mají mnohem nevýhodnější podmínky půjček. A také jsou velmi nekompromisní v oblasti jejich splácení.

Takže poučení první: když neuspějeme u banky, ale peníze nutně potřebujeme a na splátky mít budeme, měli bychom oslovit nejprve nebankovní společnost. Soukromý investor je nejposlednější a čistě zoufalé řešení.

2. Jsme líní srovnávat nabídky nebo sledovat půjčky v akci

Letáky s nabízeným zbožím procházíme už celkem automaticky i online, ale vysledovat si aktuální nabídku půjček, to nás většinou ani nenapadne. Ještě jsme totiž nepochopili, že i půjčka je jen zboží, které se dá nabízet za různé ceny, za rozdílných podmínek a taky často ve velmi výhodných akcích.

Mnohdy můžeme narazit na první půjčku zdarma, na půjčku aktuálně bez poplatků nebo třeba na půjčku, která odpustí určitý počet splátek. Výhodné bývají i splátkové prázdniny nebo v rámci akce výrazně snížená RPSN (roční procentní sazba nákladů, tedy úroky a poplatky celkově).

Tedy poučení druhé: zacházejme s půjčkami jako se zbožím a sledujme jejich akční nabídky, porovnávejme jejich ceny i podmínky.

3. V žádosti o půjčku neuvedeme vše tak, jak to doopravdy je

A často se to pak stane kamenem úrazu. Proč? Protože banky i nebankovní společnosti mají mnoho, opravdu mnoho prostředků k tomu, aby si zjistily skutečný stav věci. Třeba předchozí splacené či ještě nesplacené závazky, případné problémy se splácením v minulosti, rodinné poměry z pohledu úvěrové historie atd.

Co následuje po odhalení skutečnosti, že jsme v žádosti o půjčku zalhali? Následky na sebe nenechají dlouho čekat a nejčastěji znamenají zamítnutí půjčky, náš přesun do skupiny rizikových klientů anebo dokonce i nemožnost si v budoucnu u dané společnosti cokoliv vypůjčit.

Poučení třetí je nasnadě: do žádosti o půjčku pišme věci tak, jak opravdu jsou a jak se odehrály.

4. Přeceníme své možnosti

A co pak následuje, to víme asi všichni. Upomínky, sankce, případná exekuce a další následky. Třeba až do stavu insolvence. Vzít si půjčku, to je závažné rozhodnutí – i když jde třeba jen o tři tisíce. Mikropůjčky jsou totiž splatné do 30 dní – takže pokud nemáme zajištěno, že z příští výplaty budeme mít volné tři tisíce (v případě první půjčky zdarma) nebo třeba čtyři a půl tisíce (když započítáme všechny úroky a poplatky), může se s námi roztočit celá spirála dluhů.

Podobné je to ale i s půjčkami většími. Jestliže si bereme dlouhodobější půjčku, měli bychom mít bokem odložené peníze na alespoň 4 – 6 splátek dopředu. To, že máme dlouhodobou půjčku, by nemělo závažným způsobem ohrozit náš životní standard. Peníze na splátky bychom vždy měli být schopní poskládat z rezervy tohoto nebo předchozích měsíců.

Poučení čtvrté zní: půjčku si berme jen tehdy, když budeme mít dost peněz na její splácení.

5. Nehlídáme si splatnost jednotlivých splátek nebo celé půjčky

A v mnoha případech je problémem i opoždění o jeden den. Zejména u mikropůjček, kdy je datum splatnosti dáno přesně na den – a vracíme komplet celou půjčku i se všemi náklady s ní spojenými. Následné sankce, pokud se třeba bankovním příkazem netrefíme do termínu splatnosti, jsou pak velmi nepříjemné, mnohde i docela velké.

Raději bychom tedy měli počítat spíše s dřívější splatností a udělat si časový náskok. Nic s tím nepokazíme, protože většina společností nabízí možnost předčasného splácení zdarma. A která tuto možnost nenabídne, od té raději rychle pryč. Jde totiž o akt nevlídnosti a neochoty, které ve světě půjček nemají co dělat.

Páté poučení logicky tedy zní: Vždy si hlídejme kalendář. A do něj si hlavně zapisujme, kdy máme splácet. Nejlépe pár dní dopředu.

6. Smlouvu o půjčce čteme jen zběžně a někdy i zapomeneme počítat

Obchodní podmínky? To nám mnohdy nic neříká. A podepíšeme i taková ujednání, o kterých si pak říkáme, jak je mohl vůbec někdo vymyslet. A jak jsme mohli být tak hloupí a podepsat je. Ale byli jsme. Jenže ne hloupí, byli jsme líní. A to se prostě nevyplácí.

U všech obchodních podmínek platí to jediné: číst, číst a zase číst. Včetně všech hvězdiček a poznámek pod čarou. A když nerozumím, tak se zeptám. A chci jasné vysvětlení, které dokáži pochopit - třeba i pomocí konkrétního příkladu s konkrétními penězi. Mimochodem poskytovatel nebo zprostředkovatel úvěru mají zákonem danou povinnost nám vše dopodrobna vyložit. Navíc, my jsme zákazníci. A jen my rozhodujeme, zda právě tuhle nabídku přijmeme či nikoliv.  

Proto teď šesté poučení, které platí všeobecně na všechno: Smlouvy a smluvní podmínky vždy čtěme detailně. Na všechny pochybnosti se ptejme, vše si nechme podrobně vysvětlit.

7. Když nás překvapí výpadek v příjmech nebo vyšší výdaje, nekomunikujeme

„Pokud víte, že další splátku nedokážete uhradit, neprodleně kontaktujte věřitele a domluvte se na odkladu splátek anebo nově nastaveném splátkovém kalendáři.“ Takovéhle doporučení dostaneme všude, v celém světě bankovních i nebankovních půjček.

Ale my často chybujeme v tom, že tohle doporučení vůbec nebereme vážně. A problémy se splatností necháváme někdy narůst až do opravdu velkých rozměrů, ze kterých se pak opravdu těžko vrací zpět do běžného života. A třeba rozumné pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet?

Mnozí z nás o něm ani neuvažují, natož aby si třeba porovnali nabídku a podmínky. Když pak ale ležíme s vleklou nemocí doma či v nemocnici, teprve potom si začneme dělat hlavu z toho, čím vlastně budeme splácet, když nemocenská je v našich končinách tak nízká.

Poslední, sedmé poučení z našich častých chyb: když je splacení současné splátky ohroženo, ihned o tom informujme našeho věřitele a dohodněme si, jak se bude postupovat.

Máte dotaz nebo vlastní zkušenost? Podělte se o ni v komentářech.

Sledujte nás na Facebooku

Dejte nám "Like" a mějte vždy přehled o novinkách ve světě financí